salt:hasText
| - Nejčastější příznaky, které je možné očekávat po předávkování beta-blokátory, jsou bradykardie, hypotenze, bronchospasmus, akutní srdeční nedostatečnost a hypoglykémie. Zatím nejsou zkušenosti s předávkováním bisoprololem u pacientů s chronickým srdečním selháním. Bylo zaznamenáno jen několik případů předávkování bisoprololem (maximální dávka 2000 mg) u pacientů s hypertenzí a/nebo ischemickou chorobou srdeční projevující se bradykardií a/nebo hypotenzí. U všech těchto pacientů došlo k úpravě stavu.
Existuje široká interindividuální variabilita citlivosti na jednorázově podanou vysokou dávku bisoprololu, a pacienti se srdečním selháváním jsou pravděpodobně velmi citliví. V případě předávkování je obecně potřeba léčbu bisoprololem přerušit a zahájit podpůrnou a symptomatickou léčbu. Omezené údaje naznačují, že bisoprolol je obtížně dialyzovatelný.
Na základě očekávaných farmakologických účinků a doporučení pro jiné beta-blokátory jsou v případě klinických známek předávkování doporučené následující postupy:
Bradykardie: Podat intravenózně atropin. Jestliže odpověď není dostatečná, je možné opatrně podat isoprenalin nebo jinou látku s pozitivně chronotropními vlastnostmi. Za určitých podmínek může být nutné zavést transvenózně pacemaker.
Hypotenze: Je třeba podat i.v. tekutiny a vazopresorické látky. Vhodný může být intravenózně podaný glukagon.
AV-blok (druhého a třetího stupně): Pacienty je třeba pečlivě monitorovat a léčit infuzí isoprenalinu anebo transvenózním zavedením srdečního pacemakeru.
Akutní zhoršení srdečního selhání: Podat i.v. diuretika, látky s pozitivně inotropním účinkem, vazodilatancia.
Bronchospasmus: Zavést terapii bronchodilatátory, např. isoprenalinem, beta2-sympatomimetiky a/nebo aminofylinem.
Hypoglykémie: Podat i.v. glukózu.
(cs)
|