salt:hasText
| -
Farmakokinetické interakce
Midazolam je metabolizován prostřednictvím CYP3A4.
Inhibitory a induktory CYP3A mají potenciál zvyšovat nebo snižovat plazmatické koncentrace a následně i účinky midazolamu, tudíž je zapotřebí příslušně upravit potřebnou dávku.
Farmakokinetické interakce s inhibitory nebo induktory CYP3A4 se více projevují při perorálním než při intravenózním užití midazolamu, protože CYP3A4 se vyskytuje také v horním gastrointestinálním traktu. Proto je při perorální cestě podání ovlivněna jak systémová clearance, tak biologická dostupnost, zatímco při parenterální cestě podání je efektivní pouze změna systémové clearance.
Po jednorázovém i.v. podání midazolamu je v důsledku inhibice CYP3A4 ovlivnění maximálního klinického efektu malé, i když trvání tohoto účinku může být dlouhodobé. Po déletrvajícím podávání midazolamu se však zvyšuje rozsah a trvání účinku, pokud dochází k inhibici CYP3A4.
Nejsou k dispozici žádné studie zabývající se modulováním účinku CYP3A4 z hlediska farmakokinetiky midazolamu po rektálním a intramuskulárním podání. Lze očekávat, že tyto interakce budou méně výrazné u rektálního podání než u perorální cesty podání, kdy látka prochází celým zažívacím traktem. Po i.m. podání by se efekt modulace CYP3A4 neměl oproti i.v. podání nijak podstatně lišit.
Z těchto důvodů se během užívání midazolamu doporučuje důkladně monitorovat klinické účinky a vitální funkce, mít na paměti, že se účinky mohou zesilovat a mohou při současném podání CYP3A4 inhibitoru trvat déle. Obzvláště u pacientů dostávajících silné inhibitory CYP3A4 např. během intenzivní péče může mít podávání vysokých dávek nebo déletrvající infuze midazolamu za následek dlouhodobý hypnotický efekt, zpomalené uzdravení a respirační depresi; úprava dávkování je proto nutná.
S ohledem na indukci by měla být uváženo, že indukční proces vyžaduje několik dní pro dosažení maximálního účinku a několik dní také trvá, než odezní. Na rozdíl od několikadenní léčby induktorem lze při krátkodobé léčbě očekávat méně zjevné lékové interakce s midazolamem. Při užití silných induktorů však relevantní indukci nelze vyloučit ani při krátkodobé léčbě.
Není známo, že by midazolam ovlivňoval farmakokinetiku jiných látek.
Léky inhibující CYP3A:
Azolová antimykotika:
Ketokonazol zvyšuje plazmatické koncentrace i.v. midazolamu 5násobně a terminální poločas zvyšuje zhruba 3násobně. Současné parenterální podávání midazolamu a ketokonazolu, který je silným inhibitorem CYP3A, by mělo být prováděno pouze na jednotkách intenzívní péče (JIP) nebo v podobných zařízeních, kde je možné zajistit důkladné monitorování klinického stavu pacienta a odpovídající lékařskou péči v případě respirační deprese a/nebo prodloužené sedace. Je zapotřebí uvážit rozložení a přizpůsobení dávky, zejména pokud je podávána více než jedna i.v. dávka midazolamu. Shodné doporučení platí i pro ostatní azolová antimykotika (viz dále), neboť i zde byly hlášeny zvýšené sedativní účinky i.v. midazolamu, i když zvýšení bylo menší než u ketokonazolu.
Vorikonazol zvyšoval expozici i.v. midazolamu 3násobně, zatímco jeho eliminační poločas zvyšuje asi 3násobně.
Flukonazol a itrakonazol zvyšovaly plazmatické koncentrace i.v. midazolamu 2-3násobně. Itrakonazol zvyšuje terminální poločas 2,4násobně, flukonazol jej zvyšuje 1,5násobně.
Posokanazol zvyšoval plazmatické koncentrace i.v. midazolamu přibližně 2násobně.
Je třeba mít na paměti, že při perorálním podáváním midazolamu může být jeho expozice mnohonásobně vyšší než ve výše uvedených případech, zejména v případě ketokonazolu, itrakonazolu a vorikonazolu.
Midazolam v ampulích není určen pro perorální podání.
Makrolidová antibiotika
Erytromycin zvyšoval plazmatické koncentrace i.v. midazolamu přibližně 1,6 až 2násobně a současně zvyšuje terminální poločas midazolamu 1,5 až 1,8násobně.
Klaritromycin zvyšoval plazmatické koncentrace midazolamu až 2,5násobně a současně zvyšuje terminální poločas midazolamu 1,5 až 2násobně.
Další informace z perorálního midazolamu
Roxitromycin: ačkoli nejsou dostupné údaje týkající se současného podávání roxitromycinu a i.v. midazolamu, mírný efekt na terminální poločas midazolamu po perorálním užití tablet (zvýšení o 30 %) naznačuje, že účinky roxitromycinu na i.v. midazolam budou méně významné.
Inhibitory proteáz HIV
Sachinavir a ostatní inhibitory proteáz HIV: současné podávání proteázových inhibitorů může zapříčinit velké zvýšení koncentrace midazolamu. Po současném podání ritonavirem potencovaného lopinaviru je plazmatická koncentrace intravenózního midazolamu zvýšena 5,4krát, přičemž podobný vzestup se týká i terminálního poločasu. Při současném podávání parenterálního midazolamu a inhibitorů proteáz HIV je třeba dodržet stejný léčebný postup, který je popsán výše pro azolová antimykotika, ketokonazol.
Další informace z perorálního midazolamu
Na základě údajů pro ostatní CYP3A4 inhibitory lze očekávat, že plazmatická koncentrace midazolamu bude mnohem vyšší, pokud je midazolam podáván perorálně. Proto by proteázové inhibitory neměly být užívány současně s perorálně podávaným midazolamem.
Blokátory kalciových kanálů
Diltiazem: jednorázová dávka diltiazemu zvýšila plazmatickou koncentraci intravenózního midazolamu přibližně o 25 % a terminální poločas byl prodloužen o 43 %.
Další informace o perorálním midazolamu
Verapamil / diltiazem zvyšují plazmatickou koncentraci perorálně podávaného midazolamu 3násobně (verapamil) a 4násobně (diltiazem). Terminální poločas midazolamu se prodloužil o 41 % (verapamil) a o 49 % (diltiazem).
Různé látky/rostlinné přípravky
Atorvastatin působí 1,4 násobné zvýšení plazmatické koncentrace i.v. midazolamu při srovnání s kontrolní skupinou.
Další informace z perorálního midazolamu
Nefazodon zvyšuje plazmatickou koncentraci p.o. midazolamu 4,6násobně a současně zvyšuje jeho terminální poločas 1,6násobně.
Aprepitant v závislosti na dávce zvyšuje plazmatickou koncentraci p.o. midazolamu až 3,3násobně po podání 80 mg/den a současně zvyšuje terminální poločas zhruba 2násobně.
Léky indukující CYP3A
• Rifampicin snižoval plazmatickou koncentraci i.v. midazolamu přibližně o 60 % po 7 dnech podávání rifampicinu v dávce 600 mg jednou denně. Terminální poločas je snížen přibližně o 50–60 %.
Další informace o perorálním midazolamu
• U zdravých dobrovolníků snižuje rifampicin plazmatickou koncentraci perorálně podávaného midazolamu až o 96 % a psychomotorické účinky midazolamu tudíž většinou zcela zanikají.
• Karbamazepin / fenytoin: opakované podávání dávek karbamazepinu nebo fenytoinu se projeví až 90% snížením plazmatické koncentrace perorálně podávaného midazolamu a zkrácením jeho terminálního poločasu o 60 %.
• Efavirenz: Indukční efekt efavirenzu na CYP3A4 potvrzuje 5násobné zvýšení podílu metabolitu α-hydroxymidazolamu tvořeného účinkem CYP3A4 z midazolamu.
Rostlinné přípravky a potraviny
• Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) snižuje plazmatickou koncentraci midazolamu přibližně o 20–40 % a současně zkracuje jeho terminální poločas přibližně o 15–17 %. Indukční účinek třezalky tečkované na CYP3A4 může být různý a závisí na vlastnostech extraktu.
Farmakodynamika:
Lékové interakce:
Současné podávání midazolamu a dalších sedativních / hypnotických látek a látek tlumících funkce CNS včetně alkoholu se pravděpodobně projeví zesílenou sedací a respirační depresí.
Příklady zahrnují deriváty opioidů (užívané jako analgetika, antitusika nebo substituční léky), antipsychotika, ostatní benzodiazepiny užívané jako anxiolytika nebo hypnotika, barbituráty, propofol, ketamin, etomidat, sedativní antidepresiva, H1-antihistaminika starší generace a centrálně působící antihypertenziva.
Alkohol může významně zvýšit sedativní účinek midazolamu. V případech podávání midazolamu je užití alkoholu přísně zakázáno (viz bod 4.4).
Midazolam snižuje minimální alveolární koncentraci (MAC) inhalačních anestetik.
(cs)
|