salt:hasText
| - Metylprednizolon může zvýšit výskyt komplikací mnoha akutních a latentních onemocnění. Například může zvýšit riziko krvácení a perforace u různých gastrointestinálních chorob, jako jsou gastrické a duodenální vředy, lokální ileitida, ulcerózní kolitida a další zánětlivá onemocnění střev nebo diverkulitida. Mezi další onemocnění, která se mohou zhoršit (nebo vyvinout) při léčbě metylprednizolonem, patří hypertenze, srdeční selhávání, psychiatrická onemocnění (psychózy nebo závažné psychické poruchy), diabetes (i v souvislosti s vrozenou predispozicí), pankreatitida, osteoporóza a glaukom. Opatrnosti je třeba také při nedávno prodělaném infarktu myokardu, epilepsii, nedávné operaci anastomóz a renální nedostatečnosti. Pacienti s poruchami koagulace musí být pečlivě sledováni.
Metylprednizolon může potlačit intenzitu diagnosticky důležitých příznaků jako je bolest při gastrointestinálních komplikacích. Léčba kortikosteroidy může také maskovat latentní hyperparathyroidismus.
Při léčbě metylprednizolonem by neměly být podávány salicyláty a další inhibitory prostaglandinů, protože by bylo zvýšeno riziko gastrických vředů (viz bod 4.5.).
Při současném podávání metylprednizolonu a antikoagulancií (viz bod 4.5.) je třeba vzít do úvahy zvýšené riziko gastrických vředů a krvácení. Současně může metylprednizolon snížit účinek antikoagulacií. Proto musí být kontrolován protrombinový čas (INR), alespoň při změně dávkování a léčby.
Kortikosteroidy zvyšují náchylnost k infekcím a mohou maskovat jejich příznaky. Při léčbě kortikosteroidy může být díky snížené imunitě zvláště nebezpečná nákaza planými neštovicemi. Proto musí být věnována zvláštní pozornost zabránění nákaze planými neštovicemi a herpes zoster. Pozornost je třeba věnovat i pacientům s tuberkulózou v anamnéze kvůli riziku reaktivace latentního onemocnění.
Podávání živých a oslabených virových a bakteriálních vakcín je kontraindikováno u pacientů užívajících vysoké dávky kortikosteroidů, které tlumí imunitu. Pravidlem je kontraindikace těchto vakcín při léčbě kortikosteroidy. Při použití vakcín jiného typu může být díky potlačení imunitní reakce vytvořená imunita slabší než normálně.
Riziko osteoporózy obecně spojované s dlouhotrvající léčbou glukokortikoidy (trvající týdny) (viz bod 4.8.) může být sníženo užívání co nejmenších udržovacích dávek přípravku. U pacientů s osteoporózou nebo s rizikovými faktory osteoporózy může být uvážena preventivní léčba, např. bisfosfonáty.
Současná léčba fluorochinony a glukokortikoidy zvyšuje riziko ruptur šlach, zvláště u starších pacientů.
Při udržovací léčbě je doporučeno užívat celou denní dávku ráno, aby byly minimalizovány nežádoucí účinky. Ve fyziologickém denním rytmu je produkce endogenního kortizonu také nejvyšší ráno.
U pacientů s hypothyroidismem nebo závažnou jaterní insuficiencí musí být uváženo snížení dávkování.
Aby nedošlo k příznakům z vysazení (viz bod 4.8.), musí být dlouhodobá léčba glukokortikoidy ukončována postupně, v průběhu několika týdnů. Dokonce ani v případě otěhotnění nesmí být dlouhodobá léčba ukončena náhle. Dlouhodobé užívání systémových kortikosteroidů způsobuje adrenokortikální insuficienci, která může přetrvávat měsíce po ukončení léčby (viz bod 4.2. a 4.8.).
Děti: Pro děti jsou doporučeny co možná nejnižší dávky, jelikož kortikosteroidy mohou zpomalit růst a vývoj.
Starší pacienti: Léčbě starších pacientů je třeba věnovat zvýšenou pozornost, jelikož tito pacienti jsou více náchylní než ostatní dospělí k nežádoucím účinkům glukokortikoidů, např. gastrickým vředům, osteoporóze a kožní atrofii.
Přípravek obsahuje 67 mg laktózy ve 4 mg tabletách a 124 mg laktózy v 16 mg tabletách. Pacienti se vzácným vrozeným problémem galaktózové nesnášenlivosti, deficitu laktázy nebo glukózo-galaktózové malabsorpce nesmějí lék užívat.
(cs)
|