| salt:hasText
| - Kontraindikace souběžného podávání (viz bod 4.3)
Antiretroviální látky
Omeprazol, racemát D+S omeprazolu (esomeprazol), interaguje s některými antiretroviálními látkami. Klinický význam a mechanismy těchto interakcí nejsou vždy známy. Zvýšená aktuální acidita uvnitř žaludku může měnit absorpci antiretroviálních látek. Jiný možný mechanismus interakce je cestou přes CYP2C19. U některých antiretroviálních látek, např. atazanaviru a nelfinaviru, byly hlášeny snížené sérové koncentrace, když byly podávány současně s omeprazolem. Současné podávání omeprazolu (40 mg denně) a atazanaviru 300 mg/ritonaviru 100 mg zdravým dobrovolníkům vedlo k podstatnému snížení expozice atazanaviru (snížení AUC, cmax a cmin o přibližně 75 %). Zvýšení dávky atazanaviru na 400 mg nevedlo ke kompenzaci účinku omeprazolu na expozici atazanaviru. Souběžné podávání omeprazolu (40 mg denně) snížilo průměrnou hodnotu AUC, cmax a cmin o 36‑39 % a průměrnou hodnotu AUC, cmax a cmin farmakologicky aktivního metabolitu M8 o 75‑92 %.
U jiných antiretroviálních látek, např. saquinaviru, byly hlášeny zvýšené sérové koncentrace. Existují některé antiretroviální látky, u kterých nedochází ke změnám sérových koncentrací, pokud jsou podávány současně s omeprazolem.
S přípravkem VIMOVO a atazanavirem nebyla provedena žádná interakční studie. Vzhledem k podobným farmakodynamickým a farmakokinetickým vlastnostem omeprazolu a esomeprazolu se souběžné podávání atazanaviru a nelfinaviru s esomeprazolem nedoporučuje a souběžné podávání přípravku VIMOVO je kontraindikováno (viz bod 4.3).
Současné podávání s opatrností
Jiná analgetika včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy‑2:
Souběžné podávání dvou a více NSAIDs je třeba vyloučit, neboť může dojít ke zvýšení rizika rozvoje nežádoucích účinků, zvláště gastrointestinálních vředů a krvácení. Souběžné podávání přípravku VIMOVO a jiných NSAIDs, kromě nízkodávkované kyseliny acetylsalicylové (≤ 325 mg/den), se nedoporučuje (viz bod 4.4).
Kyselina acetylsalicylová
VIMOVO lze podávat současně s nízkými dávkami kyseliny acetylsalicylové (≤ 325 mg/den). Pacienti, kteří v průběhu klinického hodnocení užívali VIMOVO v kombinaci s nízkými dávkami kyseliny acetylsalicylové neměli zvýšený výskyt žaludečních vředů ve srovnání s pacienty, kteří užívali pouze VIMOVO (viz bod 5.1). Souběžné užívání kyseliny acetylsalicylové a VIMOVO přesto může zvyšovat riziko závažných nežádoucích účinků (viz body 4.4 a 4.8).
Cyklosporin a takrolimus
Podobně jako u jiných NSAIDs je třeba opatrnosti, pokud je souběžně podáván cyklosporin, kvůli zvýšenému riziku nefrotoxicity.
Existuje potenciální riziko nefrotoxicity, pokud jsou NSAIDs podávána s takrolimem.
Diuretika
Klinické studie, stejně jako poregistrační sledování, prokázaly, že NSAIDs mohou u některých pacientů snižovat natriuretický účinek furosemidu a thiazidů. Tato odpověď je důsledkem inhibice syntézy prostaglandinů v ledvinách. V průběhu souběžné léčby s NSAIDs by měli být pacienti pečlivě sledováni s ohledem na selhání ledvin a též s ohledem na zajištění účinnosti diuretik (viz bod 4.4).
Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRIs)
Souběžné podávání NSAIDs, včetně selektivních inhibitorů COX‑2, a SSRIs zvyšuje riziko gastrointestinálního krvácení (viz bod 4.4).
Kortikosteroidy
Pokud jsou kortikosteroidy kombinovány s NSAIDs, včetně selektivních inhibitorů COX‑2, existuje zvýšené riziko gastroitestinálního krvácení. Je třeba opatrnosti, pokud jsou NSAIDs podávána souběžně s kortikosteroidy (viz bod 4.4).
ACE inhibitory
Podle hlášení lze předpokládat, že NSAIDs mohou snižovat antihypertezní účinek ACE inhibitorů a mohou zvyšovat riziko renálního poškození spojené s podáváním ACE inhibitorů. Tato kombinace by měla být podávána velmi opatrně u pacientů s poškozenou funkcí ledvin, zvláště u starších pacientů.
Digoxin
NSAIDs mohou zvyšovat plazmatické koncentrace srdečních glykosidů, pokud jsou podávána souběžně s těmito glykosidy, např. digoxinem.
Lithium
NSAIDs zvyšují plazmatické koncentrace lithia a snižují renální clearance lithia. Tyto účinky jsou důsledkem inhibice syntézy prostaglandinů v ledvinách vyvolané NSAIDs. Pokud se současně podávají NSAIDs a lithium, je třeba pacienty pečlivě sledovat na projevy toxicity lithia.
Methotrexát
Doporučuje se opatrnost, pokud je souběžně podáván methotrexát, kvůli možnému zvýšení toxicity methotrexátu. Naproxen, stejně jako jiné NSAIDs, snižuje tubulární sekreci methotrexátu na zvířecím modelu.
Deriváty sulfonylurey, hydantoiny
Naproxen je ve velké míře vázán na plazmatický albumin; lze tedy teoreticky předpokládat interakce s jinými léčivy, která se váží na albumin např. deriváty sulfonylurey a hydantoiny. Pacienti, kteří souběžně užívají naproxen a hydantoiny, sulfonamidy nebo deriváty sulfonylurey by měli být pečlivě sledováni a pokud je třeba, dávka by měla být upravena.
Klopidogrel
Ve zkřížené klinické studii byl podáván klopidogrel (300 mg zahajovací dávka, 75 mg/den pokračovací dávka) samotný nebo s omeprazolem (80 mg ve stejnou dobu jako klopidogrel) po dobu 5 dnů. Expozice aktivnímu metabolitu klopidogrelu se snížila o 46 % (den 1) a 42 % (den 5), pokud byl klopidogrel podáván spolu s omeprazolem. Průměrná inhibice agregace trombocytů (IPA) byla snížena o 47 % (24 hodin) a 30 % (den 5), pokud byl klopidogrel podáván spolu s omeprazolem. V jiné studii bylo prokázáno, že podávání klopidogrelu a omeprazolu s časovým odstupem nevedlo k vyloučení interakce, která je pravděpodobně důsledkem inhibičního účinku omeprazolu na CYP2C19. Z observačních i klinických studií byly hlášeny nekonzistentní údaje týkající se klinických implikací této PK/ PD interakce s ohledem na velké kardiovaskulární příhody.
Antikoagulancia a inhibitory agregace trombocytů
NSAIDs mohou zvyšovat účinnost perorálních antikoagulancií (např. warfarin, dikumarol), heparinů a inhibitorů agregace trombocytů (viz bod 4.4).
Souběžné podávání 40 mg esomeprazolu pacientům na warfarinu ukázalo, že čas koagulace byl stále v mezích normy, byť došlo k mírnému zvýšení minimální plazmatické koncentrace méně účinného R‑izomeru warfarinu. V poregistračním období však byly hlášeny klinicky významné případy zvýšení hodnot INR při souběžném užívání s warfarinem. Doporučuje se pečlivé sledování při zahajování a ukončování léčby warfarinem nebo jinými kumarinovými deriváty.
Blokátory beta receptorů
Naproxen a jiné NSAIDs mohou snižovat antihypertenzní účinek propranololu a jiných beta blokátorů.
Probenecid
Souběžné podávání probenecidu zvyšuje plazmatické koncentrace naproxenu a významně prodlužuje jeho plazmatický poločas.
Léčiva s absorpcí závislou na žaludečním pH
Snížená žaludeční acidita v průběhu léčby esomeprazolem a jinými inhibitory protonové pumpy může zvyšovat nebo snižovat absorpci léčiv, pokud mechanismus absorpce závisí na pH. Stejně jako u jiných inhibitorů kyselé žaludeční sekrece nebo antacid, může být absorpce ketokonazolu, itrakonazolu, posakonazolu a erlotinibu snížena, zatímco absorpce léčiv jako je digoxin se může v průběhu léčby esomeprazolem zvyšovat.. Je třeba se vyhnout souběžnému podávání s posakonazolem a erlotinibem. Souběžné podávání omeprazolu (20 mg denně) a digoxinu zdravým dobrovolníkům zvyšovalo biologickou dostupnost digoxinu o 10 % (až o 30 % u dvou z deseti subjektů).
Další informace týkající se interakcí léčiv
Při klinickém hodnocení nebyla zjištěna klinicky relevantní interakce při souběžném podávání naproxenu (neselektivní NSAID) nebo rofekoxibu (COX‑2 selektivní NSAID) a esomeprazolu.
Souběžné podávání cholestyraminu může zpožďovat absorpci naproxenu, podobně jako i jiných NSAIDs.
Souběžné podávání 40 mg esomeprazolu zdravým dobrovolníkům mělo za následek 32% zvýšení plochy pod křivkou plazmatických koncentrací v závislosti na čase (AUC) a 31% prodloužení eliminačního poločasu (t1/2), ale nevýznamné zvýšení maximální plazmatické koncentrace cisapridu. Mírně prodloužený QTc interval pozorovaný po podání samotného cisapridu nebyl dále prodloužen při současném podání cisapridu a esomeprazolu (viz též body 4.4).
Esomeprazol nemá klinicky významný vliv na farmakokinetiku amoxicilinu a chinidinu.
Esomeprazol inhibuje CYP2C19, hlavní enzym v metabolizmu esomeprazolu. Esomeprazol je též metabolizován CYP3A4. Ve vztahu k těmto enzymům byla učiněna následující pozorování:
Souběžné podávání 30 mg esomeprazolu vedlo k 45% snížení clearance diazepamu, substrátu pro CYP2C19. Tato interakce je pravděpodobně klinicky irelevantní.
Souběžné podávání 40 mg esomeprazolu vedlo ke zvýšení minimální plazmatické koncentrace fenytoinu o 13 % u pacientů s epilepsií.
Souběžné podávání esomeprazolu a kombinovaného inbitoru CYP2C19 a CYP3A4, např. vorikonazolu, může vést až ke zdvojnásobení expozice esomeprazolu.
Souběžné podávání esomeprazolu a inhibitoru CYP3A4, klarithromycinu (500 mg dvakrát denně), vedlo ke zdvojnásobení expozice (AUC) esomeprazolu.
Úprava dávky esomeprazolu není nutná v žádném z těchto případů.
Léčiva známá jako induktory CYP2C19 nebo CYP3A4 nebo oba typy (např. rifampicin a třezalka tečkovaná) mohou snižovat sérové koncentrace esomeprazolu tím, že zvyšují metabolismus esomeprazolu.
Omeprazol i esomeprazol jsou inhibitory CYP2C19. Omeprazol podávaný v dávce 40 mg ve zkřížené studii zdravým dobrovolníkům zvyšoval cmax a AUC cilostazolu o 18 %, resp. 26 % a u jednoho z metabolitů o 29 %, resp. 69 %.
Údaje získané na zvířecích modelech indikují, že NSAIDs mohou zvyšovat riziko křečí spojené s chinolonovými antibiotiky. Pacienti užívající chinolonová antibiotika mohou mít zvýšené riziko vzniku křečí.
Interakce léčivo/laboratorní vyšetření
Naproxen může snižovat agregaci krevních destiček a prodlužovat čas krvácení. Tento účinek je třeba mít na paměti, když se stanovuje čas krvácení.
Podávání naproxenu může vést ke zvýšení hodnot 17‑ketogenních steroidů v moči vzhledem k interakci mezi léčivem a/nebo jeho metabolity a m‑dinitrobenzenem, který se používá k tomuto
stanovení. Doporučuje se přerušit léčbu naproxenem 72 hodin před provedením funkčního testu nadledvinek, pokud se použije Porter‑Silber test, byť se zdá, že měření 17‑hydroxykortikosteroidů (Porter‑Silber test) není uměle ovlivněno.
Naproxen může interferovat s některými vyšetřeními moči prováděnými za použití kyseliny 5‑hydroxyindolyloctové (5HIAA)
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)