salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: Antagonisté hormonů a příbuzná léčiva, antiandrogeny ATC klasifikace: L02BB03
Bikalutamid je nesteroidní antiandrogen, který nevykazuje endokrinní aktivitu. Váže se na androgenní receptory bez toho, aby aktivoval genovou expresi, inhibuje tedy androgenní stimulaci. Výsledkem této inhibice je regrese tumorů prostaty. Přerušení léčby bikalutamidem může u některých pacientů klinicky způsobit manifestaci syndromu z vysazení antiandrogenu.
Bikalutamid je racemát s antiandrogenním účinkem téměř výlučně souvisejícím s jeho (R)- enantiomerem.
Bylo studováno podávání bikalutamidu (150 mg) při léčbě lokalizovaného (Ti-T2, N0 nebo NX, M0) nebo lokálně pokročilého (T3-T4, jakékoli N, M0; Ti-T2, N+, M0) nemestazujícího karcinomu prostaty metodou kombinované analýzy, zahrnující 3 placebem kontrolované dvojitě zaslepené studie u 8113 pacientů. V těchto studiích byl bikalutamid (150 mg) podáván jako bezprostředně nasazená hormonální léčba nebo jako adjuvantní léčba k radikální prostatektomii nebo radioterapii (zejména ozařování externím svazkem). Při sledování s mediánem 7,4 roku byla u 27,4% pacientů léčených bikalutamidem a u 30,7% pacientů, jimž bylo podáváno placebo, zjištěna objektivní progrese onemocnění.
Snížení rizika objektivní progrese onemocnění bylo pozorováno ve většině skupin pacientů, nejzřetelnější však bylo u skupin s nejvyšším rizikem progrese onemocnění. Proto se ošetřující lékař může rozhodnout, že optimální strategií pro pacienta s nízkým rizikem progrese onemocnění, zejména při možnosti adjuvantního podávání po radikální prostatektomii, může být odložení hormonální terapie až do objevení známek, že onemocnění progreduje.
Při sledování s mediánem doby 7,4 roku a mortalitou 22,9% (HR = 0,99; 95% interval spolehlivosti 0,91-1,09) nebyl zjištěn žádný rozdíl v celkovém přežití. Při analýze podskupin pacientů však byly pozorovatelné určité trendy.
Přežití bez progrese a celkové údaje o přežití pro pacienty s lokálně pokročilým onemocněním jsou shrnuty v následujících tabulkách:
Tabulka 1. Přežití bez progrese onemocnění u lokálně pokročilého onemocnění podle terapeutických podskupin
Analyzovaná populace
Příhody (%) u pacientů užívajících bikalutamid
Příhody (%) u pacientů užívajících placebo
Poměr rizika (95% interval spolehlivosti)
Pouze sledování
193/335 (57,6)
222/322 (68,9)
0,60 (0,49 až 0,73)
Radioterapie
66/161 (41,0)
86/144 (59,7)
0,56 (0,40 až 0,78)
Radikální prostatektomie
179/870 (20,6)
213/849 (25,1)
0,75 (0,61 až 0,91)
Tabulka 2. Celkové přežití u lokálně pokročilého onemocnění podle terapeutických podskupin
Analyzovaná populace
Úmrtí (%) u pacientů
užívajících
bikalutamid
Úmrtí (%) u pacientů užívajících placebo
Poměr rizika (95% interval spolehlivosti)
Pouze sledování
164/335 (49,0)
183/322 (56,8)
0,81 (0,66 až 1,01)
Radioterapie
49/161 (30,4)
61/144 (42,4)
0,65 (0,44 až 0,95)
Radikální prostatektomie
137/870 (15,7)
122/849 (14,4)
1,09 (0,85 až 1,39)
U pacientů s lokalizovaným onemocněním při podávání bikalutamidu v monoterapii nebyly pozorovány významné rozdíly v přežití bez progrese. U těchto pacientů byl rovněž pozorován trend k nižšímu přežití oproti pacientům užívajícím placebo (HR = 1,16, 95% CI 0,99 až 1,37). Vzhledem k těmto výsledkům není považován poměr rizika a prospěchu léčby za příznivý při užívání bikalutamidu u této skupiny pacientů.
(cs)
|