| salt:hasText
| - Léčba musí probíhat pod dohledem lékaře, který má zkušenosti s léčbou závislosti na
opiátech/návyku na opiáty.
Výsledek léčby závisí na předepsaném dávkování, jakož i na kombinaci lékařských, psychologických, sociálních a výchovných opatřeních, přijatých v průběhu monitorování pacienta.
Při zahájení léčby buprenorfinem si musí být lékař vědom částečného agonistického profilu molekuly a skutečnosti, že u nemocných závislých na opiátech může vest k abstinenčním příznakům. Buprenorfin se váže na opiátové receptory μ a κ.
Podává se sublingválně. Lékař musí pacienta poučit, že podání pod jazyk je jediným účinným a bezpečným způsobem podání tohoto léku. Tableta se musí držet pod jazykem, dokud se nerozpustí, což obvykle trvá 5 až 10 minut.
Zahájení léčby
Zahajovací dávka se pohybuje v rozmezí 0,8 až 4 mg a podává se jako jediná denní dávka.
U pacientů závislých na drogách opiátového typu, kteří neprodělali abstinenční syndrom: jedna dávka buprenorfinu v tabletě (tabletách) podaná sublingválně alespoň 4-6 hodin po požití poslední dávky opiátu nebo při prvních známkách touhy po droze.
U pacientů užívajících methadon: před zahájením léčby buprenorfinem musí být dávka methadonu snížena na maximálně 30 mg/den. Buprenorfin může u pacientů užívajících methadon vyvolat abstinenční příznaky, proto buprenorfin nemá být podán dříve než 24 hodin po poslední dávce methadonu .
Úprava dávkování a udržovací dávka
Dávka buprenorfinu by měla být postupně zvyšována podle klinického účinku na jednotlivého pacienta.
Průměrná udržovací denní dávka je 8 mg. U většiny pacientů není třeba dávky vyšší než 16 mg /den, účinnost a bezpečnost tablet buprenorfinu však byla testována v klinických studiích v dávkách až 24 mg denně.
Dávka se titruje podle opakovaného hodnocení klinického stavu a celkové léčby pacienta. Nevyhovující stabilizace na 16 mg denně může souviset s potenciálním zneužitím nebo psychiatrickou komorbiditou. V těchto případech je třeba vzít v úvahu alternativní možnosti léčby.
Doporučuje se denní přidělování buprenorfinu, zejména na začátku léčby. Později, jakmile je pacient stabilizován, je možné mu předat tablety přípravku na několik dnů léčby. Nicméně se doporučuje, aby vydané množství přípravku bylo omezeno na maximálně 7 dnů nebo podle lokálních požadavků.
Nižší než denní dávkování
Po dosažení uspokojivé stabilizace může být frekvence podávání buprenorfinu snížena na dvojnásobnou individuálně titrovanou denní dávku podávanou obden. Například pacient stabilizovaný na denní dávce 8 mg může dostávat 16 mg obden bez podání dávky v ostatních dnech. U některých pacientů může být frekvence podávání buprenorfinu po dosažení úspěšné stabilizace snížena na podávání 3 krát týdně (například v pondělí, středu a pátek). Pondělní a středeční dávka má být dvakrát tak velká, než je jednotlivě titrovaná denní dávka a páteční dávka má být třikrát tak velká, než je jednotlivě titrovaná denní dávka bez podání dávky v ostatních dnech. Dávka podaná v jakýkoli den však nemá překročit 24 mg. Pro pacienty, u nichž je nutná titrovaná denní dávka nad 8 mg/den, nemusí být tento režim vhodný.
Redukce dávky a ukončení léčby
Poté, co se podaří dosáhnout uspokojivě dlouhého období stabilizace, může být dávka buprenorfinu postupně snížena na nižší udržovací dávku a v některých případech, pokud je to vhodné, může být léčba u některých pacientů ukončena.
Dostupnost sublingvální tablety přípravku v silách 0,4 mg, 2 mg (dělitelná na 2x1 mg) a 8 mg (dělitelná na 2x4 mg), umožňuje titraci směrem k nižším dávkám. Po ukončení léčby buprenorfinem je třeba pacienty sledovat vzhledem k potenciálnímu riziku relapsu.
Pacienty je nutno tudíž informovat o tom, že po ukončení léčby došlo ke ztrátě tolerance k opiátům a o jejích nebezpečných důsledcích v případě relapsu.
Pacienti s poruchou funkce jater
Vliv jaterního poškození na farmakokinetiku buprenorfinu není znám. Jelikož je buprenorfin rozsáhle metabolizován, očekávají se u pacientů se středně závažným až závažným jaterním poškozením vyšší plasmatické hladiny.
Jelikož farmakokinetika buprenorfinu může být u pacientů s nedostatečnou funkcí jater narušena, doporučují se u pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater nižší úvodní dávky a jejich pečlivá titrace.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)