| salt:hasText
| - Možné interakce související s kombinací Sevikar HCT:
Současné užívání se nedoporučuje
Lithium:
Při podávání lithia současně s inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu a vzácně i s antagonisty receptorů pro angiotenzin II bylo zaznamenáno reverzibilní zvýšení koncentrace lithia v séru a jeho toxicity. Thiazidová diuretika navíc snižují renální clearance lithia, takže se může následně zvýšit riziko jeho toxicity. Proto se užívání lithia současně s přípravkem Sevikar HCT nedoporučuje (viz bod 4.4). Pokud je současné užívání nezbytné, doporučuje se pečlivě sledovat hladinu lithia v séru.
Současné užívání vyžaduje opatrnost
Baklofen:
Může dojít k potenciaci antihypertenzního účinku.
Nesteroidní protizánětlivé léčivé přípravky:
Nesteroidní protizánětlivé léky – NSA (tj. kyselina acetylsalicylová [> 3 g/den], COX-2 inhibitory a neselektivní NSA) mohou snižovat antihypertenzní účinek thiazidových diuretik a antagonistů receptorů pro angiotenzin II.
U některých pacientů s narušenou funkcí ledvin (např. u dehydratovaných pacientů nebo starších osob s oslabenou funkcí ledvin) může současné podávání antagonistů receptorů pro angiotenzin II a léčiv inhibujících cyklooxygenázu vyústit v další zhoršení funkce ledvin, a to včetně možného akutního selhání ledvin, které je obvykle reverzibilní. Proto je třeba tuto kombinaci podávat s opatrností, zejména u starších pacientů. Pacienti musejí být dostatečně hydratováni a je třeba věnovat pozornost pravidelnému sledování renálních funkcí po zahájení současné terapie a i poté..
Současné užívání, které je třeba brát v úvahu
Amifostin:
Může dojít k potenciaci antihypertenzního účinku.
Jiná antihypertenziva:
Antihypertenzní účinek přípravku Sevikar HCT se může zvýšit současným užíváním jiných antihypertenziv.
Alkohol, barbituráty, narkotika a antidepresiva:
Může dojít k zesílení ortostatické hypotenze.
Možné interakce související s olmesartan medoxomilem:
Současné užívání se nedoporučuje
Léčivé přípravky ovlivňující hladiny draslíku:
Současné užívání kalium šetřících diuretik, doplňků draslíku, náhrad solí s obsahem draslíku nebo jiných léčivých přípravků, které mohou zvyšovat hladinu draslíku v séru (např. heparin, ACE inhibitory), může vést ke zvýšení hladiny draslíku v séru (viz bod 4.4). Jestliže je třeba předepsat společně s přípravkem Sevikar HCT i léčivé přípravky, které ovlivňují draslík, doporučuje se sledovat hladinu draslíku v séru.
Další informace
Po léčbě antacidy (hydroxid hlinitý, hořečnatý) bylo pozorováno mírné snížení biologické dostupnosti olmesartanu.
Olmesartan medoxomil nemá významný vliv na farmakokinetiku nebo farmakodynamiku warfarinu ani na farmakokinetiku digoxinu.
Současné podávání olmesartan medoxomilu a pravastatinu nemá u zdravých osob klinicky významný vliv na farmakokinetiku ani jedné z těchto látek.
Olmesartan nevykazoval in vitro klinicky významné inhibiční účinky na lidské enzymy cytochromu P450, tj. enzymy 1A1/2, 2A6, 2C8/9, 2C19, 2D6, 2E1 a 3A4, a u potkanů neměl na aktivitu cytochromu P450 žádný nebo jen minimální indukční vliv. Mezi olmesartanem a léčivými přípravky metabolizovanými enzymy cytochromu P450 se proto nepředpokládají žádné klinicky významné interakce.
Možné interakce související s amlodipinem:
Současné užívání vyžaduje opatrnost
Účinky jiných léčivých přípravků na amlodipin
Inhibitory CYP3A4:
Současné užívání amlodipinu se silnými nebo středně silnými inhibitory CYP3A4 (inhibitory proteáz, azolová antimykotika, makrolidy např. erytromycin nebo klaritromycin, verapamil nebo diltiazem) může způsobit výrazné zvýšení expozice amlodipinem. Klinické vyjádření těchto změn farmakokinetiky může být silnější u starších pacientů. Nutné tak může být klinické sledování a úprava dávkování.
Induktory CYP3A4:
Nejsou k dispozici žádné údaje o vlivu induktorů CYP3A4 na amlodipin. Současné podávání induktorů CYP3A4 (např. rifampicin, hypericum perforatum) může snížit plazmatickou koncentraci amlodipinu. Při společném podávání amlodipinu a induktorů CYP3A4 je zapotřebí opatrnost.
Podávání amlodipinu s grapefruity nebo grapefruitovou šťávou se nedoporučuje, protože u některých pacientů se může zvýšit jeho biologická dostupnost, což může vést ke zvýšení hypotenzního působení.
Dantrolen (infúze): U zvířat byly v souvislosti s hyperkalémií po podání verapamilu a dantrolenu i.v. pozorovány letální ventrikulární fibrilace a kardiovaskulární kolaps. Vzhledem k riziku hyperkalémie se doporučuje vyhnout se u pacientů náchylných k maligní hypertermii a při léčbě maligní hypertermie současnému podání blokátorů kalciových kanálů jako je amlodipin.
Účinky amlodipinu na jiné léčivé přípravky
Antihypertenzní účinek amlodipinu se sčítá s antihypertenzním účinkem jiných antihypertenziv.
V klinických studiích zaměřených na interakce amlodipin neovlivnil farmakokinetiku atorvastatinu, digoxinu, warfarinu ani cyklosporinu.
Simvastatin: Současné podávání několikanásobných dávek 10 mg amlodipinu s 80 mg simvastatinu způsobilo 77% zvýšení expozice simvastatinem ve srovnání s podáním samotného simvastatinu. U pacientů léčených amlodipinem omezte dávku simvastatinu na 20 mg denně.
Možné interakce související s hydrochlorothiazidem:
Současné užívání se nedoporučuje
Léčivé přípravky ovlivňující hladinu draslíku:
Účinek hydrochlorothiazidu vedoucí ke kaliové depleci (viz bod 4.4) může být zesílen současným podáváním dalších léčivých přípravků způsobujících ztráty draslíku a hypokalemii (např. další kaliuretická diuretika, laxativa, kortikoidy, ACTH, amfotericin, karbenoxolon, sodná sůl penicilinu G nebo deriváty kyseliny salicylové). Proto se současné užívání nedoporučuje.
Současné užívání vyžaduje opatrnost
Vápenaté soli:
Thiazidová diuretika mohou v důsledku sníženého vylučování vápníku zvyšovat jeho hladinu v séru. Pokud je třeba předepsat doplňky vápníku, je zapotřebí sledovat vápník v séru a adekvátně upravit dávkování doplňků vápníku.
Cholestyraminové a kolestipolové pryskyřice:
Absorpce hydrochlorothiazidu se zhoršuje v přítomnosti aniontoměničových pryskyřic.
Digitalisové glykosidy:
Hypokalemie nebo hypomagnezemie navozená thiazidy může přispět k rozvoji digitalisových srdečních arytmií.
Léčivé přípravky ovlivněné změnami hladiny draslíku v séru:
V případech, kdy se Sevikar HCT podává současně s léky, které jsou ovlivněny změnou hladiny draslíku v séru (např. digitalisové glykosidy a antiarytmika), nebo s následujícími léky vyvolávajícími torsades de pointes (komorovou tachykardii), včetně některých antiarytmik, se doporučuje pravidelné sledování hladiny draslíku v séru a EKG, protože hypokalemie je predisponujícím faktorem torsades de pointes (komorové tachykardie):
- Antiarytmika třídy Ia (např. chinidin, hydrochinidin, disopyramid).
- Antiarytmika třídy III (např. amiodaron, sotalol, dofetilid, ibutilid).
- Některá antipsychotika (např. thioridazin, chlorpromazin, levopromazin, trifluoperazin, cyamemazin, sulpirid, sultoprid, amisulprid, tiaprid, pimozid, haloperidol, droperidol).
- Jiné léky (např. bepridil, cisaprid, difemanil, erytromycin i. v., halofantrin, mizolastin, pentamidin, sparfloxacin, terfenadin, vinkamin i. v.).
Nedepolarizující myorelaxancia (např. tubokurarin):
Hydrochlorothiazid může potencovat účinek nedepolarizujících myorelaxancií.
Anticholinergika (např. atropin, biperiden):
Zvýšení biologické dostupnosti thiazidových diuretik dané snížením gastrointestinální motility a rychlosti vyprazdňování žaludku.
Antidiabetika (perorální antidiabetika a inzulin):
Léčba thiazidovými diuretiky může mít vliv na glukózovou toleranci. Proto může být nutná úprava dávkování antidiabetického léčivého přípravku (viz bod 4.4)
Metformin:
Metformin je třeba užívat s opatrností vzhledem k riziku laktátové acidózy vyvolané možným selháním funkce ledvin po podání hydrochlorothiazidu.
Beta-blokátory a diazoxid:
Hyperglykemický účinek beta-blokátorů a diazoxidu může být thiazidy zesílen.
Presorické aminy (např. noradrenalin):
Účinek presorických aminů může být snížen.
Léčivé přípravky používané při léčbě dny (např. probenecid, sulfinpyrazon a alopurinol):
Protože hydrochlorothiazid může zvyšovat hladinu kyseliny močové v séru, může být zapotřebí upravit dávkování urikosurik. U probenecidu nebo sulfinpyrazonu může být nezbytné zvýšení dávky. Současné podávání thiazidových diuretik může zvýšit výskyt reakcí z přecitlivělosti na alopurinol.
Amantadin:
Thiazidy mohou zvyšovat riziko nežádoucích účinků amantadinu.
Cytotoxické léky (např. cyklofosfamid, methotrexát):
Thiazidy mohou snižovat vylučování cytotoxických léků ledvinami a zesilovat jejich myelosupresivní účinky.
Salicyláty:
Při vysokých dávkách salicylátů může hydrochlorothiazid zvyšovat toxický účinek salicylátů na centrální nervovou soustavu.
Methyldopa:
Při současném užívání hydrochlorothiazidu a methyldopy byla v ojedinělých případech zaznamenána hemolytická anémie.
Cyklosporin:
Současné užívání cyklosporinu může zvyšovat riziko hyperurikemie a komplikací typu dny.
Tetracykliny:
Současným podáváním tetracyklinů a thiazidů se zvyšuje riziko nárůstu močoviny vyvolaného tetracykliny. Tato interakce se pravděpodobně netýká doxycyklinu.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)