2-letá studie kancerogenity po perorálním podání byla provedena u samců i samic potkanů F344/N a myší B6C3F1. Sulfalazin byl testován na potkanech v dávkách 84 (496 mg/m2), 168 (991 mg/m2) a 337,5 (1991 mg/m2) mg/kg/den. U samců potkanů byl pozorován statisticky významný nárůst incidence papilomů z přechodovýh buněk infiltrujících stěny močového měchýře. 2 (4%) ze samic potkanů, které dostávaly dávku 337,5 mg/kg, měly papilom z přechodových buněk infiltrujících ledviny. Zvýšená incidence novotvarů močového měchýře a ledvin u potkanů byla rovněž spojena s vyšší tvorbou ledvinových kamenů a hyperplázií epitelu z přechodových buněk. Ve studii u myší byl sulfasalazin testován v dávkách 675 (2025 mg/m2), 1350 (4050 mg/m2) and 2700 (8100 mg/m2) mg/kg/den. Incidence hepatocelulárního adenomu nebo karcinomu u samců a samic myší byla významně vyšší než u kontrol, a to u všech testovaných dávek.
V testu bakteriální reverzní mutace (Amesův test), ani v testu genu HGPRT na buňky lymfomu u myší L51784 nevykazoval sulfasalazin mutagenicitu. Nicméně sulfasalazin ukázal nejasnou mutagenní odpověď v mikrojadérkovém testu kostní dřeně potkanů a myší a v testu periferních červených krvinek myší, dále při výměně sesterských chromatid, chromozálních aberacích a také mikrojadérkovém testu humánních lymfocytů .
V reprodukčních studiích u potkanů při dávkách 800 mg/kg/den (4800 mg/m2) byla u samců pozorována porucha fertility. U mužů léčených sulfasalazinem byla popsána oligospermie a neplodnost. Po vysazení léčby tyto účinky vymizely.
(cs)