salt:hasText
| - Obecně vzato hlášené známky a příznaky předávkování odpovídají vystupňovanému známému farmakologickému účinku léčivé látky, tj. ospalost a útlum, tachykardie a hypotenze.
Bylo hlášeno jedno úmrtí pacienta v klinické studii po předávkování 13,6 g kvetiapinu a v postmarketingovém sledování při dávce jen 6 g samotného kvetiapinu. Během klinického hodnocení však bylo hlášeno také přežití pacienta po akutním předávkování 30 g kvetiapinu. �V postmarketingovém sledování byly velmi vzácně hlášeny případy předávkování kvetiapinem, následované smrtí nebo komatem.
Dále byly hlášeny následující účinky po předávkování kvetiapinem v monoterapii: prodloužení intervalu QT, epileptické záchvaty, status epilepticus, rabdomyolýza, útlum dechu, retence moči, zmatenost, delirium a/nebo agitovanost.
Pacienti s dříve diagnostikovaným závažným srdečným onemocněním mají větší riziko vlivu předávkování (viz bod 4.4).
Léčba předávkování
Kvetiapin nemá specifické antidotum. V případě těžké intoxikace je třeba zvážit možnost současné intoxikace několika látkami a doporučuje se léčba na jednotce intenzivní péče, včetně zajištění průchodnosti dýchacích cest, zabezpečení dostatečné ventilace a přísunu kyslíku, a dále pravidelné sledování a podpora kardiovaskulárního systému. Ačkoli nebyla zkoumána prevence absorpce při předávkování, lze při závažném předávkování indikovat výplach žaludku, pokud možno do jedné hodiny po předávkování, a zvážit podání aktivního uhlí spolu s laxativem.
Refrakterní hypotenzi v případech předávkování kvetiapinem je třeba léčit vhodným způsobem, např. intravenózním podáním tekutin či sympatomimetik (nejsou vhodné adrenalin a dopamin, neboť stimulace beta receptorů může zhoršovat hypotenzi při současné blokádě alfa receptorů kvetiapinem).
Lékařský dohled a sledování životních funkcí musí pokračovat až do úplného vyléčení.
(cs)
|