| salt:hasText
| - Farmakokinetické interakce
Inhibitory P-glykoproteinu : Methadon je substrát P-glykoproteinu; všechna léčiva, která ho inhibují (chinidin, verapamil) mohou zvyšovat sérovou koncentraci methadonu. Při zvýšeném průchodu přes hematoencefalickou bariéru se pravděpodobně zvyšuje i farmakodynamický účinek methadonu.
Induktory izoenzymu CYP3A4 : Methadon je substrát izoenzymu 3A4 (CYP3A4) cytochromu P-450 (viz bod 5.2). Při indukci CYP3A4 se zvyšuje clearance methadonu a jeho plazmatická hladina se snižuje. Induktory tohoto izoenzymu (barbituráty, karbamazepin, fenytoin, nevirapin, rifampicin, efavirenz, amprenavir, spironolakton, dexametazon, hypericum perforatum (třezalka tečkovaná)) mohou stimulovat jaterní metabolismus. Tak například po třech týdnech léčby denní dávkou 600 mg efavirenzu se u pacientů léčených pomocí methadonu (35 - 100 mg denně) průměrná maximální koncentrace methadonu a AUC snížily o 48 % resp. 57 %. Účinky enzymatické indukce budou ještě výraznější, jestliže po zahájení léčby pomocí methadonu přidáme induktor. V důsledku těchto interakcí se objevují abstinenční symptomy, dávkování methadonu je tedy nutné zvýšit. Při ukončení léčby induktory CYP3A4 se musí dávkování methadonu snížit.
Inhibitory izoenzymu CYP3A4 : Methadon je substrát izoenzymu 3A4 (CYP3A4) cytochromu P-450 (viz 5.2. Farmakokinetické vlastnosti). Inhibicí CYP3A4 se clearance methadonu snižuje. Inhibitory tedy mohou vyvolat zvýšení plazmatické hladiny methadonu. Inhibitory CYP3A4 jsou: kanabinoidy, klarithromycin, delavirdin, erythromycin, flukonazol, grapefruitová šťáva, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, itrakonazol, ketokonazol, fluoxetin, fluvoxamin, nefazodon.
Didanozin a stavudin : Methadon zpomaluje vstřebávání a stimuluje mechanizmus prvního průchodu stavudinu a didanozinu, což ve svém důsledku vede ke snížení biologické dostupnosti těchto dvou látek.
Zidovudin : Plazmatická hladina zidovudinu se po podání perorálního i intravenózního methadonu snižuje. Dochází k tomu pravděpodobně kvůli inhibici glukuronidace zidovudinu a tedy nižší clearance zidovudinu. Při léčbě pomocí methadonu je pak nutné pacienty sledovat kvůli potenciálnímu výskytu toxických reakcí na zidovudin, který bude vyžadovat snížení jeho dávkování. Při souběžném podání zidovudinu (zidovudin je induktor CYP3A4) a methadonu mohou jejich interakce vést k opioidním abstinenčním symptomům (bolest hlavy, svalové bolesti, únava a podráždění).
Inhibitory proteázy : Na rozdíl od očekávaných in vitro vlastností inhibitorů proteázy (inhibitory proteázy ve skutečnosti působí in vitro jako účinné inhibitory CYP3A4), různá klinická sledování u pacientů s doplňkovou léčbou pomocí methadonu ukazují, že souběžné léčení ritonavirem v kombinaci s jinými inhibitory proteázy, jako je například nelfinavir, saquinavir nebo lopinavir, může vyvolat podstatné snížení AUC methadonu, což vede ke vzniku abstinenčních symptomů. Mechanizmus tohoto indukčního účinku na metabolizmus methadonu nebyl dosud objasněn.
Přípravky ovlivňující kyselost moči : Methadon je slabá zásada. Kyselé sloučeniny moči (jako je chlorid amonný a kyselina askorbová) mohou zvyšovat clearance methadonu. V takovém případě je pak nutné dávku methadonu zvýšit.
Antagonisté histaminu H2 : Tyto látky – jako cimetidin – mohou snižovat vazbu methadonu na proteiny a tak umocňovat aktivitu opiátu.
Abakavir : Devatenácti pacientům zahajujícím léčbu methadonem byl podán abakavir v jednotlivé dávce 600 mg, pak se zahájilo podávání methadonu a po 14 dnech byl abakavir a methadon podáván souběžně po dobu následujících 14 dní. Výsledky v posledních 14 dnech prokázaly statisticky průkazné zvýšení (23%) rychlosti clearance methadonu, avšak žádnou změnu doby do maximální koncentrace nebo poločasu. Kromě toho bylo v prvních 14 dnech zaznamenáno průkazné snížení (34%) maximální koncentrace a prodloužení doby do maximální koncentrace abakaviru (67%). Zavedení abakaviru a amprenaviru u 5 závislých pacientů léčených pomocí methadonu vedlo ke střednímu 35% poklesu původní koncentrace methadonu s tím, že nežádoucí účinky byly stejné jako abstinenční reakce u dvou pacientů.
Efavirenz : Efavirenz indukuje metabolizmus methadonu prostřednictvím cytochromu P450 3A4. Po třítýdenní terapii efavirenzem se průměrná maximální koncentrace methadonu a AUC snížily o 48 % resp. 57 %. Efavirenz přidaný pacientovi na methadonové léčbě by mohl vyvolat syndrom z vysazení, který obvykle nastupuje po dvou týdnech léčby efavirenzem, ale může přetrvávat až 28 dní. Z tohoto důvodu bývá nezbytné dávkování methadonu upravit.
Nevirapin : Nevirapin indukuje methadonový metabolizmus přes izoenzymy cytochromu P450. Souběžné podávání nevirapinu a methadonu u dvaceti pěti subjektů infikovaných virem imunodeficience člověka (HIV) průkazně snížil průměrnou hodnotu AUC podle dávky methadonu o 41 %. Úpravy dávek methadonu jsou při souběžném podávání methadonu spolu s nevirapinem opodstatněné.
Farmakodynamické interakce
Opioidní agonisté/antagonisté : Opioidní antagonisté (naloxon a naltrexon) působí proti aktivitě methadonu a provokují syndrom z vysazení.
Částeční agonisté/antagonisté (jako nalbufin a pentazocin) mohou zesilovat neurologické respiračně tlumící a hypotenzní účinky methadonu. Použijeme-li tedy tyto látky v kombinaci s methadonem, mohou vyvolávat nebo zesilovat neurologické, respirační a hypotenzní účinky. Agonistické nebo antagonistické účinky závisí na dávce methadonu a jsou častější u jeho nízkých až středních dávek. Při dlouhodobějším podávání mohou tyto substance vyvolávat abstinenční syndrom.
IMAO : Souběžné užití inhibitorů monoaminooxidázy (IMAO) může prodlužovat a zesilovat respiračně tlumící účinky methadonu.
Substance potlačující aktivitu CNS : Substance s tlumícím účinkem na CNS mohou zesilovat respirační útlum. Proto je nutné dávku jedné nebo obou substancí snížit.
Látky proti průjmům : Souběžné podávání methadonu a látek proti průjmům (difenoxylát a loperamid) mohou vyvolat silnou zácpu a zvyšovat depresi CNS.
Opioidní analgetika v kombinaci s antimuskarinovými látkami mohou vést k silné zácpě nebo k paralytickému ileu, zvláště v případě dlouhodobějšího podávání.
Alkohol : Alkohol může vyvolávat těžkou depresi dýchání a hypotenzi.
Oktreotid : Tato látka může snižovat analgetický účinek methadonu a morfinu. Takže jestliže se takové snížení, popřípadě úplná ztráta kontroly bolesti, objeví, je nutné posoudit její potenciální vysazení.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)