| salt:hasText
| - Biologická dostupnost tapentadolu hodnocená dle Cmax a AUC a všech dalších farmakokinetických parametrů byla po podání 100 mg tapentadolu ve formě perorálního roztoku podobná biologické dostupnosti po podání 100 mg tapentadolu ve formě potahovaných tablet (což je jiná perorální léková forma s okamžitým uvolňování tapentadolu). Z tohoto důvodu jsou níže uvedené informace získané ze studií s potahovanými tabletami také relevantní pro perorální roztok.
Absorpce
Tapentadol je po perorálním podání přípravku PALEXIA rychle a kompletně absorbován. Průměrná biologická dostupnost po jednotlivé dávce (nalačno) je v důsledku rozsáhlého first-pass efektu přibližně
32%. Maximální sérové koncentrace tapentadolu jsou pozorovány typicky asi 1,25 hodiny po podání
potahovaných tablet. Nárůst hodnot Cmax a AUC tapentadolu závislý na dávce byl pozorován po podání potahovaných tablet přesahujících rozmezí perorálních terapeutických dávek.
Studie s podáváním opakovaných dávek (každých 6 hodin) s dávkovacím rozmezím 75 až 175 mg tapentadolu ve formě potahovaných tablet ukázaly míru akumulace 1,4 až 1,7 u původního léku a 1,7 až 2,0 u hlavního metabolitu tapentadol-O-glukuronidu, která je dána především dávkovacím intervalem a zjištěným poločasem tapentadolu a jeho metabolitu.
Vliv stravy
Po podání potahovaných tablet po vysoce kalorické snídani s vysokým obsahem tuků se AUC a Cmax zvýšily o 25 %, resp. 16 %. Za těchto podmínek došlo k prodlení v dosažení maximální plazmatické koncentrace o 1,5 hodiny. Podle údajů o účinnosti získaných při časném hodnocení během klinických hodnocení fáze II/III se zdá, že vliv stravy není klinicky relevantní.
Přípravek PALEXIA lze podávat nezávisle na jídle.
Distribuce
Tapentadol je v organismu rozsáhle distribuován. Distribuční objem tapentadolu po intravenózním podání je 540 ± 98 l. Vazba na sérové proteiny je nízká a činí asi 20 %.
Metabolismus a eliminace
Tapentadol je u lidí rozsáhle metabolizován. Je metabolizováno asi 97 % původní látky. Hlavní cesta metabolismu tapentadolu je konjugace s kyselinou glukuronovou s tvorbou glukuronidů. Po perorálním podání je přibližně 70 % dávky vyloučeno močí v konjugované formě (55 % glukuronidů a 15 % sulfátu tapentadolu). Nejdůležitější enzym účastnící se glukuronidace je uridindifosfát glukuronosyltransferáza (UGT), zejména její izoformy UGT1A6, UGT1A9 a UGT2B7. Celkem 3 % léčivé látky jsou vyloučena močí v nezměněné podobě. Tapentadol je navíc metabolizován pomocí CYP2C9 a CYP2C19 na N- desmetyltapentadol (13 %) a pomocí CYP2D6 na hydroxytapentadol (2 %), které jsou dále metabolizovány konjugací. Metabolismus léčivé látky prostřednictvím cytochromu P450 má proto menší význam než druhá fáze konjugace.
Žádný z metabolitů nemá analgetický účinek.
Tapentadol a jeho metabolity jsou vylučovány téměř výhradně ledvinami (99 %). Terminální poločas je po perorálním podání průměrně 4 hodiny. Celková clearance je 1530 ± 177 ml/min.
Zvláštní skupiny populace
Starší pacienti
Průměrná expozice (AUC) tapentadolu je u starších pacientů (65 až 78 let) ve srovnání s mladými dospělými pacienty (19 až 43 let) podobná, Cmax byla u skupiny starších subjektů oproti mladým dospělým subjektům snížena o 16 % .
Renální porucha
U subjektů s různým stupněm renální poruchy (od normální funkce až po těžkou poruchu funkce) byly AUC a Cmax tapentadolu srovnatelné. Naproti tomu při zvyšujícím se stupni ledvinného postižení byla pozorována narůstající expozice (AUC) tapentadol-O-glukuronidu. U subjektů s mírnou, středně těžkou a těžkou renální poruchou je AUC tapentadol-O-glukuronidu 1,5násobně, resp. 2,5- a 5,5násobně vyšší než u subjektů s normální funkcí ledvin.
Jaterní porucha
U subjektů s poruchou funkce jater vedlo podání tapentadolu k vyšším expozicím a sérovým hladinám tapentadolu oproti subjektům s normální jaterní funkcí. Farmakokinetické parametry u skupiny s mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater byly AUC 1,7; Cmax 1,4; t1/2 1,2 oproti parametrům AUC 4,2; Cmax 2,5; t1/2 1,4 ve skupině s normální funkcí jater.
Stupeň tvorby tapentadol-O-glukuronidu byl nižší u subjektů s těžším stupněm poruchy.
Farmakokinetické interakce
Tapentadol je metabolizován hlavně glukuronidací ve fázi II a pouze malé množství je metabolizováno oxidací ve fázi I.
Glukuronidace je proces s vysokou kapacitou / nízkou afinitou, které není dosaženo ani při nemoci, a terapeutické koncentrace léčiv jsou navíc obecně mnohem nižší než koncentrace potenciálně nutné pro inhibici glukuronidace, takže klinicky relevantní interakce vyvolané fází II metabolismu nejsou pravděpodobné. V klinických farmakokinetických studiích interakcí léčiv byl hodnocen případný vliv paracetamolu, naproxenu, kyseliny acetylsalicylové a probenecidu na glukuronidaci tapentadolu. V klinických studiích s naproxenem (500 mg dvakrát denně 2 dny) a probenecidem (500 mg dvakrát denně 2 dny) se prokázalo zvýšení AUC tapentadolu o 17 %, resp. 57 %. Při těchto klinických studiích nebyly celkově zjištěny žádné klinicky relevantní účinky na sérové koncentrace tapentadolu.
Studie interakcí tapentadolu s metoklopramidem a omeprazolem dále hodnotily případný vliv těchto aktivních látek na absorpci tapentadolu. Ani při těchto klinických studiích nebyly zjištěny žádné klinicky relevantní účinky na sérové koncentrace tapentadolu.
Studie in vitro neodhalily žádný potenciál tapentadolu inhibovat nebo indukovat enzymy cytochromu P450. Klinicky relevantní interakce zprostředkované systémem cytochromu P450 jsou proto nepravděpodobné.
Vazba tapentadolu na plazmatické bílkoviny je nízká (asi 20 %). Proto je pravděpodobnost
farmakokinetických lékových interakcí v důsledku substituce na vazebných místech proteinů nízká.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)