| salt:hasText
| - Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých .
Účinky esomeprazolu na farmakokinetiku jiných léčivých látek
Léčivé přípravky s absorpcí závislou na pH� Snížení kyselosti obsahu žaludku v průběhu léčby esomeprazolem a dalšími inhibitory protonové pumpy může snížit nebo zvýšit absorpci léčivých látek, jejichž absorpce je závislá na žaludečním pH. Stejně jako při užívání ostatních léčivých látek snižujících žaludeční aciditu může se při léčbě esomeprazolem snížit absorpce léčivých látek jako ketokonazolu, itrakonazolu a erlotinibu a zvýšit absorbce digoxinu. Současné podávání omeprazolu (20 mg denně) a digoxinu zdravým dobrovolníkům zvyšovalo biologickou dostupnost digoxinu o 10 % (až 30 % u dvou z deseti subjektů). Toxicita digoxinu byla hlášena vzácně. Opatrnosti je však zapotřebí při podávání vysokých dávek esomeprazolu starším pacientům. Při léčbě digoxinem musí být prováděny častější kontroly léčby digoxinem. �Bylo hlášeno, že omeprazol interaguje s některými inhibitory proteáz. Klinický význam a mechanizmus těchto hlášených interakcí není vždy znám. Zvýšené žaludeční pH v průběhu léčby omeprazolem může měnit absorpci inhibitorů proteáz. Jiný možný mechanismus této interakce je přes inhibici CYP2C19. Bylo hlášeno, že plazmatické koncentrace nelfinaviru a atazanaviru se při souběžném podávání s omeprazolem snižují a souběžné podávání se nedoporučuje. Souběžné podávání omeprazolu (40 mg jednou denně) a atazanaviru 300 mg / ritonaviru 100 mg zdravým dobrovolníkům vedlo k významnému snížení expozice atazanaviru (asi 75 % snížení AUC, Cmax a Cmin). Zvýšení dávky atazanaviru na 400 mg nevedlo ke kompenzaci vlivu omeprazolu na expozici atazanaviru. Současné podávání omeprazolu (20 mg jednou denně) a atazanaviru 400 mg / ritonaviru 100 mg zdravým dobrovolníkům vedlo ke snížení expozice atazanaviru o asi 30% ve srovnání s podáním atazanaviru 300 mg / ritonaviru 100 mg jednou denně bez podání omeprazolu 20 mg jednou denně. Současné podávání omeprazolu (40 mg jednou denně) snížilo průměrnou hodnotu AUC, Cmax a Cmin nelfinaviru o 36 až 39% a průměrnou hodnotu AUC, Cmax a Cmin farmakologicky aktivního metabolitu M8 o 75 až 92%. Při současném podávání sachinaviru (s ritonavirem) byly hlášeny zvýšené sérové koncentrace (80 až 100%) při současném podávání omeprazolu (40 mg jednou denně). Léčba omeprazolem 20 mg jednou denně neměla vliv na expozici darunaviru (s ritonavirem) a amprenaviru (s ritonavirem). Léčba esomeprazolem 20 mg jednou denně neměla vliv na expozici amprenaviru (s ritonavirem a bez ritonaviru). Léčba omeprazolem 40 mg jednou denně neměla vliv na expozici lopinaviru (s ritonavirem). Vzhledem k podobným farmakodynamickým a farmakokinetickým vlastnostem omeprazolu a esomeprazolu se nedoporučuje současně podávat esomeprazol a atazanavir a současné podávání esomeprazolu a nelfinaviru je kontraindikováno.
Léčivé látky metabolizované izoenzymem CYP2C19� Esomeprazol inhibuje CYP2C19, což je hlavní enzym metabolizující esomeprazol. Proto, jestliže se esomeprazol kombinuje s léčivými látkami inhibujícími CYP2C19 - jako např. s diazepamem, citalopramem, imipraminem, klomipraminem, fenytoinem atd. - mohou být plazmatické koncentrace těchto látek zvýšeny a může být potřebné snížit dávky. To je třeba mít na mysli především při preskripci esomeprazolu k terapii "podle potřeby". Současné podávání 30 mg esomeprazolu vedlo ke 45 % snížení clearance diazepamu, substrátu CYP2C19. Současné podávání 40 mg esomeprazolu vedlo ke 13 % zvýšení minimálních plazmatických koncentrací fenytoinu u pacientů s epilepsií. Doporučuje se monitorovat plazmatické koncentrace fenytoinu při zahájení a ukončení terapie esomeprazolem. Omeprazol (40 mg jednou denně) zvýšil o Cmax a AUCt vorikonazolu (substrát CYP2C19) o 15 %, respektive o 41 %.
Současné podávání 40 mg esomeprazolu pacientům léčeným warfarinem v klinické studii ukázalo, že koagulační časy zůstávají ve stanovených rozmezích. Po uvedení na trh však v několika ojedinělých případech byly při současném podávání hlášeny zvýšené hodnoty INR klinického významu. Při zahájení a ukončení současné léčby esomeprazolem a warfarinem nebo jinými kumarinovými deriváty se doporučuje monitorování pacientů.
Omeprazol, stejně jako esomeprazol, inhibuje CYP2C19. Omeprazol podávaný ve zkřížené studii zdravýn dobrovolníkům v dávce 40 mg zvyšoval Cmax a AUC cilostazolu o 18 %, resp. 26 % a jeho aktivního metabolitu o 29 %, resp. 69 %.
U zdravých dobrovolníků současné podávání 40 mg esomeprazolu vyvolalo 32 % zvýšení plochy pod křivkou plazmatické koncentrace (AUC) a prodloužení eliminačního poločasu (T1/2) o 31 %, nikoli však významné zvýšení maximálních hladin cisapridu v plazmě. Mírně prodloužený interval QTc, pozorovaný po podání cisapridu samotného, se při podání cisapridu v kombinaci s esomeprazolem dále neprodloužil (viz také bod 4.4).
Ukázalo se, že esomeprazol nemá klinicky významné účinky na farmakokinetiku amoxicilinu a chinidinu.
Krátkodobé studie vyhodnocující současné podávání esomeprazolu buď s naproxenem nebo s rofekoxibem nezjistily žádné klinicky významné farmakokinetické interakce v průběhu sledování.
Ve zkřížené klinické studii byl klopidogrel (300 mg nárazová dávka následovaná dávkováním 75 mg/den) podáván samotný a s omeprazolem (80 mg ve stejný čas jako klopidogrel) po dobu 5 dní. Expozice aktivnímu metabolitu klopidogrelu se snížila o 46 % (1. den) a o 42 % (5. den), pokud se klopidogrel a omeprazol podávaly společně. Střední hodnota inhibice agregace destiček (IPA) se snížila o 47 % (24 hodin) a o 30 % (5. den), pokud se klopidogrel a omeprazol podávaly společně. V jiné studii bylo prokázáno, že podávání klopidogrelu a omeprazolu v různý čas nezabránilo jejich interakci, což je pravděpodobně způsobeno inhibičním účinkem omeprazolu na CYP2C19. V observačních a klinických studiích byly získány nekonzistentní údaje ohledně klinických důsledků této farmakokinetické / farmakodynamické interakce, pokud jde o velké kardiovaskulární příhody.
Neznámý mechanizmus
U některých pacientů byly hlášeny zvýšené hladiny metotrexátu podávaného současně s inhibitory protonové pumpy. Při podávání vysokých dávek metotrexátu je třeba zvážit dočasné přerušení léčby esomeprazolem.
Účinky jiných léčivých látek na farmakokinetiku esomeprazolu
Esomeprazol metabolizují izoenzymy CYP2C19 a CYP3A4. Současné podávání esomeprazolu a inhibitoru CYP3A4 klarithromycinu (500 mg dvakrát denně) zdvojnásobilo expozici (AUC) esomeprazolu. Současné podávání esomeprazolu a kombinovaného inhibitoru CYP2C19 a CYP3A4 může zvýšit expozici esomeprazolu na více než dvojnásobek. Inhibitor CYP2C19 a CYP3A4 vorikonazol zvýšil AUCtau omeprazolu o 280 %. Úprava dávkování esomeprazolu není v žádné z těchto situací zpravidla nutná. Úpravu dávkování je však třeba zvážit u pacientů s těžkou poruchou jater a tam, kde je indikována dlouhodobá terapie.
Léčivé látky, o kterých je známo, že indukují CYP2C19 nebo CYP3A4 (jako rifampicin a třezalka tečkovaná), mohou snížit sérové hladiny esomeprazolu prostřednictvím zvýšení jeho metabolizmu.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)