| salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: Antipsychotika, deriváty indolu, kód ATC: N05AE04
Ziprasidon vykazuje vysokou afinitu k dopaminovým receptorům typu 2 (D2) a podstatně vyšší afinitu k serotoninovým receptorům, typu 2A (5HT2A). Blokáda receptorů byla 12 h po podání jednorázové dávky 40 mg vyšší než 80 % pro serotoninové receptory typu 2A a vyšší než 50 % pro receptory D2 podle výsledků pozitronové emisní tomografie (PET). Ziprasidon rovněž interaguje se serotoninovými receptory 5HT2C, 5HT1D a 5HT1A, kde afinity pro tato místa jsou stejné nebo vyšší než afinita pro D2 receptor. Ziprasidon vykazuje střední afinitu k neuronovým serotoninovým a norepinefrinovým transportérům. Ziprasidon vykazuje střední afinitu k histaminovým H (1) a alfa (1) receptorům. Ziprasidon vykazuje nepatrnou aktivitu k muskarinovým M (1) receptorům.
Ukázalo se, že ziprasidon je antagonistou pro serotoninové receptory typu 2A (5HT2A) a dopaminové receptory typu 2 (D2). Uvažuje se, že terapeutická aktivita je částečně zprostředkována touto kombinací antagonistických aktivit. Ziprasidon je rovněž vysoce účinným antagonistou receptorů 5HT2C a 5HT1D, vysoce účinným antagonistou receptoru 5HT1A a inhibuje neuronové zpětné vychytávání norepinefrinu a serotoninu.
Další informace o klinických studiích
Schizofrenie
Ve studii trvající 52 týdnů byl ziprasidon účinný při udržování klinického zlepšení během pokračující terapie u pacientů, kteří vykazovali počáteční odpověď na léčbu: nebyl zde jasný důkaz vztahu dávka-odpověď mezi jednotlivými skupinami pacientů užívajících ziprasidon. V této studii, která zahrnovala pacienty s pozitivními i negativními symptomy, byla účinnost ziprasidonu prokázána jak pro pozitivní tak pro negativní symptomy.
Výskyt přírůstku tělesné hmotnosti hlášený jako nepříznivý účinek v krátkodobých (4 až 6 týdnů) studiích schizofrenie byl nízký a to stejně u pacientů léčených ziprasidonem i placebem (v obou skupinách 0,4 %). V jednoleté studii kontrolované placebem byl pozorován medián úbytku hmotnosti 1 až 3 kg u pacientů léčených ziprasidonem a 3 kg u pacientů léčených placebem.
Ve dvojitě slepé komparativní studii schizofrenie byly měřeny metabolické parametry včetně hmotnosti a hladin insulinu, celkového cholesterolu a triglyceridů a indexu insulinové resistence (IR) na lačno. U pacientů dostávajících ziprasidon nenastaly žádné významné změny kteréhokoliv z těchto metabolických parametrů oproti výchozím hodnotám.
Výsledky rozsáhlé poregistrační studie bezpečnosti
Cílem randomizované poregistrační studie s 18 239 pacienty trpícími schizofrenií, s navazujícím jednoletým obdobím sledování, bylo zjistit, zda je účinek ziprasidonu na QT interval spojen se zvýšeným rizikem úmrtnosti (bez sebevražd). Tato studie, probíhající v podmínkách přirozené klinické praxe, neprokázala rozdíl v četnosti celkové mortality (bez sebevražd) mezi léčbou ziprasidonem a olanzapinem (primární cíl). Tato studie rovněž neprokázala rozdíl v sekundárních cílech úmrtnosti ze všech příčin, úmrtnosti v důsledku sebevraždy, úmrtnosti v důsledku náhlého úmrtí; ve skupině léčené ziprasidonem však byla pozorována nevýznamná, numericky vyšší četnost kardiovaskulární mortality. Ve skupině léčené ziprasidonem byla také pozorována statisticky významně vyšší četnost hospitalizace ze všech příčin, především kvůli rozdílům v počtu psychiatrických hospitalizací.
Manická fáze bipolární poruchy
Účinnost ziprasidonu při mánii u dospělých byla zjišťována ve dvou placebem kontrolovaných, dvojitě slepých třítýdenních studiích, ve kterých se srovnával ziprasidon s placebem, a v jedné dvojitě slepé dvanáctitýdenní studii srovnávající ziprasidon s haloperidolem a placebem. Tyto studie zahrnovaly zhruba 850 pacientů splňujících kritéria DSM-IV pro bipolární poruchu I s akutní manickou nebo smíšenou epizodou, s psychotickými znaky nebo bez nich. Výchozí přítomnost psychotických znaků v těchto studiích byla 49,7 %, 34,7 % nebo 34,9 %. Účinnost byla hodnocena s použitím stupnice Mania Rating Scale (MRS). Stupnice Clinical Global Impression-Severity (CGI-S) byla buď současně použitou primární, nebo klíčovou sekundární proměnnou účinnosti v těchto studiích. Léčba ziprasidonem (40 až 80 mg 2x denně, střední denní dávka 120 mg), vedla ke statisticky významně vyššímu zlepšení skóre MRS i CGI-S při poslední návštěvě (3 týdny) ve srovnání s placebem. V uvedené 12 týdenní studii léčba haloperidolem (střední denní dávka 16 mg) poskytla významně vyšší snížení skóre MRS ve srovnání se ziprasidonem (střední denní dávka 121 mg). Ziprasidon vykazoval účinnost srovnatelnou s haloperidolem ve smyslu podílu pacientů zachovávajících odpověď na léčbu od týdne 3 to týdne 12.
Účinnost ziprasidonu v léčbě bipolární poruchy I u pediatrických pacientů (10-17 let) byla hodnocena ve 4-týdenní studii kontrolované placebem (n=237) s hospitalizovanými i ambulantními pacienty, kteří splnili DSM-IV kritéria bipolární poruchy I s manickými nebo smíšenými epizodami s psychotickými projevy nebo bez nich a měli výchozí Y-MRS skóre ≥ 17. Tato dvojitě slepá, placebem kontrolovaná studie porovnávala flexibilně dávkovaný perorální ziprasidon (80-160 mg/den (40-80 mg 2x denně) rozdělený do 2 dávek u pacientů s hmotností ≥45 kg; 40-80 mg/den (20-40 mg 2x denně) u pacientů s hmotností <45 kg) s placebem. Ziprasidon byl podáván jako jednorázová dávka 20 mg první den, potom byl titrován během 1-2 týdnů ve 2 denních dávkách až na dávku 120-160 mg/den u pacientů s hmotností ≥45 kg nebo 60-80 mg/den u pacientů s hmotností <45 kg. Bylo umožněno asymetrické dávkování s ranní dávkou o 20 mg nebo 40 mg nižší než večerní. Ziprasidon byl lepší než placebo u změny celkového Y-MRS skóre ve 4. týdnu oproti výchozím hodnotám. V této klinické studii byla průměrná podaná dávka 119 mg u pacientů s hmotností ≥45 kg a 69 mg u pacientů s hmotností <45 kg.
Bezpečnost ziprasidonu byla hodnocena u 267 pediatrických pacientů (10-17 let), kteří se zúčastnili klinické studie bipolární mánie s více dávkami; celkem 82 pediatrických pacientů s bipolární poruchou I dostávali perorální ziprasidon po dobu nejméně 180 dnů.
Ve 4-týdenní studii s pediatrickými pacienty (10-17 let) s bipolární mánií nebyly mezi pacienty užívajícími ziprasidon a placebo zaznamenány rozdíly v průměrné změně tělesné hmotnosti, glykémie nalačno, celkového cholesterolu, LDL cholesterolu nebo hladiny triglyceridů oproti výchozím hodnotám.
Neexistují dlouhodobé dvojitě slepé klinické studie vyhodnocující účinnost a toleranci ziprasidonu u dětí a dospívajících.
Neexistují žádné dlouhodobé klinické studie zkoumající účinnost ziprasidonu při prevenci opakování manických/depresivních symptomů.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)