salt:hasText
| - Jiné antihypertenzivní látky mohou zvyšovat hypotenzní působení losartanu. Společné užívání s jinými látkami, které mohou snižovat krevní tlak ve svém nežádoucím účinku (jako jsou tricyklická antidepresiva, antipsychotika, baklofen a amifostin), může zvyšovat riziko hypotenze.
Losartan je převážně metabolizován cytochromem P 450 (CYP) 2C9 na aktivní metabolit kyseliny karboxylové. V klinických studiích bylo zjištěno, že flukonazol (inhibitor CYP2C9) snižuje expozici k aktivnímu metabolitu průměrně o 50 %. Bylo zjištěno, že současná léčba losartanem a rifampicinem (induktor enzymů metabolismu) vedla ke 40% snížení plasmatické koncentrace aktivního metabolitu. Klinická významnost tohoto účinku není známa. Při současné léčbě fluvastatinem (slabý inhibitor CYP2C9) nebyl zjištěn rozdíl v expozici.
Stejně jako jiné léky, které blokují angiotenzin II nebo jeho účinky, může současné užívání jiných léčivých přípravků, které zadržují kalium (např. kalium šetřící diuretika: amilorid, triamteren, spironolakton) nebo mohou zvyšovat hladiny kalia (např. heparin), doplňků s obsahem kalia nebo náhrad solí s obsahem kalia vést ke zvýšení kalia v séru. Současná léčba těmito léky není vhodná.
Při současném podávání lithia a ACE-inhibitorů bylo zaznamenáno reverzibilní zvýšení koncentrací lithia v séru a známky toxicity. Velmi vzácně byly pozorovány podobné účinky u blokátorů angiotenzinu II. Losartan současně s lithiem by měl být podáván s opatrností. Jestliže je současná medikace nezbytná, měly by být koncentrace lithia v séru během léčby monitorovány.
Jestliže jsou blokátory angiotenzinu II podávány současně s nesteroidními protizánětlivými léky (např. selektivními COX-2-inhibitory, kyselinou acetylsalicylovou a neselektivními NSAIDs), může být antihypertenzní účinek zeslaben. Společné užívání blokátorů angiotenzinu II, diuretik a NSAIDs může vést ke zhoršení renálních funkcí, včetně akutního renálního selhání a zvýšení kalia v séru, zvláště u pacientů s preexistující renální dysfunkcí. Tato kombinace léků by měla být podávána s opatrností, zvláště u starších pacientů. Pacienti by měli být dostatečně hydratováni a na začátku společné léčby a dále pravidelně by měla být sledována funkce ledvin.
Dvojitá blokáda ( např. přidáním ACE-inhibitoru nebo antagonisty angiotensin II receptoru) by měla být omezena na individuálně definované případy s pečlivým monitorováním renálních funkcí. Některé studie ukazují, že u pacientů se stanoveným aterosklerotickým onemocněním, srdečním selháním nebo s diabetem s orgánovým poškozením je dvojitá blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron spojena s vyšší frekvencí hypotenze, synkop, hyperkalémie a změnami renálních funkcí (včetně renálního selhání) ve srovnání s jednoduchou blokádou systému renin-angiotenzin-aldosteron.
(cs)
|