| salt:hasText
| - Sloučeniny, které byly hodnoceny v klinických farmakokinetických studiích, zahrnují warfarin, digoxin, perorální kontraceptiva (tj. ethinylestradiol/levonorgestrel), glibenklamid a nifedipin. V těchto studiích nebyly zjištěny žádné klinicky významné interakce.
Lze předpokládat, že depleční účinek hydrochlorothiazidu na draslík bude jinými léčivými přípravky spojovanými se ztrátami draslíku a hypokalémií (např. další kaliuretická diuretika, laxativa, amfotericin, karbenoxolon, sodná sůl penicilinu G, deriváty kyseliny salicylové, steroidy, ACTH) potencován.
Současné užívání přípravku Xaleec Combi 16 mg/12,5 mg a kalium šetřících diuretik, doplňků draslíku nebo náhražek kuchyňské soli nebo jiných léčivých přípravků, které mohou zvyšovat hladiny draslíku (např. sodná sůl heparinu), mohou vést ke zvýšení draslíku v séru. Podle potřeby je nutno draslík sledovat (viz bod 4.4).
Diuretiky navozená hypokalémie a hypomagnesémie predisponují k možným kardiotoxickým účinkům digitalisových glykosidů a antiarytmik. Pokud se přípravek Xaleec Combi 16 mg/12,5 mg podává s takovými léčivými přípravky a s následujícími léčivými přípravky, které mohou navodit torsade de pointes, doporučuje se pravidelné sledování draslíku v séru:
antiarytmika třídy Ia (např. chinidin, hydrochinidin, disopyramid)
antiarytmika třídy III (např. amiodaron, sotalol, dofetilid, ibutilid)
některá antipsychotika (např. thioridazin, chlorpromazin, levomepromazin, trifluoperazin, cyamemazin, sulpirid, sultoprid, amisulprid, tiaprid, pimozid, haloperidol, droperidol)
jiné (např. bepridil, cisaprid, difemanil, erythromycin i.v., halofantrin, ketanserin, mizolastin, pentamidin, sparfloxacin, terfenadin, vinkamin i.v.)
Při současném podávání lithia a inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE inhibitorů) nebo hydrochlorothiazidu byla hlášena reverzibilní zvýšení koncentrací lithia v séru. Podobný účinek byl rovněž hlášen u AIIRA. Užívání kandesartanu a hydrochlorothiazidu s lithiem se nedoporučuje. Pokud se tato kombinace prokáže jako nezbytná, doporučuje se pečlivé sledování hladin lithia v séru.
Pokud se AIIRA podávají současně s nesteroidními antirevmatiky (tj. selektivními inhibitory COX-2, kyselinou acetylsalicylovou (> 3 g/den) a neselektivními nesteroidními antirevmatiky), může dojít k oslabení antihypertenzního účinku.
Stejně jako u ACE inhibitorů může současné užívání AIIRA a nesteroidních antirevmatik vést ke zvýšenému riziku zhoršení renálních funkcí, včetně možného akutního selhání ledvin a zvýšení sérového draslíku, zejména u pacientů se špatnou stávající funkcí ledvin. Tuto kombinaci je nutno podávat opatrně, zvláště u starších pacientů. Pacienty je nutno odpovídajícím způsobem hydratovat a po zahájení souběžné léčby a pravidelně poté je nutno zvážit sledování renálních funkcí.
Diuretický, natriuretický a antihypertenzní účinek hydrochlorothiazidu je nesteroidními antirevmatiky oslaben.
Absorpce hydrochlorothiazid je oslabena kolestipolem nebo cholestyraminem.
Účinky nedepolarizujících periferních myorelaxancií (např. tubokurarinu) mohou být hydrochlorothiazidem potencovány.
Thiazidová diuretika mohou v důsledku snížené sekrece zvyšovat hladiny vápníku v séru. Pokud se musí předepisovat doplňky vápníku nebo vitamin D, musí s sledovat hladiny válníku v séru a odpovídajícím způsobem upravit dávkování.
Hyperglykemické účinky betablokátorů a diazoxidu mohou být thiazidy zesíleny.
Anticholinergika (např. atropin, biperiden) mohou zvyšovat biologickou dostupnost thiazidových diuretik snížením gastrointestinální motility a rychlosti vyprazdňování žaludku.
Thiazid může zesilovat riziko nežádoucích účinků amantadinu.
Thiazidy mohou snižovat renální exkreci cytotoxických léčivých přípravků (např. cyklofosfamidu, methotrexátu) a potencovat jejich myelosupresivní účinky.
Posturální hypotenze se může zhoršit v důsledku současného užití alkoholu, barbiturátů nebo anestetik.
Léčba thiazidovým diuretikem může zhoršit glukózovou toleranci. Může být potřebná úprava dávky antidiabetických léčivých přípravků, včetně inzulinu. Metformin se musí používat opatrně kvůli riziku laktátové acidózy indukované možným selháním ledvin souvisejícím s hydrochlorothiazidem.
Hydrochlorothiazid může vyvolat arteriální odpověď na presorické aminy (např. adrenalin), kdy sníží, nikoli však vyloučí presorický účinek.
Hydrochlorothiazid může zvýšit riziko akutní nedostatečnosti ledvin, zvláště při vysokých dávkách jodovaných kontrastních látek.
Současná léčba cyklosporinem může zvýšit riziko hyperurikémie a dnavých komplikací.
Současná léčba baklofenem, amifostinem, tricyklickými antidepresivy či neuroleptiky může vést k zesílení antihypertenzního účinku a může vyvolat hypotenzi.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)