salt:hasText
| - Výsledky studií na krysách, myších a psech prokazují, že iomeprol vykazuje akutní nitrožilní nebo intraarteriální toxicitu stejnou, jako ostatní neionické přípravky, jakož i dobrou celkovou snášenlivost po opakovaných nitrožilních podáních u krys a psů.
Farmakokinetika, snášenlivost a diagnostická efektivnost iomeprolu v roztocích s obsahem až 400 mg jódu/ml byly testovány u zdravých dobrovolníků a pacientů vyžadujících urografická, angiografická, CT vyšetření a vyšetření tělních dutin. Laboratorní parametry a vitální symptomy nevykazovaly žádné klinicky relevantní změny.
Iomeprol se neváže na plazmatické a sérové proteiny a je proto dialyzovatelný.
Akutní toxicita:
LD50 hodnoty (g jodu/kg) iomeprolu jsou u zvířat:
při nitrožilním podání: 19,9 (19,3-20,5) u myší
14,5 (13,2-16,0) u krys
přes 12,5 u psů
intraperitoneálně: 26,1 (13,1-29,2) u myší
10 (8,9-11,3) u krys
nitromozkově: 1,3 (1,2-1,5) u myší
intracisternálně: přes 1,2 u krys
intrakaroticky: 5,8 (4,64-7,25) u krys
Toxicita po opakovaném podání:
Intravenózní podání (1x denně po dobu 28 dnů) v dávkách okolo 1,0g jódu/kg nevyvolalo u krys a psů žádné signifikantní změny. Při vyšších dávkách okolo 2-6,5g jódu/kg se vyskytly symptomy jako zvracení (u psů), snížení tělesné hmotnosti (u krys) a hemato-chemické změny (psi, krysy), tyto symptomy však po ukončení podávání spontánně vymizely.
Mutagenita:
Mutagenní potenciál byl ověřován ve 3 studiích in vitro. Výsledky studií prokázaly, že iomeprol nemá žádné mutagenní účinky a nevyvolává poškození chromozómů.
Místní snášenlivost:
Testování lokální snášenlivosti bylo prováděno po subkutánní a intramuskulární injekci u krys a po intramuskulární injekci u králíků.
Po subkutánním podání nevyvolával iomeprol žádné reakce. Po intramuskulárním podání se vyskytly (především u králíků) edémy a hyperemie. Ve většině případů se jednalo o reversibilní změny.
(cs)
|