salt:hasText
| - Nežádoucí účinky jsou obvykle mírné až středně vážné a jsou přechodné povahy. Hlášeny však byly i závažné a život ohrožující reakce, které někdy vedly k úmrtí. Ve většině případů reakce nastupují během několika minut po podání, ale někdy se reakce mohou objevit i později.
Anafylaxe (anafylaktoidní/hypersenzitivní reakce) se mohou projevit různými symptomy, vzácně se u jednoho pacienta objeví všechny symptomy. Obvykle si pacient za 1 až 15 minut (vzácně i za 2 hodiny) začne stěžovat na divný pocit, neklid, zčervenání, pocit horka, zvýšené pocení, závrať, zvýšené slzení, rýmu, palpitace, parestézii, svědění, pulzující bolest hlavy, bolest v hltanu a hrtanu a stažení hrdla, dysfágii, kašel, kýchání, kopřivku, erytém a mírný lokalizovaný edém či angioedém a dušnost z důvodu otoku jazyka a hrtanu a/nebo laryngospasmus projevující se sípáním a bronchospasmem.
Hlášena též byla nauzea, zvracení, bolest břicha a průjem.
Tyto reakce, které se vyskytují nezávisle na podané dávce či cestě podání, mohou představovat první projevy oběhového kolapsu.
Podávání kontrastní látky musí být ihned ukončeno, a v případě potřeby je nutno neprodleně nasadit vhodnou specifickou léčbu prostřednictvím žilního přístupu.
Některé závažné reakce postihující kardiovaskulární systém, např. vazodilatace s výraznou hypotenzí, tachykardie, cyanóza a ztráta vědomí progredující do respirační a/nebo srdeční zástavy mohou vést k úmrtí. Tyto příhody se mohou vyskytnout náhle a vyžadují kompletní a agresivní kardiopulmonární resuscitaci.
Primární oběhový kolaps se může vyskytnout jako jediný a/nebo iniciální projev bez respiračních symptomů či bez jiných z výše uvedených projevů či symptomů.
Hlášeny byly případy extravazace se zánětem, nekrózou kůže a dokonce rozvojem kompartmentového syndromu.
Hlášena byla trombóza věnčité tepny a embolie věnčité tepny.
Reakce v místě vpichu injekce zahrnují bolest v místě vpichu a otok. Ve většině případů je jejich příčinou extravazace kontrastní látky. Tyto reakce jsou obvykle přechodné a vymizí bez následků.
Nežádoucí účinky hlášené z klinických studií prováděných u 4903 dospělých pacientů a po uvedení na trh jsou uvedeny v následující tabulce podle četnosti výskytu a systémových tříd orgánů dle klasifikace MedDRA.
V každé skupině četnosti jsou nežádoucí účinky řazeny dle klesající závažnosti.
4.8.1 Intravaskulární podání. Klinické studie s intravaskulárním podáním iomeprolu zařadily 4515 dospělých pacientů.
Dospělí
Systémová třída orgánů
Nežádoucí účinek
Klinické studie
Po uvedení na trh
Časté
(≥1/100 až <1/10)
Méně časté
(≥1/1000 až <1/100)
Vzácné
(≥1/10000 až <1/1000)
Četnost není známa*
Poruchy krve a lymfatického systému
Trombocytopenie
Poruchy imunitního systému
Anafylaktoidní reakce
Poruchy metabolismu a výživy
Anorexie
Psychiatrické poruchy
Úzkost Hyperkinetický syndrom
Stav zmatenosti
Poruchy nervového systému
Závrať
Bolest hlavy
Presynkopa
Kóma
Transitorní ischemická ataka
Cerebrovaskulární porucha Encefalopatie
Otok mozku
Paralýza
Synkopa
Křeče
Ztráta vědomí
Dysartrie
Parestézie
Amnézie
Somnolence
Abnormální chuť
Parosmie
Poruchy oka
Přechodná slepota
Poruchy zraku
Konjunktivitida
Zvýšené slzení
Fotopsie
Srdeční poruchy
Bradykardie
Tachykardie
Srdeční zástava
Infarkt myokardu
Srdeční selhání
Angina pectoris
Arytmie
Komorová či síňová fibrilace
Atrioventrikulární blokáda
Extrasystoly
Palpitace
Cyanóza
Cévní poruchy
Hypertenze
Hypotenze
Oběhový kolaps či šok
Návaly horka
Zčervenání
Bledost
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Dušnost
Respirační zástava
Syndrom akutní respirační tísně
(ARDS)
Plicní edém
Otok hrtanu
Otok hltanu
Bronchospasmus
Astma
Hypoxie
Stridor
Kašel
Hyperventilace
Bolest jícnu
Bolest hrtanu
Rýma
Dysfonie
Gastrointestinální poruchy
Zvracení
Nauzea
Akutní panreatitida
Ileus
Průjem
Bolest břicha
Nadměrná tvorba slin
Dysfágie
Zvětšení slinné žlázy
Fekální inkontinence
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Erytém
Kopřivka
Svědění
Vyrážka
Angioedém
Ekzém
Studený pot
Zvýšené pocení
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Bolest zad
Artralgie
Svalová ztuhlost
Poruchy ledvin a močových cest
Renální selhání
Močová inkontinence
Celkové poruchy a lokální reakce po podání
Pocit horka
Bolest na hrudi
Horkost a bolest v místě vpichu injekce
Asténie
Rigor
Horečka
Reakce v místě vpichu injekce**
Lokální pocit chladu
Únava
Malátnost
Žízeň
Vyšetření
Zvýšená hladina kreatininu v krvi
Zvýšení segmentu ST na elektrokardiogramu
Abnormální
elektrokardiogram Abnormální
jaterní funkční
testy
Zvýšení hladiny urey v krvi
* Jelikož tyto reakce nebyly pozorovány v klinických studiích u 4515 pacientů, nejlepším odhadem je, že jejich relativní četnost výskytu je vzácná ( ≥1/10000 až <1/1000).
K popisu některých reakcí a jejich symptomů a souvisejících stavů se používá nejvhodnější termín dle MedDRA.
** Reakce v místě vpichu injekce zahrnují bolest v místě vpichu a otok. Ve většině případů je jejich příčinou extravazace kontrastní látky. Tyto reakce jsou obvykle přechodné a vymizí bez následků. Hlášeny byly případy extravazace se zánětem, nekrózou kůže a dokonce rozvojem kompartmentového syndromu.
Trombóza věnčité tepny a embolie věnčité tepny byly hlášeny jako komplikace koronární katetrizace.
Během intraarteriálních injekcí kontrastní látky, zejména po koronární a cerebrální angiografii, byl zaznamenán vasospazmus a následná ischémie, často v důsledku samotného zákroku a možná vyvolaný špičkou katetru nebo nadměrným tlakem katetru.
Stejně jako u ostatních jódových kontrastních látek byly po podání injekce iomeprolu hlášeny velmi vzácné případy mukokutánního syndromu včetně Stevens-Johnsonova syndromu, toxické epidermální nekrolýzy (Lyellův syndrom) a erythema multiforme.
Pediatričtí pacienti
Zkušenosti s pediatrickými pacienty jsou omezené. Pediatrická bezpečnostní databáze z klinických studií sestává ze 167 pacientů.
Profil bezpečnosti iomeprolu u dětí je podobný jako u dospělých.
4.8.2 Intrathekální podání
Dospělí
Klinické studie s intrathekálním podáním iomeprolu zahrnují 388 dospělých pacientů.
Mezi nejčastěji hlášené nežádoucí účinky po intrathekálním podání iomeprolu patří bolest hlavy, závrať, nauzea, zvracení a bolest zad. Tyto reakce jsou obvykle mírné až středně vážné a jsou přechodné povahy. Vzácně může bolest hlavy přetrvávat několik dnů. Většina nežádoucích účinků nastupuje za několik hodin (3 až 6 hodin) po zákroku z důvodu distribuce kontrastní látky v oběhu mozkomíšní tekutiny z místa podání do intravaskulárního prostoru (viz bod 5.2 Farmakokinetické vlastnosti). Většina reakcí se obvykle objeví během 24 hodin po injekci.
Systémová třída orgánů
Nežádoucí účinek
Klinické studie
Po uvedení na trh
Velmi časté
(≥1/10)
Časté
(≥1/100 až <1/10)
Méně časté
(≥1/1000 až <1/100)
Četnost neznámá*
Poruchy imunitního systému
Anafylaktoidní reakce
Poruchy nervového systému
Bolest hlavy
Závratě
Ztráta vědomí
Paraparéza
Parestézie
Hypoestézie
Somnolence
Epilepsie
Cévní poruchy
Hypertenze
Hypotenze
Zčervenání
Gastrointestinální poruchy
Nauzea
Zvracení
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Zvýšené pocení
Svědění
Vyrážka
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Bolest zad
Bolest končetin
Ztuhlost pohybového systému
Bolest šíje
Celkové poruchy a lokální reakce po podání
Reakce v místě vpichu injekce**
Pocit horka
Bolest na hrudi
Horečka
Malátnost
* Jelikož tyto reakce nebyly pozorovány v klinických studiích u 388 pacientů, nejlepším odhadem je, že jejich relativní četnost výskytu je méně častá ( ≥1/1000 až <1/100).
K popisu některých reakcí a jejich symptomů a souvisejících stavů se používá nejvhodnější termín dle MedDRA.
** Reakce v místě vpichu injekce zahrnují bolest v místě aplikace, nepohodlí v místě vpichu, bolest v místě vpichu a horkost v místě vpichu.
Pediatričtí pacienti
Po intrathekálním podáním iomeprolu v klinických studiích a po uvedení na trh nebyly hlášeny žádné nežádoucí účinky.
4.8.3 Podání do tělesných dutin
Po injekci kontrastní látky do tělesných dutin nastupuje většina nežádoucích účinků během několika hodin po podání kontrastní látky z důvodu pomalé absorpce z místa podání.
Po ERCP je časté zvýšení hladiny amylázy v krvi. Zaznamenány byly velmi vzácné případy pankreatitidy.
Nežádoucí účinky zaznamenané při artrografii a fistulografii obvykle představují dráždivé projevy v důsledku zhoršení existujícího zánětu tkáně.
Hypersenzitivní reakce jsou vzácné, obvykle mírné a projevují se kožními reakcemi. Nelze však vyloučit ani možnost závažných anafylaktoidních reakcí.
Stejně jako u jiných kontrastních látek se po hysterosalpingografii může vyskytnout bolest v oblasti pánve a malátnost.
(cs)
|