salt:hasText
| - Flumazenil musí být podáván intravenózně anesteziologem nebo lékařem se zkušenostmi z anesteziologie.
Flumazenil lze podat neředěný nebo naředěný (návod na ředění přípravku před podáním viz bod 6.6).
Flumazenil je možno podat souběžně s dalšími prostředky při resuscitaci.
Tento léčivý přípravek je určen pouze k jednorázovému použití. Před použitím je nutné přípravek vizuálně zkontrolovat a použít jej pouze v případě, že je čirý a prakticky bez jakýchkoli částic.
Dospělí:
Anestézie
Doporučovaná úvodní dávka je 0,2 mg aplikované intravenózně po dobu 15 sekund. Druhou dávku, která má obsahovat 0,1 mg lze podat, pokud se do 60 sekund nedosáhne požadované úrovně vědomí, a tato dávka může být v případě potřeby v minutových intervalech opakována až do celkové maximální dávky 1 mg. Obvykle je podáno 0,3 - 0,6 mg, nicméně dávka se může velmi lišit v závislosti na charakteristice pacienta a podaných benzodiazepinech.
Intenzívní péče
Doporučovaná úvodní dávka je 0,2 mg aplikované intravenózně po dobu 15 sekund. Druhou dávku, která má obsahovat 0,1 mg lze podat, pokud se do 60 sekund nedosáhne požadované úrovně vědomí, a tato dávka může být v případě potřeby v minutových intervalech opakována až do celkové dávky 2 mg nebo dokud pacienta nenabude vědomí.
Pokud se znovu objevuje ospalost, je možno podat druhou intravenózní injekci (bolus). Zároveň je možno podat intravenózní infuzi v dávce 0,1 - 0,4 mg/hod.
Rychlost infuze má být upravována individuálně podle požadované úrovně bdělosti. Dodatečná infuze může být podána k maximální dávce 2 mg injekcí.
Jestliže ani po opakovaném podávání dávek přípravku není dosaženo výrazného účinku na úroveň vědomí či dechové funkce, je nutno uvažovat o intoxikaci vyvolané jinými přípravky než benzodiazepiny.
Infuze by měla být každých 6 hodin přerušena, aby se ověřilo, zda znovu nastupuje sedace.
Aby se předešlo symptomům z náhlého vysazení přípravku u pacientů léčených dlouhodobě vysokými dávkami benzodiazepinů na jednotkách intenzivní péče, musí být dávkování flumazenilu individuálně titrováno a injekci je nutno podávat pomalu (viz bod 4.4).
Starší lidé:
Údaje o použití flumazenilu u starších pacientů nejsou k dispozici, je však třeba mít na paměti, že tato populace je obecně citlivější vůči účinkům léčivých přípravků a měla by být léčena s patřičnou opatrností.
Děti starší než 1 rok:
Pro zrušení účinků sedace vyvolané podáním benzodiazepinů dětem starším než jeden rok je doporučovaná úvodní dávka 0,01 mg/kg (maximálně 0,2 mg) podávaná intravenózně po dobu 15 vteřin. Jestliže není požadovaného stupně vědomí dosaženo po následujících 45 vteřinách, může být podána další dávka 0,01 mg/kg (maximálně 0,2 mg), která je a v případě nutnosti opakovaná v 60vteřinových intervalech (maximálně však čtyřikrát) až do dosažení maximální celkové dávky 0,05 mg/kg nebo 1 mg, podle toho, která dávka je nižší. Dávkování by mělo být upraveno individuálně v závislosti na pacientově odpovědi. Nejsou k dispozici žádné údaje o bezpečnosti a účinnosti opakovaného podávání flumazenilu u dětí v případě opakované sedace.
Děti do 1 roku:
Údaje o použití flumazenilu u dětí do 1 roku jsou nedostatečné. Flumazenil by měl být tudíž dětem do 1 roku podáván pouze v případě, že potenciální přínos pro pacienta převáží možné riziko.
Pacienti s renálním či jaterním poškozením:
U pacientů s poškozením jaterní funkce může být eliminace flumazenilu zpomalena (viz bod 5.2), proto se doporučuje pečlivá titrace dávkování. U pacientů s renálním poškozením není nutná úprava dávkování.
(cs)
|