| salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: jiná antiepileptika
ATC kód: N03AX09
Mechanismus účinku
Výsledky farmakologických studií svědčí o tom, že lamotrigin je frekvenčně závislým („use- dependent”) blokátorem napěťově řízených sodíkových kanálů. Blokuje rychle opakované výboje akčních potenciálů na neuronech ve tkáňové kultuře a inhibuje patologické uvolňování glutamátu (neurotransmiter, která hraje klíčovou úlohu ve vzniku epileptických záchvatů). Tyto účinky s největší pravděpodobností přispívají k protizáchvatovému účinku lamotriginu.
Naproti tomu mechanismu, kterým lamotrigine terapeuticky působí u bipolární poruchy nebyl stanoven. Interakce s napěťově řízenými sodíkovými kanály je s velkou pravděpodobností důležitá.
Farmakodynamické účinky
Ve studiích uspořádaných ke zhodnocení účinků léčiv na centrální nervový systém se výsledky získané po aplikaci dávek 240 mg lamotriginu podaných zdravým dobrovolníkům nelišily od výsledků po aplikaci placeba, zatímco jak fenytoin v dávce 1000 mg, tak diazepam v dávce 10 mg, významně narušily jemnou vizuálně motorickou koordinaci a pohyby očí, zvětšily kývání těla a navodily subjektivní sedativní příznaky.
V jiné studii jednotlivé perorální dávky 600 mg karbamazepinu významně narušily jemnou vizuálně motorickou koordinaci a pohyby očí, zvětšily kývání těla a zrychlily srdeční frekvenci, zatímco výsledky získané po aplikaci lamotriginu v dávkách 150 mg a 300 mg se nelišily od výsledků po aplikaci placeba.
Klinická účinnost a bezpečnost u dětí od 1 do 24 měsíců
Účinnost a bezpečnost doplňkové léčby u parciálních záchvatů u dětí od 1 do 24 měsíců byla hodnocena v malé dvojitě slepé placebem kontrolované studie odejmutí léčby. Léčba byla zahájena u 177 subjektů. Titrace dávky byla podobná té u dětí mezi 2 a 12 lety věku. Lamotrigin 2 mg je nejnižší dostupná síla přípravku, proto se v některých případech přistoupilo během fáze titrace ke standardnímu dávkovacímu schématu (například podáváním 2 mg tablet každý druhý den v případech, kdy byla spočtená dávka nižší než 2 mg). Sérové hladiny byly měřeny na konci 2 týdne titrace a dávka byla následně snížena nebo zvýšena v závislosti na tom, zda koncentrace přesahovala 0.41 µg/ml, což je v této fázi očekávaná koncentrace u dospělých. U některých pacientů bylo nutné dávku na konci 2 týdne snížit až o 90%. 38 subjektů s odpovědí na léčbu (>40% pokles výskytu záchvatů) bylo randomizováno buď do skupiny léčené dále lamotriginem nebo do skupiny užívající dále placebo. Podíl subjektů u kterých léčba selhala byl 84% (16/19) ve skupině užívající dále placebo a 58% (11/19) skupině užívající dále lamotrigin. Rozdíl nebyl statisticky významný: 26.3%, CI95% -2.6% <> 50.2%, p=0.07.
Celkem 256 subjektů ve věku od 1 do 24 měsíců bylo vystaveno dávce lamotriginu mezi 1 a 15 mg/kg/den po dobu až 72 týdnů. Bezpečnostní profil u dětí mezi 1 měsícem a 2 roky věku byl podobný tomu u starších dětí s výjimkou toho, že výrazné zhoršení záchvatů (≥50%) bylo hlášeno častěji u dětí pod 2 roky věku (26%) než u starších dětí (14%).
Klinická účinnost a bezpečnost u Lennox-Gestautova syndromu
Pro monoterapii záchvatů v souvislosti s Lennox-Gestautovým syndromem nejsou k dispozici žádné údaje.
Klinická účinnost v prevenci poruch nálady u pacientů s bipolární poruchou
Účinnost lamotriginu v prevenci poruch nálady u pacientů s bipolární poruchou typu I byla studována v rámci dvou klinických studií.
Studie SCAB2003 byla multicentrická, dvojitě slepá, dvojitě matoucí, placebem a lithiem kontrolovaná randomizovaná studie fixních dávek v dlouhodobé prevenci relapsu a opětovného výskytu deprese a/nebo mánie u pacientů s bipolární poruchou typu I, kteří aktuálně trpí nebo v nedávné minulosti trpěli výraznou depresivní poruchou. Po stabilizaci stavu lamotriginem nebo přídavnou léčbou byli pacienti náhodně zařazeni do jedné z 5 terapeutických skupin: lamotrigin (50, 200, 400 mg/den), lithium (sérové hladiny 0.8 až 1.1 mmol/l) nebo placebo po dobu maximálně 76 týdnů (18 měsíců). Primárním sledovaný parametrem byl „Čas do nutnosti intervence z důvodu epizody poruchy nálady“, kdy intervence zahrnovaly dodatečnou farmakoterapii nebo elektrokonvulzivní léčbu. Studie SCAB2006 měla podobný protokol jako SCAB2003, ale lišila se tím, že hodnotila proměnné dávky lamotriginu (100 až 400 mg/den) a zahrnovala pacienty s bipolární poruchou typu I, kteří aktuálně trpí nebo v nedávné minulosti trpěli manickou epizodou. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 7.
Tabulka 7: Souhrn výsledků studií účinnosti lamotriginu v prevenci poruch nálady u pacientů s bipolární poruchou typu I
Podíl pacientů bez epizody v 76 týdnu
Study SCAB2003
bipolární porucha typu I
Study SCAB2006
bipolární porucha typu I
Vstupní kritéria
Významná depresivní epizoda
Významná manická epizoda
Lamotrigin
Lithium
Placebo
Lamotrigin
Lithium
Placebo
Bez intervence
0.22
0.21
0.12
0.17
0.24
0.04
p-hodnota Log rank testu
0.004
0.006
-
0.023
0.006
-
Bez deprese
0.51
0.46
0.41
0.82
0.71
0.40
p- hodnota Log rank testu
0.047
0.209
-
0.015
0.167
-
Bez mánie
0.70
0.86
0.67
0.53
0.64
0.37
p- hodnota Log rank testu
0.339
0.026
-
0.280
0.006
-
V podpůrných analýzách času do první depresivní epizody a času do první manické/hypomanické epizody či do smíšené epizody vykazovali pacienti léčení lamotriginem výrazně delší dobu do první depresivní epizody v porovnání s pacienty léčenými placebem. Terapeutický rozdíl ve vztahu k době do výskytu manické, hypomanické či smíšené poruchy nebyl statisticky významně rozdílný.
Účinnost lamotriginu v kombinaci se stabilizátory nálady nebyla vhodným způsobem studována.
Analýzy sebevražd
Incidence sebevražedných myšlenek a chování byly zhodnocené v hromadných analýzách placebem kontrolovaných klinických studií s lamotriginem zahrnujících celkový počet 6467 pacientů s řadou indikací.
V podskupině studií s bipolární poruchou byl počet nežádoucích účinků numericky, ale ne statisticky významně vyšší pro lamotrigin (29/1212 [2,4%]) ve srovnání s placebem (19/1054 [1,8%]). V hromadných analýzách psychiatrických indikacích byly nežádoucí účinky častější u pacientů užívajících lamotrigine v prvním měsíci léčby. Poruchy chování byla častější u mužů.
V podskupině studií s epilepsií nebyly pozorovány statisticky významné rozdíly v četnosti nežádoucích účinků mezi lamotriginem a placebem. Ačkoliv byl počet sebevražedných představ a chování příliš malý (6/1073 [0,6%] u lamotriginu a 2/805 [0,3%] u placeba), aby dovolil úplné srovnání mezi léčenými skupinami, je relativní výskyt hlášený z této lamotriginové analýzy shodný s hlášeným skupinových účinkem pro antiepileptika (viz bod 4.4).
Studie vlivu lamotriginu na srdeční vodivost
Studie na zdravých dospělých dobrovolnících hodnotila vliv opakovaného podávání lamotriginu (až
400 mg/den) na převodní schopnost srdce, která byla hodnocena 12-ti svodovým EKG. Ve srovnání s placebem nebyl pozorován žádný klinicky významný vliv lamotriginu na QT interval.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)