| salt:hasText
| - Zahájení léčby bisoprololem vyžaduje pravidelné monitorování. Přesné dávkování a způsob podání viz bod 4.2.
Zvláště u pacientů s ischemickou chorobou srdeční nesmí být ukončení léčby bisoprololem provedeno náhle, pokud to není jasně indikováno, protože to může vést k přechodnému zhoršení srdečního onemocnění (viz bod 4.2).
Bisoprolol musí být používán s opatrností u pacientů s hypertenzí nebo anginou pectoris a souvisejícím srdečním onemocněním.
Neexistují terapeutické zkušenosti s léčbou bisoprololem u pacientů se srdečním selháním při následujících stavech:
insulindependentní diabetes mellitus (typ I)
závažná porucha funkce ledvin
závažná porucha funkce jater
restriktivní kardiomyopatie
vrozená srdeční vada
hemodynamicky významná organická vada chlopní
infarkt myokardu během posledních 3 měsíců.
Bisoprolol musí být podáván s opatrností u následujících stavů:
tendence k bronchospasmu (bronchiální astma, obstrukční choroba bronchopulmonální)
diabetes mellitus s vysokým kolísáním hladin krevního cukru; mohou být maskovány příznaky hypoglykémie (např. tachykardie, palpitace nebo pocení)
přísná redukční dieta
probíhající desenzibilizační terapie. Podobně jako jiné beta-blokátory, může bisoprolol zvyšovat citlivost k alergenům jakož i zvyšovat závažnost anafylaktických reakcí. Podání epinefrinu nemusí mít vždy očekávaný terapeutický účinek.
AV blok prvního stupně
Prinzmetalova angina
okluzívní onemocnění periferních arterií (zhoršení obtíží se může objevit zvláště na začátku léčby).
Pacienti s lupénkou nebo s anamnézou lupénky by měli být léčeni beta-blokátory (např. bisoprololem) po pečlivém zvážení přínosů a rizik.
Při léčbě bisoprololem mohou být maskovány příznaky thyreotoxikózy.
U pacientů s feochromocytomem nesmí být bisoprolol podáván dříve než po blokádě alfa-adrenergních receptorů.
U pacientů podstupujících celkovou anestézii snižují beta-blokátory výskyt arytmií a myokardiální ischemii během indukce a intubace a pooperační fáze. V současné době se doporučuje pokračovat v udržování beta-blokády v průběhu operace. Anesteziolog musí být informován o beta-blokádě z důvodu možnosti interakcí s jinými léky, kdy by mohly vzniknout bradyarytmie, zeslabení reflexní tachykardie a snížení reflexní kompenzace krevních ztrát. Pokud je vysazení beta-blokátorů považováno za nutné před operací, mělo by to být provedeno postupně a mělo by být dokončeno 48 hodin před anestézií.
V případě bronchiálního astmatu nebo obstrukčního onemocnění dýchacích cest, které může způsobit symptomy, je doporučeno souběžně podávat bronchodilatační terapii. Ojediněle se u pacientů s astmatem může zvýšit rezistence dýchacích cest, proto může být potřeba zvýšit dávku beta2- stimulancií.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)