| salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: bisfosfonáty
ATC kód: M05BA07
Risedronát je pyridinyl bisfosfonát, který se váže ke kostnímu hydroxyapatitu a inhibuje osteoklasty vyvolanou resorpci kosti. Odbourávání kosti je redukováno, zatímco aktivita osteoblastů a mineralizace kostí je chráněna. V preklinických studiích risedronát prokázal silnou antiosteoklastovou a antiresorpční aktivitu a v závislosti na dávce zvyšoval kostní hmotu a biomechanickou pevnost skeletu. Aktivita risedronátu byla potvrzena měřením biochemických ukazatelů kostního metabolismu v průběhu farmakodynamických a klinických studií. Ve studiích u postmenopauzálních žen bylo snížení hodnot biochemických markerů kostního obratu pozorováno během 1 měsíce a jejich maxima bylo dosaženo ve 3 - 6 měsících. Snížení hodnot biochemických markerů kostního metabolismu bylo po 12 měsících stejné u risedronátu 35 mg podávaného jednou týdně a risedronátu 5 mg podávaného jednou denně.
Ve studiích u mužů s osteoporózou bylo snížení hodnot biochemických markerů kostního obratu pozorováno nejdříve za 3 měsíce a zůstalo pozorovatelné dalších 24 měsíců.
Léčba postmenopauzální osteoporózy:
S postmenopauzální osteoporózou je spojována řada rizikových faktorů včetně nižšího množství kostní hmoty, nízké minerální denzity kosti, časné menopauzy, kouření v anamnéze a osteoporózy v rodinné anamnéze. Klinickými následky osteoporózy jsou fraktury. Riziko fraktur se zvyšuje s počtem rizikových faktorů.
V jednoroční, dvojitě zaslepené, multicentrické studii u postmenopauzálních žen s osteoporózou se ukázalo, že účinek na střední změny hodnot BMD (bone mineral density, minerální denzity kostí) v oblasti lumbální páteře je identický při užívání risedronátu 35 mg jednou týdně (n=485) a risedronátu 5 mg podávaného denně (n=480).
V rámci klinických studií s risedronátem podávaným jednou denně byl sledován účinek risedronátu na riziko vzniku fraktur kyčelního kloubu a fraktur obratlů. Zahrnuty byly postmenopauzální ženy v časné i pozdní menopauze, které prodělaly frakturu před zařazením do studie, i ženy bez prodělané fraktury. Byly hodnoceny denní dávky 2,5 mg a 5 mg a všechny skupiny, včetně kontrolních, užívaly kalcium a vitamín D (v případě nízkých výchozích hladin). Absolutní a relativní riziko vzniku nové vertebrální fraktury obratle a proximálního konce stehenní kosti bylo stanoveno metodou zhodnocení doby do první události (time-to-first event analysis).
- Do dvou placebem kontrolovaných studií (n=3 661) byly zahrnuty postmenopauzální ženy ve věku do 85 let, které prodělaly před zařazením do studie vertebrální frakturu. Risedronát 5 mg podávaný denně po dobu 3 let snížil v porovnání s kontrolní skupinou riziko vzniku nové vertebrální fraktury. U žen, které prodělaly alespoň 2 vertebrální fraktury, bylo snížení relativního rizika 49 %. U žen, které prodělaly alespoň 1 vertebrální frakturu, došlo ke snížení relativního rizika o 41 % (výskyt nových vertebrálních fraktur při užívání risedronátu 18,1 % resp. 11,3 % a placeba 29,0 % resp. 16,3 %). Benefit léčby byl patrný již na konci prvního roku terapie. Rovněž byl prokázán přínos léčby u žen, které před zařazením do studie prodělaly mnohočetné fraktury. Ve skupině léčené risedronátem 5 mg denně došlo ke snížení ročního úbytku výšky v porovnání s kontrolní skupinou.
- Do dvou dalších placebem kontrolovaných studií byly zahrnuty postmenopauzální ženy ve věku nad 70 let, které před zařazením do studie prodělaly vertebrální frakturu, i ženy, které frakturu obratlů neprodělaly. Pacientky ve věku 70-79 let byly zahrnuty v případě, že hodnoty minerální denzity kosti (dále BMD - z angl. bone mineral density) vyjádřené pomocí T-skóre činily v oblasti krčku femuru < -3 SD (hodnoty udávané výrobcem, tj. -2,5 SD podle NHANES III) a ženy měly alespoň jeden další rizikový faktor. Ženy ≥ 80 let mohly být zařazeny na základě přítomnosti alespoň jednoho nonskeletálního rizikového faktoru pro frakturu proximální konce stehenní kosti nebo v případě nízké hodnoty BMD v oblasti krčku femuru. Statisticky významného rozdílu v účinnosti risedronátu oproti placebu bylo dosaženo pouze v případě, že byla skupina užívající 2,5 mg a skupina užívající 5mg vyvážená. Následující výsledky jsou založeny na posteriorní analýze podskupin definovaných klinickou praxí a současnými definicemi osteoporózy:
- V podskupině pacientek, které měly BMD T-skóre v oblasti krčku femuru ≤ -2,5 SD (NHANES III) a prodělaly alespoň jednu vertebrální frakturu před zařazením do studie, snížil risedronát podávaný po dobu 3 let riziko fraktury kyčelního kloubu o 46 % oproti kontrolní skupině (výskyt fraktury proximálního konce stehenní kosti u skupin léčených risedronátem byl 3,8 %, u placeba 7,4 %);
- Získaná data naznačují, že u pacientek ve věku ≥ 80 let může být význam ochranného působení léčby limitovanější, což je možno vysvětlit vzrůstající důležitostí nonskeletálních faktorů pro vznik fraktury kyčelního kloubu ve stáří.
Údaje analyzované v těchto studiích jako sekundární výstupy ukazují pokles rizika vzniku nové vertebrální fraktury u pacientek, které před zařazením do studie prodělaly vertebrální frakturu, i u pacientek, které vertebrální frakturu neprodělaly.
- Risedronát 5 mg denně podávaný po dobu 3 let zvýšil BMD v oblasti bederní páteře, krčku femuru, trochanteru a zápěstí a zabránil úbytku kostní hmoty ve střední části diafýzy radia v porovnání s kontrolní skupinou.
- Rok po ukončení tříleté léčby risedronátem 5 mg denně došlo k rychlé reverzibilitě supresivního účinku risedronátu na kostní metabolismus.
- Bioptické vzorky kostí postmenopauzálních žen léčených risedronátem 5 mg denně po dobu 2 až 3 let ukázaly očekávaný střední stupeň snížení kostního obratu. Kost utvářená během léčby risedronátem měla normální lamelární strukturu a kostní mineralizaci. Tato data spolu se sníženým výskytem osteoporotických fraktur obratlů u žen s osteoporózou nenaznačují žádný škodlivý účinek na kvalitu kosti.
- Endoskopické nálezy mnoha pacientů s řadou středně závažných až těžkých gastrointestinálních obtíží jak u pacientů užívajících risedronát, tak u kontrolních skupin neprokazují žádnou souvislost mezi léčbou a výskytem žaludečních, duodenálních nebo ezofageálních vředů v obou skupinách, třebaže duodenitida byla u skupiny s risedronátem vzácně pozorována.
Léčba osteoporózy u mužů
Natrium-risedronát 35 mg podávaný jednou týdně prokázal svou účinnost u mužů s osteoporózou (ve věku od 36 do 84 let) ve dvouleté, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii na 284 pacientech (natrium-risedronát 35 mg n = 191). Všichni pacienti dostávali navíc kalcium a vitamín D.
Zvýšení BMD bylo zaznamenáno za 6 měsíců následně po iniciaci léčby natrium-risedronátem. Natrium-risedronát 35 mg podávaný jednou týdně vyvolal průměrné zvýšení BMD v bederní páteři, krčku stehenní kosti, trochanteru a celkově v kyčlích v porovnání s placebem po 2 letech léčby.
Kostní efekt (zvýšení BMD a snížení BTM) natrium-risedronátu je stejný u mužů a u žen. Předpokládá se, že bude pozorováno snížení rizika zlomenin u mužů klinicky ekvivalentní tomuto u žen.
Pediatričtí pacienti:
Bezpečnost a účinnost natrium-risedronátu byla hodnocena v 1 rok trvající, randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii se 143 pediatrickými pacienty s osteogenesis imperfecta ve věku 4 až méně než 16 let (94 dostávalo risedronát).
Souhrnem: výsledky nepodporují užívání natrium-risedronátu u pediatrických pacientů s osteogenesis imperfecta.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)