salt:hasText
| - Stejně jako u erythromycinu a jiných makrolidů, byly vzácně hlášeny závažné alergické reakce zahrnující angioneurotický edém a anafylaxi (vzácně fatální). Některé z těchto reakcí vedly k recidivujícím příznakům a vyžadovaly delší pozorování a léčbu.
Jelikož se azithromycin eliminuje z organizmu převážně játry, je třeba opatrnosti při užívání azithromycinu u pacientů se závažným onemocněním jater. U azithromycinu byly hlášeny případy fulminantní hepatitidy potenciálně vedoucí k život ohrožujícímu selhání jater (viz bod 4.8). Někteří pacienti mohli již dříve trpět jaterní chorobou nebo mohli užívat jiné hepatotoxické léčivé přípravky. Vyskytnou-li se známky a příznaky jaterní dysfunkce, například rychle se rozvíjející astenie spojená se žloutenkou, tmavá moč, sklon ke krvácení nebo hepatální encefalopatie, je třeba ihned provést vyšetření/funkční testy jater. Objeví-li se závažná jaterní dysfunkce, je třeba užívání azithromycinu ukončit.
U pacientů léčených deriváty ergotaminu byl současným podáváním některých makrolidových antibiotik vyvolán ergotismus. Nejsou k dispozici údaje o možnosti interakce mezi deriváty ergotaminu a azithromycinem. Vzhledem k teoretické možnosti ergotismu, nemají být deriváty ergotaminu a azithromycin současně podávány.
Superinfekce:
Stejně jako u jiných antibiotických přípravků, doporučuje se sledovat, zda se neobjeví příznaky superinfekce mikroorganizmy, které nejsou citlivé na přípravek, jako jsou houby. Superinfekce může vyžadovat přerušení léčby azithromycinem a zahájení odpovídajících opatření.
Při užívání téměř všech antibakteriálních látek, včetně azithromycinu, byl hlášen průjem související s Clostridium difficile (CDAD), přičemž jeho závažnost se může pohybovat od lehkého průjmu po fatální kolitidu. Léčba antibakteriálními látkami mění běžnou flóru tlustého střeva, což vede k přerůstání C.difficile .
C.difficile produkuje toxiny A a B, které přispívají k rozvoji CDAD. Kmeny C.difficile, produkující hypertoxin, vedou k vyšší morbiditě a mortalitě, jelikož tyto infekce mohou být refrakterní vůči antimikrobiální léčbě a mohou vyžadovat kolektomii. CDAD se musí zvažovat u všech pacientů, kteří mají průjem po podání antibiotik. Je nutno pečlivě odebrat anamnézu, protože výskyt CDAD byl hlášen i po více než 2 měsících po podání antimikrobiálních látek.
U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (GFR< 10 ml/min) bylo pozorováno 33% zvýšení systémové expozice azithromycinu.
Při léčbě jinými makrolidy bylo pozorováno prodloužení srdeční repolarizace a intervalu QT, navozující riziko srdeční arytmie a torsade de pointes. Podobný účinek azithromycinu nelze zcela vyloučit u pacientů se zvýšením rizikem prodloužení srdeční repolarizace (viz bod 4.8). Proto je třeba opatrnosti při léčbě pacientů:
s vrozeným nebo doloženým získaným prodloužením intervalu QT.
kteří v současnosti podstupují léčbu jinými léčivými látkami, o kterých je známo, že prodlužují interval QT, jako jsou antiarytmika třídy IA a II, cisaprid a terfenadin.
s poruchou rovnováhy elektrolytů, zejména v případech hypokalemie a hypomagnesemie.
s klinicky relevantní bradykardií, srdeční arytmií nebo závažnou srdeční nedostatečností.
U pacientů léčených azithromycinem byly hlášeny exacerbace symptomů myastenie gravis a nový nástup myastenie (viz bod 4.8).
Bezpečnost a účinnost při prevenci a léčbě MAC u dětí nebyla stanovena.
Před předepsáním azithromycinu je třeba zvážit následující:
Přípravek Azithromycin Actavis není vhodný k léčbě závažných infekcí, u kterých je třeba rychle dosáhnout vysokých koncentrací antibiotika v krvi.
Při volbě azithromycinu k léčbě individuálních pacientů je třeba vzít do úvahy vhodnost použití makrolidového antibiotika na základě diagnostikované bakteriální etiologie infekce v rámci schválených indikací a prevalence rezistence na azithromycin a ostatní makrolidy.
V oblastech s vysokou incidencí rezistence k erythromycinu A je zvláště důležité vzít do úvahy vývoj citlivosti vůči azithromycinu a dalším antibiotikům.
Stejně jako u jiných makrolidů, byla v některých evropských zemích hlášena vysoká míra rezistence u Streptococcus pneumoniae i vůči azithromycinu (> 30 %). To je třeba vzít do úvahy při léčbě infekcí způsobených Streptococcus pneumoniae.
Použití azithromycinu k léčbě bakteriální faryngitidy se doporučuje pouze v případech, kdy není možná léčba první linie beta-laktamovými antibiotiky.
Infekce kůže a podkožní tkáně
Hlavní původce infekcí měkkých tkání, Staphylococcus aureus , je často rezistentní na azithromycin.
Proto je testování citlivosti považováno za předpoklad pro léčbu infekcí měkkých tkání azithromycinem.
Infikované popáleniny
Azithromycin není indikován k léčbě infikovaných popálenin.
Sexuálně přenosné choroby
V případě sexuálně přenosných chorob je třeba vyloučit současnou infekci T. pallidum.
Neurologické a psychiatrické choroby
Azithromycin má být podáván s opatrností pacientům s neurologickými nebo psychiatrickými chorobami.
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, vrozeným deficitem laktasy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy by tento přípravek neměli užívat.
(cs)
|