| salt:hasText
| - Absorpce: Zulbex je enterosolventní tableta sodné soli rabeprazolu. Tato léková forma je nezbytná, protože rabeprazol je labilní v kyselém prostředí. Absorpce rabeprazolu proto začíná až poté, co tableta opustí žaludek. Absorpce je rychlá s dosažením vrcholových plazmatických hladin rabeprazolu přibližně za 3,5 hod po podání dávky 20 mg. Vrcholové plazmatické koncentrace (Cmax) rabeprazolu a AUC jsou lineární v celém dávkovém rozmezí 10 až 40 mg. Absolutní biologická dostupnost jedné perorální dávky 20 mg (oproti intravenóznímu podání) je přibližně 52 %, převážně následkem presystémového metabolismu. Biologická dostupnost zřejmě nevzrůstá s opakovaným podáváním. U zdravých osob je plazmatický poločas přibližně 1 hod (rozmezí 0,7 až 1,5 hod) a celková tělesná clearance se odhaduje na 283 ± 98 ml/min. Nenastala žádná klinicky významná interakce s potravou. Na absorpci sodné soli rabeprazolu nemají vliv ani jídlo, ani denní doba podání léku.
Distribuce: Přibližně 97 % rabeprazolu je vázáno na bílkoviny lidské krevní plazmy.
Metabolismus a vylučování: Sodná sůl rabeprazolu, podobně jako ostatní látky ze skupiny inhibitorů protonové pumpy (PPI), je metabolizována prostřednictvím systému jaterního metabolismu léků cytochromu P450 (CYP450). Studie in vitro s použitím lidských jaterních mikrosomů ukázaly, že se sodná sůl rabeprazolu metabolizuje isoenzymy CYP450 (CYP2C19 a CYP3A4). V těchto studiích rabeprazol při očekávaných koncentracích v krevní plazmě neindukuje ani neinhibuje CYP3A4; a i když studie in vitro nemusí mít vždy platnost pro predikci stavu in vivo, tyto nálezy ukazují, že se neočekává žádná interakce mezi rabeprazolem a cyklosporinem. U lidí jsou hlavními metabolity v krevní plazmě thioether (M1) a karboxylová kyselina (M6), přičemž byly pozorovány nižší hladiny sulfonu (M2), demethylovaného thioetheru (M4) a konjugátu merkapturové kyseliny (M5). Nízkou antisekreční aktivitu vykazoval pouze demethylovaný metabolit (M3), avšak ten není v krevní plazmě přítomen.
Po jednotlivé dávce 20 mg sodné soli rabeprazolu značené radionuklidem 14C nebyl v moči nalezen žádný nezměněný lék. Přibližně 90 % dávky bylo eliminováno močí, a to zejména jako dva metabolity: konjugát merkapturové kyseliny (M5) a karboxylová kyselina (M6) plus dva neznámé metabolity. Zbývající část dávky byla obsažena ve stolici.
Pohlaví: Při úpravě na tělesnou hmotnost a výšku nejsou po jednotlivé dávce 20 mg rabeprazolu ve farmakokinetických parametrech žádné významné rozdíly mezi muži a ženami.
Renální dysfunkce: U pacientů se stabilním konečným stavem renálního selhání, které vyžadovalo udržovací hemodialýzu (clearance kreatininu ( 5 ml/min/1,73 m2), byla dispozice rabeprazolu velice podobná jako u zdravých dobrovolníků. U těchto pacientů byly hodnoty AUC a Cmax asi o 35 % nižší než odpovídající parametry u zdravých dobrovolníků. Průměrný poločas rabeprazolu byl 0,82 hod u zdravých dobrovolníků, 0,95 hod u pacientů během hemodialýzy a 3,6 hod po dialýze. Clearance léku u pacientů s renálním onemocněním vyžadujícím udržovací hemodialýzu byla přibližně dvojnásobná oproti hodnotě u zdravých dobrovolníků.
Jaterní dysfunkce: Po jednotlivé dávce rabeprazolu 20 mg podané pacientům s chronickým mírným až středně závažným zhoršením jaterní funkce se hodnota AUC zdvojnásobila a došlo k 2- až 3-násobnému vzrůstu poločasu rabeprazolu ve srovnání se zdravými dobrovolníky. Avšak po dávce 20 mg denně podávané po dobu 7 dnů vzrostlo AUC pouze na 1,5-násobek a Cmax na 1,2-násobek. Poločas rabeprazolu u pacientů s poškozením jater byl 12,3 hod oproti hodnotě 2,1 hod u zdravých dobrovolníků. Farmakodynamická odpověď (kontrola žaludečního pH) v těchto dvou skupinách byla klinicky srovnatelná.
Starší osoby: Eliminace rabeprazolu byla u starších osob poněkud snížená. Po 7 dnech denního podávání 20 mg sodné soli rabeprazolu byla hodnota AUC přibližně dvojnásobná, hodnota Cmax vzrostla o 60 % a t½ se prodloužil přibližně o 30 % ve srovnání s mladými zdravými dobrovolníky. Nebyla však zjištěna kumulace rabeprazolu.
Polymorfismus CYP2C19: Po podávání dávky 20 mg denně po dobu 7 dnů měly pomalí metabolizátoři CYP2C19 hodnoty AUC přibližně 1,9x vyšší a t½ 1,6x vyšší než byly odpovídající parametry u rychlých metabolizátorů, zatímco Cmax vzrostla pouze o 40 %.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)