salt:hasText
| - Příznaky
Obecně pozorované příznaky odpovídají vystupňovanému známému farmakologickému efektu, k němuž patří únava a útlum, tachykardie a hypotenze.
Bylo hlášeno jedno úmrtí pacienta v klinické studii po akutním předávkování 13,6 g kvetiapinu a v poregistračním sledování po požití dávky jen 6 g samotného kvetiapinu. Bylo však hlášeno i přežití pacienta po akutním předávkování 30 g kvetiapinu. V poregistračním sledování byly velmi vzácně hlášeny případy předávkování samotným kvetiapinem vedoucí k úmrtí nebo komatu. Dále byly hlášeny následující účinky po předávkování kvetiapinem v monoterapii: prodloužení intervalu QT, epileptické záchvaty, status epilepticus, rabdomyolýza, útlum dechu, retence moči, zmatenost, delirium a/nebo agitovanost.
Pacienti se závažným kardiovaskulárním onemocněním mají větší riziko nežádoucích účinků po předávkování (viz bod 4.4).
Léčba předávkování
Kvetiapin nemá specifické antidotum. V případě příznaků těžké intoxikace je třeba zvážit možnost současné intoxikace několika látkami a doporučuje se léčba na jednotce intenzivní péče, včetně zajištění průchodnosti dýchacích cest, zabezpečení dostatečné ventilace a přísunu kyslíku, a dále pravidelné sledování a podpora kardiovaskulárního systému. Ačkoli prevence absorpce při předávkování nebyla zkoumána, lze při značném předávkování indikovat výplach žaludku, pokud možno do jedné hodiny po předávkování a zvážit podání aktivního uhlí.
Refrakterní hypotenzi v případech předávkování kvetiapinem je třeba léčit vhodným způsobem, např. intravenózním podáním tekutin či sympatomimetik (nejsou vhodné adrenalin a dopamin, neboť stimulace beta receptorů může zhoršovat hypotenzi při současné blokádě alfa receptorů kvetiapinem).
Lékařský dohled a sledování životních funkcí musí pokračovat až do úplného vyléčení pacienta.
(cs)
|