salt:hasText
| - Lékové interakce při kombinovaném podávání léků
Data ze studie, ve které se zdravým jedincům podávala denní dávka 10 mg amlodipinu spolu s 80 mg atorvastatinu, ukazují, že farmakokinetika amlodipinu není při souběžném podávání atorvastatinu narušena. Nebyl prokázán žádný vliv amlodipinu na Cmax atorvastatinu, ale AUC atorvastatinu vzrůstala v přítomnosti amlodipinu o 18% (CI 90% [109-127%]).
Nebyly provedeny žádné studie lékových interakcí mezi přípravkem Amlodipin/Atorvastatin Pfizer a ostatními léčivými humánními přípravky. Přesto existuje několik studií, jež sledovaly interakce samotného amlodipinu nebo atorvastatinu (jak je popsáno níže).
Účinky jiných léků na amlodipin
Lékové kombinace, jež se nedoporučují
Dantrolen (infúzní): u zvířat vedla kombinace intravenózně podaného dantrolenu a verapamilu ke vzniku fatálních fibrilací komor. Souběžné podávání amlodipinu a dantrolenu se nedoporučuje (viz bod 4.4).
Lékové kombinace vyžadující zvláštní pozornost
Baklofen: podílí se na zvýšení antihypertenzního účinku. Z tohoto důvodu je potřeba pravidelně monitorovat krevní tlak a upravovat velikost podávané dávky antihypertenziv.
Induktory enzymu CYP3A4 (antikonvulziva, jako je karbamazepin, fenobarbital, fenytoin, fosfofenytoin, primidon, rifampicin): u těchto léků existuje riziko snížení plazmatických hladin blokátorů kalciových kanálů z důvodu zvýšení aktivity jaterních enzymů, indukované těmito účinnými látkami a pacient by měl být sledován. Během společného podávání těchto induktorů a amlodipinu, je potřeba dávky amlodipinu upravit, a pokud je to nezbytné, amlodipin úplně vysadíme.
Lékové kombinace, které je třeba vzít v úvahu
Alfa-1 blokátory používané v urologii (prazosin, alfuzosin, doxazosin, tamsulosin, terazosin): zvyšují hypotenzní efekt. Hrozí riziko vzniku závažné ortostatické hypotenze.
Amifostin: zvyšuje hypotenzní účinek dodatečnými nežádoucími účinky.
Imipraminová antidepresiva, neuroleptika: prohloubení antihypertenzního účinku a zvýšení rizika vzniku ortostatické hypotenze.
Beta blokátory používané při léčbě srdečního selhání (bisoprolol, karvedilol, metoprolol): při jejich podávání hrozí riziko vzniku hypotenze a srdečního selhání u pacientů s latentním či nekontrolovaným srdečním selháním ( in vitro byl prokázán negativní inotropní efekt dihydropyridinů, který je proměnlivý a závisí na druhu přípravku a který může podpořit negativní inotropní efekty beta-blokátorů). Léčba pomocí beta-blokátorů může minimalizovat odpověď sympatiku na nadměrnou hemodynamickou zátěž.
Kortikosteroidy, tetrakosaktid: podílí se na snížení antihypertenzního účinku (kortikoidy zadržují vodu a sodík v organismu).
Ostatní antihypertenzíva: současné podávání amlodipinu spolu s ostatními antihypertenzívy (beta-blokátory, blokátory angiotenzinu II, diuretika, ACE inhibitory) se může podílet na zvýšení hypotenzního účinku amlodipinu. Trinitráty, nitráty nebo jiná vazodilatancia je možné podávat jen s opatrností.
Sildenafil: jedna 100mg dávka sildenafilu podaná pacientům trpícím esenciální hypertenzí neměla žádný vliv na farmakokinetické parametry amlodipinu. Pokud byl amlodipin a sildenafil podán současně, každý z nich prokázal nezávisle na sobě svůj vlastní hypotenzní účinek.
Ve studiích sledujících vzájemné působení látek bylo také zjištěno, že na farmakokinetiku amlodipinu nemá žádný vliv současné podávání cimetidinu, atorvastatinu, hlinitých/hořečnatých solí a digoxinu.
Účinek současně užívaných léčivých přípravků na atorvastatin
Atorvastatin je metabolizován cytochromem P450 3A4 (CYP3A4) a je substrátem transportních proteinů, např. transportér jaterního vychytávání OATP1B1. Současná léčba inhibitory cytochromu CYP3A4 nebo inhibitory transportních proteinů, může vést ke zvýšení plazmatických koncentrací atorvastatinu a zvýšenému riziku myopatie. Toto riziko může být zvýšené i při souběžném podání atorvastatinu s dalšími léčivými přípravky, které mohou potencovat myopatii, jako jsou fibráty a ezetimib (viz bod 4.4).
Inhibitory CYP3A4
Bylo prokázáno, že silné inhibitory CYP3A4 vedou k významně zvýšeným koncentracím atorvastatinu (viz Tabulka podrobnější údaje níže). Souběžnému podání silných inhibitorů CYP3A4 (např. cyklosporin, telitromycin, klaritromycin, delavirdin, stiripentol, ketokonazol, vorikonazol, itrakonazol, posakonazol a inhibitory HIV proteázy zahrnující ritonavir, lopinavir, atazanavir, indinavir, darunavir, atd.) je třeba se vyvarovat. V případech kdy souběžnému podání není možné zabránit, je nutné užít nižší zahajovací a maximální dávky atorvastatinu a je doporučeno pečlivě sledovat pacienta (viz Tabulka 1).
Středně silné inhibitory CYP3A4 (např. erytromycin, diltiazem, verapamil a flukonazol) mohou zvýšit plazmatické koncentrace atorvastatinu (viz Tabulka 1). Při užití erytromycinu v kombinaci se statiny bylo pozorováno zvýšené riziko myopatie. Interakční studie hodnotící účinky amiodaronu nebo verapamilu na atorvastatin nebyly provedeny. Amiodaron a verapamil jsou známé svojí inhibiční aktivitou CYP3A4 a souběžné podání s atorvastatinem může mít za následek zvýšenou expozici atorvastatinu. Proto je při souběžném podání se středně silnými inhibitory CYP3A4 vhodné podávat nižší maximální dávku atorvastatinu a je doporučeno vhodné klinické sledování pacienta. Po zahájení léčby nebo úpravě dávky inhibitoru je doporučeno vhodné klinické sledování.
Induktory CYP3A4
Současné podávání atorvastatinu s induktory cytochromu P450 3A (např. efavirenz, rifampin, třezalka tečkovaná) může vést k proměnlivým snížením plazmatických koncentrací atorvastatinu. S ohledem na duální mechanizmus interakce rifampinu (indukce cytochromu P450 3A a inhibice transportéru OATP1B1 jaterní buňky), se doporučuje při souběžném podávání atorvastatinu s rifampinem podání obou léčivých přípravků současně, protože podání atorvastatinu opožděně za podáním rifampinu může být spojeno s významným snížením plazmatických koncentrací atorvastatinu. Účinek rifampinu na koncentrace atorvastatinu v jaterních buňkách ovšem není znám, a není-li možné současnému podání zabránit, je nutné pacienta pečlivě sledovat kvůli účinnosti léčby.
Inhibitory transportních proteinů
Inhibitory transportních proteinů (např. cyklosporin) mohou zvýšit systémovou expozici atorvastatinu (viz Tabulka 1). Účinek inhibice transportních proteinů na koncentraci atorvastatinu v jaterních buňkách není znám. Není-li možné se souběžnému podání vyhnout, doporučuje se snížení dávky a klinické monitorování kvůli účinnosti léčby (viz Tabulka 1).
Gemfibrozil/fibráty
Použití fibrátů samotných je občas spojováno s účinky na svaly, včetně rabdomyolýzy. Riziko těchto účinků může být vyšší za současného užívání fibrátů s atorvastatinem. Není-li možné se souběžnému podání vyhnout, je nutné podávat nejnižší terapeuticky účinnou dávku atorvastatinu a náležitě sledovat pacienta (viz bod 4.4).
Ezetimib
Použití ezetimibu samotného je spojováno s účinky na svaly, včetně rabdomyolýzy. Riziko těchto účinků může být vyšší za současného užívání ezetimibu s atorvastatinem. Doporučuje se náležité klinické sledování pacienta.
Kolestipol
Plazmatická koncentrace atorvastatinu a jeho aktivních metabolitů byla snížena (asi o 25%) při současném užívání atorvastatinu a kolestipolu. Hypolipidemický účinek byl vyšší při souběžném podání atorvastatinu a kolestipolu než při podání každého přípravku samostatně.
Kyselina fusidová
Neproběhly žádné studie interakcí mezi atorvastatinem a kyselinou fusidovou. Podobně jako u jiných statinů byly v poregistračním sledování hlášeny po souběžném užití atorvastatinu a kyseliny fusidové účinky na svaly, včetně rabdomyolýzy. Mechanizmus této interakce není znám. Pacienty je nutné pečlivě sledovat a případně dočasně vysadit léčbu atorvastatinem.
Účinek atorvastatinu na souběžně podávané léky
Digoxin
Při současném opakovaném užívání digoxinu a atorvastatinu v dávce 10 mg se mírně zvýšila koncentrace digoxinu v rovnovážném stavu. Je nutné náležitě sledovat pacienty léčené digoxinem.
Perorální kontraceptiva
Současné užívání atorvastatinu a perorálních kontraceptiv vede ke zvýšení plazmatických koncentrací norethisteronu a ethinylestradiolu.
Warfarin
V klinické studii s pacienty dlouhodobě léčenými warfarinem, vedlo současné užívání atorvastatinu v dávce 80 mg denně a wafarinu během prvních 4 dnů léčby k mírnému zkrácení protrombinového času (o 1,7 sekundy), což se normalizovalo během 15 dnů léčby atorvastatinem. Přestože bylo hlášeno pouze několik případů klinicky významných antikoagulačních interakcí, je nutné u pacientů užívajících kumarinová antikoagulancia zjistit protrombinový čas před zahájením léčby atorvastatinem a poté dostatečně často opět na začátku léčby k potvrzení, že nedochází k významným změnám protrombinového času. Po potvrzení stabilního protrombinového času je vhodné protrombinový čas sledovat v obvyklých intervalech doporučených pro pacienty užívající kumarinová antikoagulancia. Při změně dávky nebo vysazení atorvastatinu se celý postup opakuje. Léčba atorvastatinem nebyla spojena s krvácením nebo změnami protrombinového času u pacientů neužívajících antikoagulancia.
Tabulka 1: Účinek souběžně podávaných léčivých přípravků na farmakokinetiku atorvastatinu
Souběžně podávané léčivé přípravky a dávkování
Atorvastatin
Dávka (mg)
Změna v AUC&
Klinická doporučení#
Tipranavir 500 mg 2x denně/ Ritonavir 200 mg 2x denně, 8 dnů (14. – 21. den)
40 mg 1.den,
10 mg 20. den
↑ 9,4 x
V případech, kdy je souběžné podání nezbytné, nepřekračujte dávku 10 mg atorvastatinu denně. Je doporučeno klinické sledování pacientů.
Cyklosporin 5,2 mg/kg/den, stabilní dávka
10 mg 1x denně po dobu 28 dnů
↑ 8,7 x
Lopinavir 400 mg 2x denně/ Ritonavir 100 mg 2x denně, 14 dnů
20 mg 1x denně po dobu 4 dnů
↑ 5,9 x
Žádné zvláštní doporučení. Amlodipin/Atorvastatin Pfizer obsahuje 10 mg atorvastatinu.
Klaritromycin 500 mg 2x denně, 9 dnů
80 mg 1x denně po dobu 8 dnů
↑ 4,4 x
Sachinavir 400 mg 2x denně/ Ritonavir (300 mg 2x denně od 5. – 7. dne, zvýšení na 400 mg 2x denně 8. den), 5. – 18. den, 30 min po podání atorvastatinu
40 mg 1x denně po dobu 4 dní
↑ 3,9 x
Žádné zvláštní doporučení. Amlodipin/Atorvastatin Pfizer obsahuje 10 mg atorvastatinu.
Darunavir 300 mg 2x denně/
Ritonavir 100 mg 2x denně, 9 dnů
10 mg 1x denně po dobu 4 dnů
↑ 3,3 x
Itrakonazol 200 mg 1x denně, 4 dny
40 mg jednorázová dávka
↑ 3,3 x
Fosamprenavir 700 mg 2x denně/ Ritonavir 100 mg 2x denně, 14 dnů
10 mg 1x denně po dobu 4 dnů
↑ 2,5 x
Fosamprenavir 1400 mg 2x denně, 14 dnů
10 mg 1x denně po dobu 4 dnů
↑ 2,3 x
Nelfinavir 1250 mg 2x denně, 14 dnů
10 mg 1x denně po dobu 28 dnů
↑ 1,7 x^
Žádné zvláštní doporučení.
Grepfruitová šťáva, 240 ml 1x denně*
40 mg, jednorázová dávka
↑ 37%
Příjem velkého množství grepfruitové šťávy současně s atorvastatinem se nedoporučuje.
Diltiazem 240 mg 1x denně, 28 dnů
40 mg, jednorázová dávka
↑ 51%
Po zahájení léčby nebo po úpravě dávky diltiazemu je doporučeno klinické sledování pacientů.
Erytromycin 500 mg 4x denně, 7 dnů
10 mg, jednorázová dávka
↑ 33%^
Doporučuje se nižší maximální dávka a klinické sledování pacientů.
Amlodipin 10 mg, jednorázová dávka
80 mg, jednorázová dávka
↑ 18%
Žádné zvláštní doporučení.
Cimetidin 300 mg 4x denně, 2 týdny
10 mg 1x denně po dobu 4 týdnů
↓ méně než 1%^
Žádné zvláštní doporučení.
Antacida obsahující hořčík a hydroxidy hliníku, 30 ml 4x denně, 2 týdny
10 mg OD po dobu 4 týdnů
↓ 35%^
Žádné zvláštní doporučení.
Efavirenz 600 mg 1x denně, 14 dnů
10 mg po dobu 3 dnů
↓ 41%
Žádné zvláštní doporučení.
Rifampin 600 mg 1x denně, 7 dnů (souběžné podávání)
40 mg jednorázová dávka
↑ 30%
V případech, kdy je souběžné podání nezbytné, je souběžné podání atorvastatinu s rifampinem doporučeno, s klinickým sledováním.
Rifampin 600 mg 1x denně, 5 dnů (oddělené dávky)
40 mg jednorázová dávka
↓ 80%
Gemfibrozil 600 mg 2x denně, 7 dnů
40 mg jednorázová dávka
↑ 35%
Doporučuje se klinické sledování pacientů.
Fenofibrát 160 mg 1x denně, 7 dnů
40 mg jednorázová dávka
↑ 3%
Doporučuje se klinické sledování pacientů.
& Uvedeno jako x-násobek změny reprezentující jednoduchý poměr mezi souběžným podáním a atorvastatinem samotným (tj. 1-x = žádná změna). Údaje uvedené jako % změna reprezentují relativní % rozdíl k atorvastatinu samotnému (tj. 0% = žádná změna).
# Viz body 4.4 a 4.5 pro klinickou významnost.
* Obsahuje 1 nebo více složek, které inhibují CYP3A4 a mohou zvýšit plazmatické koncentrace léčivých přípravků metabolizovaných CYP3A4. Příjem 240 ml grepfruitové šťávy měl rovněž za následek snížení AUC o 20,4 % aktivního orthohydroxy metabolitu. Velká množství grepfruitové šťávy (více než 1,2 l denně po dobu 5 dnů) mohou zvýšit AUC atorvastatinu 2,5x a AUC aktivních metabolitů.
^ Celková aktivita ekvivalentní atorvastatinu
Nárůst je označen “↑”, pokles “↓”
Tabulka 2: Účinek atorvastatinu na farmakokinetiku souběžně podávaných léčivých přípravků
Atorvastatin a dávkování
Souběžně podávané léčivé přípravky
Léčivý přípravek/Dávka (mg)
Změna v AUC&
Klinické doporučení
80 mg 1x denně po dobu 10 dnů
Digoxin 0,25 mg 1x denně, 20 dnů
↑ 15%
Pacienti užívající digoxin musí být klinicky sledováni.
40 mg 1x denně po dobu 22 dnů
Perorální kontraceptiva
1x denně, 2 měsíce
-norethisteron 1 mg
-ethinylestradiol 35 µg
↑ 28%
↑ 19%
Žádné zvláštní doporučení.
80 mg 1x denně po dobu 15 dnů
* Fenazon, 600 mg jednorázová dávka
↑ 3%
Žádné zvláštní doporučení.
& Údaje uvedené v % reprezentují relativní % rozdíl k atorvastatinu samotnému (tj. 0% = žádná změna).
* Souběžné podání několika dávek atorvastatinu a fenazonu mělo za následek malý nebo nezjistitelný účinek na clearance fenazonu.
Nárůst je označen “↑”, pokles “↓”
(cs)
|