Neostigmin nemá teratogenní vlastnosti. Neostigmin, stejně jako jiné inhibitory cholinesterázy mohou po parenterálním podání stimulovat děložní kontraktilitu a vést u těhotných žen v pokročilém stádiu těhotenství k předčasnému porodu. Po perorálním podání je výskyt stimulace děložní práce nepravděpodobný. S podáváním neostigminu v těhotenství jsou dosud jen omezené zkušenosti. Perorální neostigmin podávaný těhotným ženám nevedl k výskytu malformací nebo jiného poškození plodu. Může však vyvolat přechodnou svalovou slabost u novorozenců. Dle klasifikace rizik v těhotenství používané v USA je řazen do kategorie C, dle australské klasifikace je řazen do kategorie B2. V těhotenství je jeho podávání možné pouze v nezbytně nutných případech.
Není přesně známo, v jakém množství neostigmin přechází do mateřského mléka. Chemicky podobný pyridostigmin proniká do mateřského mléka v koncentrací odpovídajících koncentracím plazmatickým. Použití neostigminu v období kojení je možné za zvýšené opatrnosti a pravidelného monitorování pacientky a dítěte.
(cs)