salt:hasText
| - Přípravek Glimegamma musí být užíván krátce před jídlem nebo během jídla.
Pokud je jídlo přijímáno nepravidelně, nebo vynecháváno, léčba přípravkem Glimegamma může způsobit hypoglykémii. Příznaky hypoglykémie zahrnují bolest hlavy, vlčí hlad, nevolnost, zvracení, malátnost, ospalost, poruchy spánku, neklid, agresivitu, poruchy koncentrace, bdělosti a reakční doby, deprese, zmatenost, poruchy řeči a vidění, afázii, třes, parézy, smyslové poruchy, závratě, bezmocnost, ztrátu sebekontroly, delirium, cerebrální křeče, ospalost a ztrátu vědomí včetně kóma, povrchní dýchání a bradykardii.
Navíc, mohou být přítomny adrenergní příznaky jako pocení, lepkavá kůže, strach, tachykardie, hypertenze, palpitace, angina pectoris a srdeční arytmie.
Klinický obraz těžké hypoglykémie může být podobný mozkové příhodě. Příznaky mohou být téměř vždy rychle kontrolovány okamžitým příjmem cukru. Umělá sladidla tento efekt nemají.
Ze zkušenosti s ostatními deriváty sulfonylurey je známo, že se navzdory počátečním úspěšným protiopatřením může hypoglykémie opakovat.
Závažná hypoglykémie nebo prolongovaná hypoglykémie, pouze dočasně léčená obvyklým množstvím cukru, vyžaduje bezprostředně lékařskou pomoc a někdy hospitalizaci.
Mezi faktory vedoucí k hypoglykémii patří:
- neochota či ( zejména u starších pacientů ) neschopnost spolupracovat
- podvýživa, nepravidelný příjem potravy či vynechávání jídel či období půstu
- nerovnováha mezi fyzickým výdejem a příjmem sacharidů
- změna diety
- konzumace alkoholu, zvláště v kombinaci s vynecháváním jídel
- snížení renálních funkcí
- těžká porucha jaterních funkcí
- předávkování přípravkem Glimegamma
- některá nekompenzovaná onemocnění endokrinního systému ovlivňující metabolizmus glycidů nebo kontraregulační mechanizmy hypoglykémie (např. některé poruchy funkce štítné žlázy, adenohypofýzy nebo nedostatečnost kůry nadledvin)
- současné podávání některých jiných léků (viz bod 4.5)
Léčba přípravkem Glimegamma vyžaduje pravidelné monitorování hladiny glukosy v krvi a moči. Navíc je doporučeno sledovat podíl glykosylátového hemoglobinu.
Při léčbě přípravkem Glimegamma je doporučeno pravidelně kontrolovat játra a krev (zvláště leukocyty a trombocyty).
Ve výjimečných stresových situacích (např. úraz, akutní operace, infekce spojená s horečkou) může dojít k dekompenzaci diabetu, která si vyžádá přechodnou léčbu inzulínem.
Nejsou zkušenosti s užíváním glimepiridu pacienty s těžkým poškozením jaterních funkcí nebo dialyzovanými pacienty. U pacientů s těžkým poškozením ledvinných nebo jaterních funkcí je indikována změna léčby s přechodem na inzulín.
Léčba sulfonylureou u pacientů s deficitem G6PD může způsobit hemolytickou anémii. Jelikož glimepirid patří do skupiny derivátů sulfonylurey, je u těchto pacientů třeba zvýšené pozornosti a je nutné uvážit jinou alternativní léčbu přípravkem z jiné skupiny léčiv.
Přípravek Glimegamma obsahuje monohydrát laktosy. Pacienti se vzácným vrozeným problémem galaktosové nesnášenlivosti, deficitu laktázy nebo glukoso-galaktosové malabsorpce nesmí léčivý přípravek užívat.
Glimegamma 6 mg obsahuje barvivo oranžovou žluť FCF (E110), které může způsobit alergické reakce.
(cs)
|