salt:hasText
| - Obecně platí, že hlášené známky a příznaky odpvídají vystupňovaným známým farmakologickým účinkům léčiva, tj. ospalost a sedace, tachykardie a hypotenze.
Bylo hlášeno jedno úmrtí pacienta v klinické studii po akutním předávkování 13,6 g kvetiapinu a v poregistračním sledování po požití 6 g samotného kvetiapinu. Bylo však též hlášeno přežití pacienta po akutním předávkování až 30 g kvetiapinu. V poregistračním sledování byly hlášeny případy předávkování samotným kvetiapinem vedoucí k úmrtí či komatu. Po předávkování samotným kvetiapinem byly dále hlášeny následující projevy: prodloužení intervalu QT, záchvaty křečí, status epilepticus, rhabdomyolýza, respirační deprese, retence moči, zmatenost, delirium a/nebo agitovanost.
Pacienti se stávajícím závažným kardiovaskulárním onemocněním mají větší riziko projevů z předávkování (viz bod 4.4 Kardiovaskulární onemocnění).
Léčba předávkování
Kvetiapin nemá specifické antidotum. V případě těžké intoxikace je třeba zvážit možnost současné intoxikace několika látkami a doporučuje se léčba na jednotce intenzivní péče, včetně zajištění průchodnosti dýchacích cest, zabezpečení dostatečné ventilace a přísunu kyslíku, a dále pravidelné sledování a podpora kardiovaskulárního systému. Ačkoliv dosud nebyla studována prevence absorpce při předávkování, může být při těžké intoxikaci indikován výplach žaludku, pokud možno do jedné hodiny po požití. Je třeba zvážit podání aktivního uhlí.
Refrakterní hypotenzi v případech předávkování kvetiapinem je třeba léčit vhodným způsobem, např. intravenózním podáním tekutin a/nebo sympatomimetik. Adrenalin a dopamin nejsou vhodné, neboť stimulace beta receptorů může zhoršovat hypotenzi při současné blokádě alfa receptorů kvetiapinem.
Lékařský dohled a sledování životních funkcí musí pokračovat až do úplného zotavení.
(cs)
|