| salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: ACE inhibitory, samotné
ATC kód: C 09 AA 05
Mechanismus účinku
Ramiprilat, aktivní metabolit výchozího ramiprilu, inhibuje enzym dipeptidylkarboxypeptidázu I (synonyma: angiotensin-konvertující enzym; kinináza II). V plazmě a tkáni katalyzuje tento enzym konverzi angiotensinu I na aktivní, vazokonstrikčně působící látku angiotensin II a také rozpad účinného vazodilatátoru bradykininu. Snížení tvorby angiotensinu II a inhibice rozpadu bradykininu vedou k vasodilataci.
Vzhledem k tomu, že angiotensin II stimuluje také uvolňování aldosteronu, ramiprilat způsobuje snížení sekrece aldosteronu. Průměrná odpověď na monoterapii ACE inhibitorem byla nižší u černošských (afrokaribských) hypertenzních pacientů (obvykle hypertenzní populace s nízkou hladinou reninu) než u jiných než černošských pacientů.
Farmakodynamické účinky
Antihypertenzivní vlastnosti
Podávání ramiprilu způsobuje výrazné snížení periferní arteriální resistence. Obecně nedochází k velkým změnám průtoku plazmy ledvinou a rychlosti glomerulární filtrace. Podávání ramiprilu pacientům s hypertenzí vede k poklesu krevního tlaku vleže i v stoji bez kompenzatorního zvýšení srdeční frekvence.
U většiny pacientů dochází k zjevnému antihypertenznímu účinku jediné dávky 1 až 2 hodiny po perorálním podání. Maximálního účinku jediné dávky je obvykle dosaženo 3 až 6 hodin po perorálním podání. Antihypertenzivní účinek jediné dávky trvá obvykle 24 hodin.
Maximální antihypertenzivní účinek pokračující léčby ramiprilem je zjevný obvykle po 3 až 4 týdnech. Bylo prokázáno, že antihypertenzivní účinek při dlouhodobé terapii přetrvává 2 roky.
Náhlé přerušení podávání ramiprilu nezpůsobuje nové rychlé a přehnané zvýšení krevního tlaku.
Selhání srdce
Vedle konvenční terapie diuretiky a fakultativními srdečními glykosidy bylo prokázáno, že ramipril je účinný u pacientů funkčních tříd II – IV dle New York Heart Association. Lék měl příznivé účinky na srdeční hemodynamiku (pokles plnících tlaků levé a pravé komory, snížení celkové periferní cévní resistence, zvýšení srdečního výdeje a zlepšení srdečního indexu). Snížil rovněž neuroendokrinní aktivaci.
Klinická účinnost a bezpečnost
Nefroprotekce
Studie MICRO-HOPE zkoumala účinek přidání 10 mg ramiprilu k aktuálnímu léčebnému režimu oproti placebu u 3 577 pacientů ve věku nejméně ≥ 55 let (bez hořejšího limitu věku), většinou s diabetem 2typu (a nejméně dalším kardiovaskulárním rizikovým faktorem), normotenzních nebo hypertenzních.
Primární analýza ukázala, že u 117 (6,5 %) účastníků užívajících ramipril a u 149 (8.4 %) užívajících placebo došlo k rozvoji zjevné nefropatie, což odpovídá RRR 24 %; 95 % CI [3-40], p = 0,027.
Studie REIN, multicentrická randomizovaná dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná studie s paralelními skupinami měla za cíl zhodnocení účinku léčby ramiprilem na rozsah poklesu glomerulární filtrace u 352 normotenzních nebo hypertenzních pacientů (věk 18-70 let), kteří trpí mírnou (tzn. střední proteinurií > 1 a < 3 g/24 h) nebo těžkou proteinurií (≥ 3 g/24 h) v důsledku chronické nediabetické nefropatie. Obě subpopulace byly prospektivně stratifikovány.
Hlavní analýza pacientů s nejzávažnější proteinurií (skupina byla předčasně přerušena v důsledku přínosu ve skupině s ramiprilem) ukázala, že průměrný pokles GFR za měsíc byl u ramiprilu nižší než u placeba; -0,54 (0,66) vs. -0,88 (1,03) ml/min/měsíc, p = 0,038. Meziskupinový rozdíl byl proto 0,34 [0,03-0,65] za měsíc a asi 4 ml/min/rok; 23,1 % pacientů ve skupině na ramiprilu dosáhlo kombinovaného sekundárního koncového bodu zdvojnásobení výchozí sérové hladiny koncentrace kreatininu anebo konečného stadia onemocnění ledvin (ESRD) (potřeba hemodialýzy nebo transplantace ledviny) vs. 45,5 % pacientů ve skupině na placebu (p = 0,02).
Sekundární prevence po akutním infarktu myokardu
Studie AIRE zahrnovala více než 2 000 pacientů s přechodnými/trvalými klinickými příznaky srdečního selhání po dokumentovaném infarktu myokardu. Léčba ramiprilem byla zahájena 3 až 10 dnů po akutním infarktu myokardu. Studie ukázala, že po průměrné době sledování 15 měsíců byla mortalita u pacientů léčených ramiprilem 16,9 % a u pacientů léčených placebem 22,6 %. To znamená absolutní pokles mortality o 5,7 % a relativní pokles rizika o 27 % (95 % CI [11-40 %]).
Pediatrická populace
V randomizované, dvojitě zaslepené, klinické studii zahrnující 244 pediatrických pacientů s hypertenzí (73% primární hypertenze) ve věku 6-16 let, pacienti dostávali buď nízkou, střední nebo vysokou dávku ramipril k dosažení plasmatických koncentrací ramiprilátu odpovídající rozsahu dávek u dospělých 1,25 mg, 5 mg a 20 mg odvozeně od tělesné hmotnosti. Na konci 4 týdnů byl ramipril ve výsledku neúčinný při snížení systolického krevního tlaku avšak v nejvyšší dávce snižoval diastolický krevní tlak. Jak střední tak vysoká dávka ramipril prokázaly významné snížení systolického i diastolického krevního tlaku u dětí s potvrzenou hypertenzí.
Účinek nebyl pozorován při 4týdenním zvyšování dávky; v randomizované, dvojitě zaslepená studii vysazení se u 218 pediatrických pacientů ve věku 6-16 let (75% s primární hypertenzí) jak na diastolickém tak systolickém krevním tlaku demonstrovalo mírné zvýšení avšak nikoli statisticky významný návrat k výchozím hodnotám, ve všech třech zkoušených dávkách, nízká dávka (0,625 mg-2,5 mg), střední dávka (2,5 mg-10 mg) nebo vysoká dávka (5 mg-20 mg) ramiprilu, v závislosti na tělesné hmotnosti. Ramipril ve studované pediatrické populaci neměl lineární odezvu na podanou dávku.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)