salt:hasText
| - PARACETAMOL
U dospělých, kteří užili 10 g paracetamolu nebo více, může dojít k poškození jater. K poškození jater může dojít po požití 5 g paracetamolu nebo více, jsou-li u pacienta přítomné rizikové faktory (viz níže).
Rizikové faktory
Jestliže pacient:
užívá dlouhodobě karbamazepin, fenobarbital, fenytoin, primidon, rifampicin, třezalku nebo jiné látky, které indukují jaterní enzymy,
nebo
pravidelně konzumuje ethanol ve větším než doporučovaném množství,
nebo
pravděpodobně vykazuje depleci glutathionu, která provází např. poruchy příjmu potravy, cystickou fibrózu, infekci HIV, hladovění, kachexii.
Symptomy
Mezi symptomy předávkování paracetamolem během prvních 24 hodin patří bledost, nauzea, zvracení, anorexie a bolest břicha. Poškození jater může být zjevné po 12 až 48 hodinách od požití. Mohou se objevit abnormality metabolismu glukózy a metabolická acidóza. V případě těžké otravy může jaterní selhání progredovat do stádia encefalopatie, hemoragie, hypoglykemie, edému mozku a smrti. I při absenci těžkého poškození jater se může rozvinout akutní selhání ledvin s akutní tubulární nekrózou, kterou silně naznačuje bolest v oblasti beder, hematurie a proteinurie. Byly hlášeny případy srdečních arytmií a pankreatitidy.
Léčba
Okamžité ošetření má při léčbě předávkování paracetamolem zásadní význam. Přes nepřítomnost významných časných příznaků je třeba pacienty urgentně odeslat do nemocnice k okamžité lékařské péči. Příznaky se mohou omezovat na nevolnost nebo zvracení a nemusejí odrážet závažnost předávkování ani riziko orgánového poškození. Léčba má být v souladu se zavedenými směrnicemi pro léčbu, viz British National Formulary (BNF), oddíl pojednávající o předávkování.
Jestliže k předávkování došlo nejpozději před hodinou, je vhodné zvážit podání živočišného uhlí. Čtyři hodiny nebo déle od požití je třeba změřit plazmatickou koncentraci paracetamolu (koncentrace stanovené dříve jsou nespolehlivé). Léčbu N-acetylcysteinem lze použít do 24 hodin po požití paracetamolu, nicméně maximálního ochranného účinku se dosahuje do osmi hodin po požití.
Od tohoto okamžiku účinnost protijedu strmě klesá. V případě potřeby je vhodné pacientovi podat N-acetylcystein nitrožilně, v souladu se zavedeným rozpisem dávkování. Nepředstavuje-li problém zvracení, může být ve vzdálených oblastech, mimo nemocnici, vhodnou alternativou perorální methionin. Léčbu pacientů, kteří se dostavili se závažnou dysfunkcí jater později než do 24 hodin od požití, je třeba konzultovat se službou National Poisons Information Service (NPIS) nebo s oddělením hepatologie.
GUAIFENESIN
Velmi vysoké dávky guaifenesinu mohou vyvolávat nauzeu a zvracení. Zvracení by mělo být léčeno náhradou tekutin a je třeba monitorovat elektrolyty.
FENYLEFRIN-HYDROCHLORID
Předávkování fenylefrinem pravděpodobně vyvolá podobné účinky jako ty, které jsou uvedené u nežádoucích účinků. Dalšími symptomy může být hypertenze a případná související reflexní bradykardie. V závažných případech se může objevit zmatenost, halucinace, záchvaty a arytmie, nicméně množství potřebné k vyvolání závažné toxicity fenylefrinu by bylo vyšší než množství nutné k vyvolání toxicity související s paracetamolem. Je třeba nasadit klinicky přiměřená léčebná opatření, jejichž součástí může být časný výplach žaludku a symptomatická a podpůrná opatření. Hypertenzní účinky lze ošetřit pomocí některé z látek blokujících alfa-receptory (například fentolamin-mesylát 6-10 mg), podané nitrožilně, bradykardii lze ošetřit atropinem, nejlépe až po předchozí kontrole tlaku krve.
(cs)
|