| salt:hasText
| - Arteriální hypertenze:
Dávkování
Dospělí :
Fixní kombinace dávek není vhodná pro počáteční léčbu. Fixní dávku lze nahradit kombinací 10 mg nebo 20 mg lisinoprilu a 12,5 mg hydrochlorothiazidu u pacientů, kteří jsou stabilizovaní jednotlivými léčivými látkami podávanými ve stejných poměrech jako samostatné léky. Obvyklá dávka je jedna tableta podávaná 1x denně. Stejně jako u všech léků podávaných 1x denně, přípravky Diroton plus H 10 mg/12,5 mg tablety a Diroton plus H 20 mg/12,5 mg tablety se mají podávat každý den přibližně ve stejnou dobu.
Obecně řečeno, pokud nelze požadovaného léčebného účinku dosáhnout v období 2 až 4 týdnů, může se dávka zvýšit na dvě tablety podávané 1x denně.
Předchozí léčba diuretiky:
Po úvodní dávce přípravku Diroton plus H tablety může vzniknout symptomatická hypotenze. Ta se vyskytuje s větší pravděpodobností u pacientů s objemovou deplecí, případě deplecí soli jako důsledek předchozí diuretické léčby. Léčbu diuretikem je třeba ukončit 2 – 3 dny před zahájením léčby přípravkem Diroton plus H. Jestliže to není možné, má se léčba zahájit nízkou dávkou jednotlivých složek (lisinopril v dávce 5 mg).
Pacienti s poruchou funkce ledvin:
Thiazidy nemusí představovat vhodné diuretikum u pacientů s poruchou funkce ledvin a jsou neúčinné při hodnotách clearance kreatininu 30 ml/min a menších (tj. při těžké poruše funkce ledvin a u choroby v konečném stadiu).
U pacientů s poruchou funkce ledvin se přípravek Diroton plus H nesmí používat jako počáteční léčba.
U pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu >30 a <80 ml/min), se přípravek Diroton plus H smí používat pouze po titraci jednotlivých složek přípravku.
Doporučená dávka lisinoprilu u těchto pacientů v případě, že se použije samostatně, je 5 – 10 mg.
Pediatrická populace:
Bezpečnost a účinnost u dětí a dospívajících (<18 let) nebyla stanovena.
Starší pacienti:
V klinických studiích byla účinnost a snášenlivost lisinoprilu a hydrochlorothiazidu podávaných souběžně obdobná u starších i mladších pacientů s hypertenzí.
V dávkovacím rozpětí 20 - 80 mg byl lisinopril stejně účinný u starších (65 let a více) a mladších pacientů s hypertenzí. Monoterapie lisinoprilem u starších pacientů byla stejně účinná na snížení diastolického krevního tlaku jako monoterapie hydrochlorothiazidem nebo atenololem v klinických studiích. Pokud je ve vyšším věku přítomný i pokles funkce ledvin, je třeba upravit zahajovací dávku lisinoprilu. (Viz bod Pacienti s poruchou funkce ledvin .)
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)