| salt:hasText
| - Pokud není uvedeno jinak, následující údaje jsou převzaty z celkové databáze bezpečnosti zahrnující 812 pacientů se solidními nádory léčenými v klinických studiích paklitaxelem v monoterapii. Protože populace pacientů s KS je velmi specifická, zvláštní kapitola věnovaná výsledkům klinické studie 107 pacientů s KS je prezentována na konci tohoto bodu.
Četnost a závažnost nežádoucích účinků je zhruba stejná (pokud není uvedeno jinak) u pacientů, kteří paklitaxel dostávají k léčbě karcinomu ovaria, karcinomu prsu nebo nemalobuněčného karcinomu plic. Žádné pozorované toxické účinky nebyly jednoznačně ovlivněny věkem.
Nejčastějším nežádoucím účinkem byl útlum kostní dřeně. Těžká neutropenie (tj. < 500 buněk/mm3) se vyskytla u 28 % pacientů, ale nebyla spojena s horečnatými epizodami. Pouze u 1 % pacientů trvala těžká neutropenie po dobu 7 dní anebo déle. Trombocytopenie byla hlášena u 11 % pacientů. U 3 % dosáhl pokles počtu destiček alespoň jednou během studie na hodnotu < 50 000/mm3. Anémie se sice projevila u 64 % pacientů, závažná (koncentrace Hb < 5 mmol/l) však byla jen u 6 %. Incidence a závažnost anémie závisí na výchozích hodnotách hemoglobinu.
Neurotoxicita , především periferní neuropatie projevující se častěji a závažněji při dávkování 175 mg/m2 v 3hodinové infuzi (neurotoxicita v 85%, v 15 % závažná), než při dávkování 135 mg/m2 ve 24 hodinové infuzi (periferní neuropatie ve 25 %, ve 3 % závažná) při kombinaci paklitaxelu s cisplatinou. U pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic a ovariálním karcinomem léčených paklitaxelem v 3-hodinové infuzi s následným podáním cisplatiny byl výskyt závažné neurotoxicity zřetelně vyšší. Po prvním cyklu se může objevit periferní neuropatie, která se může se zhoršit při zvyšující se dávce paklitaxelu. V některých případech byla periferní neuropatie příčinou přerušení léčby paklitaxelem. Senzorické příznaky se obvykle zlepšily anebo vymizely po několikaměsíčním vysazení paklitaxelu. Preexistující neuropatie, vzniklé po jiném předchozím léčení, nepředstavují kontraindikaci terapie paklitaxelem.
Artralgie nebo myalgie se vyskytly u 60 % pacientů, závažné byly u 13 % nemocných.
Výrazné reakce přecitlivělosti , případně se smrtelnými následky (definovanými jako hypotenze vyžadující terapii, angioneurotický edém, respirační tíseň vyžadující podání bronchodilatancií, generalizovaná urtikarie) se objevily u 2 pacientů (< 1 %). U 34 % pacientů (tj. v 17 % veškerých provedených cyklů) se vyvinuly méně významné reakce přecitlivělosti. Tyto reakce, zejména zarudnutí a exantém, nevyžadovaly terapii ani nebránily v pokračování léčby paklitaxelem.
Lokální reakce v místě aplikace se mohou v průběhu projevit jako lokalizovaný edém, bolestivost, erytém a indurace, příležitostně extravazace s následnou celulitidou. Bylo rovněž zaznamenáno olupování a/nebo peeling kůže, někdy ve vztahu k extravazaci. Může se také objevit změna barvy kůže. Vzácně byly zaznamenány případy recidivy lokální reakce v místě předchozí extravazace po podání paklitaxelu do jiného místa, tzv. „recall“. Specifická terapie extravazací není v současné době známa.
V některých případech nastal počátek reakce v místě injekce buď během prolongované infuze nebo byl opožděn o týden až 10 dní.
V následující tabulce jsou uvedeny nežádoucí účinky bez ohledu na jejich závažnost, které souvisely s podáváním paklitaxelu v monoterapii ve formě 3-hodinové infuze pacientům s metastazujícími nádory (812 pacientů léčených v rámci klinických studií) a ty, které byly hlášeny v průběhu post-marketingového sledování* paklitaxelu.
Frekvence výskytu níže uvedených nežádoucích účinků je definována následujícím způsobem:
Velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100, <1/10), méně časté (≥1/1 000, <1/100), vzácné (≥1/10 000, <1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů není možné odhadnout frekvenci výskytu). V každé frekvenční skupině jsou nežádoucí účinky uvedeny v pořadí podle klesající závažnosti.
Infekční a parazitární onemocnění
Velmi časté: infekce (hlavně močových cest a horních cest dýchacích s ohlášenými případy úmrtí
Méně časté: septický šok
Vzácné: pneumonie*, peritonitida*, sepse*
Poruchy krve a lymfatického
systému
Velmi časté: myelosuprese, neutropenie, anemie, trombocytopenie, leukopenie, krvácení
Vzácné: febrilní neutropenie*
Velmi vzácné: akutní myelodní leukemie*, myelodysplastický syndrom*
Poruchy imunitního systému
Velmi časté: méně závažné reakce přecitlivělosti (hlavně zarudnutí, exantém)
Méně časté: výrazné reakce přecitlivělosti vyžadující léčbu (např. hypotenze, angioneurotický edém, respirační tíseň, generalizovaná urtikárie, zimnice, bolesti zad a hrudníku, tachykardie, bolesti břicha, bolesti končetin, pocení a hypertenze)
Vzácné: anafylaktické reakce*
Velmi vzácné: anafylaktický šok*
Poruchy metabolismu a výživy
Velmi vzácné: anorexie*
Není známo: syndrom rozpadu nádoru*
Psychiatrické poruchy
Velmi vzácné: stav zmatenosti*
Poruchy nervového systému
Velmi časté: neurotoxicita (hlavně: periferní neuropatie)
Vzácné: motorická neuropatie (s výslednou méně závažnou distální slabostí) *
Velmi vzácné: záchvaty grand mal*, autonomní neuropatie (projevující se paralytickým ileem a ortostatickou hypotenzí) *, encefalopatie*, křeče*, , závratě*, ataxie*, bolest hlavy*
Oční poruchy
Velmi vzácné: poruchy zrakového nervu a/nebo zraku (scintilační skotom) * hlavně u pacientů léčených vyššími dávkami, než jsou doporučené
Není známo: makulární edém*, fotopsie*, zákaly sklivce*
Ušní poruchy
Velmi vzácné: ztráta sluchu*, ototoxicita*, tinnitus, vertigo*
Srdeční poruchy
Časté: bradykardie
Méně časté: infarkt myokardu, AV blok a synkopa, kardiomyopatie, asymptomatická komorová tachykardie, tachykardie s bigeminií, AV blok a synkopa, infarkt myokardu
Vzácné: srdeční selhání
Velmi vzácné: fibrilace síní*, supraventrikulární tachykardie *
Cévní poruchy
Velmi časté: hypotenze
Méně časté: trombóza, hypertenze, tromboflebitida
Velmi vzácné: šok*
Není známo: zánět žil*
Respirační, hrudní
a mediastinální
poruchy
Vzácné: respirační selhání*, plicní embolie*, plicní fibróza*, intersticiální pneumonie*, dyspnoe*, pleurální výpotek*
Velmi vzácné: kašel*
Poruchy trávicího traktu
Velmi časté: průjem, zvracení, nauzea, zánět sliznic
Vzácné: střevní neprůchodnost*, perforace střev*, ischemická kolitida*, pankreatitida*
Velmi vzácné: mesenterická trombóza*, pseudomembranosní kolitida*, neutropenická kolitida*, ascites*, ezofagitida*, zácpa*
Poruchy jater a žlučových cest
Velmi vzácné: jaterní nekróza*, jaterní encefalopatie* (s hlášenými případy úmrtí u obou)
Poruchy kůže a podkoží
Velmi časté: alopecie
Časté: přechodné mírné změny na nehtech a kůži
Vzácné: pruritus*, vyrážka, ekzém*
Velmi vzácné: Stevensův - Johnsonův syndrom*, epidermální nekrolýza*, erythema multiforme*, exfoliativní dermatitida*, urtikarie*, onycholýza* (pacient by měl během terapie nosit ochranné pomůcky proti slunečnímu záření na rukou a nohou) Není známo: sklerodermie*
Poruchy pohybového systému a pojivové tkáně
Velmi časté: artralgie, myalgie
Není známo: systémový lupus erythematodes*
Celkové a jinde nezařazené poruchy a lokální reakce po podání
Časté: reakce v místě vpichu (včetně lokalizovaného edému, bolestivosti, erytému, indurace, občas může extravazace vyústit až do celulitidy, kožní fibrózy a nekrózy)
Vzácné: horečka*, dehydratace*, astenie*, edém*, malátnost*
Abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde
Časté: výrazné zvýšení hodnot AST a alkalické fosfatázy
Méně časté: výrazné zvýšení hodnot bilirubinu
Vzácné: zvýšení hodnot kreatininu v krvi*
U pacientů s karcinomem prsu užívajících paklitaxel jako adjuvantní léčbu po předcházející AC terapii byla zaznamenána neurosenzorická toxicita, hypersenzitivní reakce, artralgie/myalgie, anémie, infekce, horečka, nauzea/zvracení a průjem častěji než u pacientek užívajících AC v monoterapii. Frekvence těchto nežádoucích účinků je však shodná s použitím samotného paklitaxelu tak, jak bylo uvedeno v předchozí části.
Kombinovaná léčba
Následující údaje jsou převzaty ze dvou rozsáhlých studií chemoterapie první linie karcinomu ovaria (paklitaxel + cisplatina: více než 1050 pacientek), ze dvou studií fáze III léčby první linie metastazujícího karcinomu prsu: v jedné studii byla hodnocena kombinace s doxorubicunem (paklitaxel + doxorubicin: 267 pacientek); ve druhé se hodnotila kombinace s trastuzumabem (plánovaná analýza podskupiny paklitaxel + trastuzumab: 188 pacientek) a ze dvou studií fáze III léčby pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic (paklitaxel + cisplatina: více než 360 pacientů) (viz bod 5.1).
V léčbě karcinomu ovaria první linie formou paklitaxelu s následným podáním cisplatiny se vyskytla neurotoxicita, artralgie/myalgie a hypersenzitivita častěji a měly závažnější charakter než u pacientek léčených cyklofosfamidem s následným podáním cisplatiny. Myelosuprese byla zjevně méně častá a méně závažná při léčbě paklitaxelem ve formě 3-hodinové infuze s následným podáním cisplatiny v porovnání s léčbou cyklofosfamidem s následným podáním cisplatiny.
Při chemoterapii první linie metastazujícího karcinomu prsu se vyskytla neutropenie, anemie, periferní neuropatie, artralgie/myalgie, astenie, horečka a průjem častěji a s větší intenzitou než když se 3-hodinová infuze paklitaxelu (220 mg/ m2) podávala 24 hodin po doxorubicinu (50 mg/m2) v porovnání se standardní FAC terapií (5-FU 500 mg/ m2, doxorubicin 50 mg/ m2, cyklofosfamid 500 mg/m2). Nauzea a zvracení se vyskytovaly méně často a byly méně závažné v režimu paklitaxel (220 mg/m2) / doxorubicin (50 mg/m2) v porovnání se standardním FAC režimem. Použití kortikoidů může snižovat četnost a závažnost nauzey a zvracení při použití kombinace paklitaxel / doxorubicin.
Při podávání paklitaxelu v kombinaci s trastuzumabem ve formě 3hodinové infuze v primární léčbě pacientek s metastazujícím karcinomem prsu se objevily následující nežádoucí účinky (bez ohledu na vztah k paklitaxelu nebo trastuzumabu) častěji než při podání samotného paklitaxelu: srdeční selhání (8 % oproti 1 %), infekce (46 % oproti 27 %), zimnice (42 % oproti 4 %), horečka (47 % oproti 23 %), kašel (42 % oproti 22 %), vyrážka (39 % oproti 18 %), artralgie (37 % oproti 21 %), tachykardie (12 % oproti 4 %), průjem (45 % oproti 30 %), hypertenze (11 % oproti 3 %), epistaxe (18 % oproti 4 %), akné (11 % oproti 3 %), herpes simplex (12 % oproti 3 %), náhodné poranění (13 % oproti 3 %), nespavost (25 % oproti 13 %), rýma (22 % oproti 5 %), sinusitida (21 % oproti 7 %) a reakce v místě vpichu (7 % oproti 1 %). Některé rozdíly ve frekvenci výskytu nežádoucích účinků mohou být způsobené rozdílnou délkou léčby a vyšším počtem pacientek léčených kombinací paklitaxel/trastuzumab v porovnání s aplikací paklitaxelu v monoterapii. Poměr výskytu závažných reakcí při použití kombinace obou přípravků byl podobný jako při léčbě paklitaxelem v monoterapii.
Při podávání doxorubicinu v kombinaci s paklitaxelem u metastazujícího karcinomu prsu byly pozorovány abnormality srdeční kontrakce (snížení ejekční frakce levé komory o ≥ 20 %) u 15 % pacientů ve srovnání s 10 % pacientů léčených ve standardním FAC režimu. Městnavé srdeční selhání bylo pozorováno u < 1 % pacientů v obou ramenech paklitaxel/doxorubicin a ve standardním FAC rameni. Podávání trastuzumabu v kombinaci s paklitaxelem pacientům, kteří byli v minulosti léčeni antracyklinem, vedlo ke zvýšení frekvence a závažnosti výskytu srdečních dysfunkcí ve srovnání s pacienty léčenými pouze paklitaxelem (NYHA třída I/II
10 % oproti 0 %; NYHA třída III/IV 2 % oproti 1 %) a vzácně mělo fatální průběh (viz Souhrn údajů o přípravku trastuzumab). S výjimkou těchto vzácných případů pacienti reagovali na příslušnou léčbu.
Radiační pneumonitida se vyskytla u pacientů současně léčených radioterapií.
Kaposiho sarkom související s AIDS
Podle klinické studie zahrnující 107 pacientů je u pacientů s Kaposiho sarkomem kromě hematologických a hepatálních nežádoucích účinků (viz níže) frekvence a závažnost nežádoucích účinků obecně podobná jako u pacientů léčených paklitaxelem v monoterapii u jiných solidních nádorů.
Poruchy krve a lymfatického systému: hlavním limitujícím faktorem toxické dávky byl útlum kostní dřeně. Neutropenie je nejvýznamnější hematologická toxicita. V průběhu prvního terapeutického cyklu byla těžká neutropenie (< 500 buněk/mm3) pozorována u 20 % pacientů. V průběhu celého období léčby byla těžká neutropenie pozorována u 39 % pacientů. Neutropenie byla přítomna během > 7 dní u 41% a během 30-35 dní u 8 % pacientů. U všech sledovaných pacientů ustoupila během 35 dní. Incidence neutropenie stupně 4 přetrvávající déle než 7 dní byla 22 %.
Febrilní neutropenie ve vztahu k paklitaxelu se vyskytla u 14 % pacientů a u 1,3 % léčebných cyklů. V průběhu podávání paklitaxelu byly zaznamenány 3 fatální septické epizody (2,8 %) vztahující se k podávání tohoto léku.
Trombocytopenie byla pozorována u 50 % pacientů a těžká (< 50 000 buněk/mm3) byla u 9 % pacientů. Pouze u 14 % pacientů poklesl nejméně jednou v průběhu léčby počet trombocytů pod 75 000 buněk/mm3. Krvácivé stavy se ve vztahu paklitaxelu vyskytly u < 3 % pacientů, ale epizody krvácení byly pouze lokalizované.
Anémie (Hb < 11 g/dl) byla pozorována u 61 % pacientů a těžká anémie (Hb < 8 g/dl) u 10 % pacientů. Krevní transfuze byly nutné u 21 % pacientů.
Poruchy jater a žlučových cest: mezi pacienty (více než v 50 % užívajících inhibitory proteáz) s normální jaterní funkcí mělo 28 % zvýšenou hladinu bilirubinu, 43 % zvýšenou hladinu alkalické fosfatázy a 44 %, zvýšenou hladinu AST (SGOT). U každého z těchto parametrů bylo zvýšení závažné v 1 % případů.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)