| salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina : bisfosfonáty:
ATC kód : M05BA07
Natrium - risedronát je pyridinyl bisfosfonát, který se váže k hydroxyapatitu kosti a inhibuje osteoklasty vyvolanou resorpci kosti. Odbourávání kosti je redukováno, zatímco aktivita osteoblastů a mineralizace kostí je chráněna. V preklinických studiích natrium - risedronát prokázal silnou antiosteoklastovou a antiresorptivní aktivitu, a v závislosti na dávce zvyšoval kostní hmotu a biomechanickou pevnost skeletu. Aktivita natrium - risedronátu byla potvrzena měřením biochemických ukazatelů kostního obratu v průběhu farmakodynamických a klinických studií. Ve studiích u postmenopauzálních žen bylo snížení hodnot biochemických markerů kostního obratu pozorováno během 1 měsíce a jejich maxima bylo dosaženo ve 3 – 6 měsících. Snížení hodnot biochemických markerů kostního obratu bylo po 12 měsících stejné u Risedronatu Teva 35 mg podávaného jednou týdně a Risedronatu Teva 5 mg podávaného jednou denně.
Ve studiích u mužů s osteoporózou bylo snížení hodnot biochemických markerů kostního obratu pozorováno nejdříve za 3 měsíce a zůstalo pozorovatelné dalších 24 měsíců.
Léčba postmenopauzální osteoporózy :
S postmenopauzální osteoporózou je spojována řada rizikových faktorů včetně snížení kostní hmoty, nízké minerální denzity kosti, časné menopauzy, anamnézy kouření a rodinné dispozice k osteoporóze. Klinickými následky osteoporózy jsou fraktury. Riziko fraktur se zvyšuje s počtem rizikových faktorů.
V jednoroční, dvojitě zaslepené, multicentrické studii u postmenopauzálních žen s osteoporózou se ukázalo, že účinek na střední změny hodnot BMD v oblasti lumbální páteře je identický při užívání Risedronatu Teva 35 mg jednou týdně (n=485) a Risedronatu Teva 5 mg podávaného denně (a=480).
V rámci klinických studií s natrium - risedronátem podávaným jednou denně byl sledován účinek natrium - risedronátu na riziko vzniku fraktur kyčelního kloubu a vertebrálních fraktur. Zahrnuty byly postmenopauzální ženy v časné i pozdní menopauze, které prodělaly frakturu před zařazením do studie, i ženy bez prodělané fraktury. Byly hodnoceny denní dávky 2.5 mg a 5 mg a všechny skupiny, včetně kontrolních, užívaly kalcium a vitamín D (v případě nízkých výchozích hladin). Absolutní a relativní riziko vzniku nové vertebrální fraktury bylo stanoveno použitím metody zhodnocení doby do první události (time-to-first event analysis).
Do dvou placebem kontrolovaných studií (n=3 661) byly zahrnuty postmenopauzální ženy ve věku do 85 let, které prodělaly před zařazením do studie vertebrální frakturu. Natrium - risedronát 5 mg podávaný denně po dobu 3 let snížil v porovnání s kontrolní skupinou riziko vzniku nové vertebrální fraktury. U žen, které prodělaly alespoň 2 resp alespoň 1 vertebrální frakturu, bylo snížení relativního rizika 49% resp 41% (výskyt nových vertebrálních fraktur při užívání natrium - risedronátu 18.1% resp 11.3% a placeba 29.0% resp 16.3%). Benefit léčby byl patrný již na konci prvního roku terapie. Rovněž byl prokázán přínos léčby u žen, které před zařazením do studie prodělaly mnohočetné fraktury. Ve skupině léčené natrium - risedronátem 5 mg denně došlo ke snížení ročního úbytku výšky v porovnání s kontrolní skupinou.
Do dvou dalších placebem kontrolovaných studií byly zahrnuty postmenopauzální ženy ve věku nad 70 let, které před zařazením do studie prodělaly vertebrální frakturu i ženy bez vertebrální fraktury. Pacientky ve věku 70-79 let byly zahrnuty v případě, že hodnoty minerální denzity kosti (dále BMD – z angl. bone mineral density) vyjádřené pomocí T-skóre činily v oblasti krčku femuru <-3 SD (hodnoty udávané výrobcem, tj. -2.5 SD podle NHANES III) a ženy měly alespoň jeden další rizikový faktor. Ženy ≥ 80 let mohly být zařazeny na základě přítomnosti alespoň jednoho nonskeletálního rizikového faktoru pro frakturu kyčelního kloubu nebo v případě nízké hodnoty BMD v oblasti krčku femuru. Statisticky významného rozdílu v účinnosti natrium - risedronátu oproti placebu bylo dosaženo při provedení pooled analýzy dvou léčebných skupin 2.5 mg a 5 mg. Následující výsledky jsou založeny na a-posteriori analýze podskupin definovaných klinickou praxí a současnými definicemi osteoporózy:
V podskupině pacientek, které měly BMD T-skóre v oblasti krčku femuru ≤ -2.5 SD (NHANES III) a prodělaly alespoň jednu vertebrální frakturu před zařazením do studie, snížil natrium - risedronát podávaný po dobu 3 let riziko fraktury kyčelního kloubu o 46% oproti kontrolní skupině (výskyt fraktury kyčelního kloubu u skupin léčených natrium - risedronátem byl 3.8%, u placeba 7.4%);
Získaná data naznačují, že u velmi starých pacientek (≥ 80 let) může být význam ochranného působení léčby limitovanější, což je možno vysvětlit vzrůstající důležitostí nonskeletálních faktorů pro vznik fraktury kyčelního kloubu ve stáří.
Údaje analyzované v těchto studiích jako sekundární výstupy ukazují pokles rizika vzniku nové vertebrální fraktury u pacientek s nízkým BMD krčku femuru, které před zařazením do studie prodělaly vertebrální frakturu, i u pacientek bez prodělané vertebrální fraktury.
Natrium - risedronát 5 mg denně podávaný po dobu 3 let zvýšil BMD v oblasti bederní páteře, krčku femuru, trochanteru a zápěstí a zabránil úbytku kostní denzity ve střední části diafýzy radia v porovnání s kontrolní skupinou.
Rok po ukončení tříleté léčby natrium - risedronátem 5 mg denně došlo k rychlé reverzibilitě supresivního účinku natrium - risedronátu na kostní obrat.
Bioptické vzorky kosti postmenopauzálních žen léčených natrium - risedronátem 5 mg denně po dobu 2 až 3 let ukázaly očekávaný střední stupeň snížení kostního obratu. Kost utvářená během léčby natrium - risedronátem měla normální lamelární strukturu a kostní mineralizaci. Tato data spolu se sníženým výskytem osteoporotických vertebrálních fraktur u žen s osteoporózou nenaznačují žádný škodlivý účinek na kvalitu kosti.
Endoskopické nálezy mnoha pacientů s řadou středně závažných až těžkých gastrointestinálních obtíží jak u pacientů užívajících natrium - risedronát tak u kontrolních skupin nenaznačují žádný důkaz souvislosti mezi léčbou a výskytem žaludečních, duodenálních nebo esofageálních vředů v obou skupinách, třebaže duodenitida byla u skupiny s natrium - risedronátem vzácně pozorována.
Léčba osteoporózy u mužů
Natrium - risedronát 35 mg podávaný jednou týdně prokázal svou účinnost u mužů s osteoporózou (ve věku od 36 do 84 let) ve dvouleté, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii na 284 pacientech (natrium - risedronát 35 mg n = 191). Všichni pacienti dostávali navíc kalcium a vitamín D.
Zvýšení BMD bylo zaznamenáno za 6 měsíců následně po iniciaci léčby natrium - risedronátem. Natrium - risedronát 35 mg podávaný jednou týdně vyvolal průměrné zvýšení BMD v bederní páteři, krčku stehenní kosti, trochanteru a celkově v kyčlích v porovnání s placebem po 2 letech léčby.
Antifrakturní účinnost nebyla prokázána v této studii. Kostní efekt (zvýšení BMD a snížení BTM) natrium - risedronátu je stejný u mužů a u žen.
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost natrium-risedronátu o byla zkoumána v probíhající studii u pediatrických pacientů ve věku 4 až 16 let s osteogenesis imperfecta. Po ukončení prvního roku randomizované, dvojitě zaslepené studie kontrolované placebem, prokázal risedronát oproti placebu statisticky významné zvýšení BMD v bederní páteři, nicméně zvýšený počet alespoň jedné nové morfometrické (prokázané pomocí rtg) fraktury obratlů byl zjištěn ve skupině pacientů užívajících risedronát v porovnání s placebem. Celkově, výsledky nepodporují použití natrium-risedronátu u pediatrických pacientů s osteogenesis imperfecta.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)