| salt:hasText
| - Užívání v těhotenství
Množství publikací ukazuje na souvislost mezi používáním antikonvulziv u žen s epilepsií a vyšší incidencí vrozených vad u dětí, které se těmto ženám narodily. Data jsou četnější pro fenytoin a fenobarbital, tyto léky jsou však zároveň nejčastěji předepisovanými antikonvulzivy. Méně časté nebo jen náhodné zprávy ukazují na možný obdobný vztah s používáním všech známých antikonvulziv.
Zprávy ukazující na vyšší incidenci vrozených vad u dětí medikamentózně léčených epileptiček nelze považovat za adekvátní k tomu, aby prokázaly jednoznačnou kauzální souvislost s léčbou. Existují vnitřní metodologické problémy se získáváním adekvátních dat o lékové toxicitě u lidí. Důležitější než medikamentózní léčba mohou být pro vznik vrozených vad genetické faktory nebo samotná epilepsie. Velké většině matek léčených antikonvulzivy se narodí zdravé děti. Je důležité poznamenat, že antikonvulziva nesmí být vysazena u pacientek, kterým je lék podáván k prevenci velkých záchvatů vzhledem k velké pravděpodobnosti vzniku status epilepticus s doprovodnou hypoxií a ohrožením života. V jednotlivých případech, kdy závažnost a frekvence záchvatů jsou takové, že vysazení léku nepředstavuje vážné ohrožení pacientky, je možné uvažovat o vysazení léku před otěhotněním a v průběhu těhotenství, i když nelze s jistotou říci, že ani malé záchvaty nepředstavují určité riziko pro rozvoj embrya nebo plodu. Předepisující lékař musí vzít tyto faktory v úvahu při léčbě nebo konziliárním vyšetření žen s epilepsií, které jsou ve fertilním věku.
Zdá se, že incidence malformací při intrauterinní expozici fenytoinem závisí na výši podané dávky. Z tohoto důvodu se mají podávat zejména mezi 20. a 40. dnem gravidity co nejmenší dávky léku, které ještě kontrolují záchvaty.
Kromě zpráv o zvýšeném výskytu vrozených vad, jako jsou rozštěpy rtu a patra a srdeční vady u dětí narozených matkám léčených fenytoinem a jinými antikonvulzivy, existují i zprávy o fetálním hydantoinátovém syndromu. Ten je charakterizován prenatálním deficitem růstu, mikrocefalem a mentálním deficitem u dětí narozených matkám užívajícím fenytoin, barbituráty, alkohol nebo trimethadion. Všechny tyto znaky však mají vzájemnou souvislost a jsou často sdruženy se zpomalením nitroděložního růstu z jiných příčin.
U dětí, jejichž matky užívaly v těhotenství fenytoin, byly popsány jednotlivé případy malignit včetně neuroblastomů. Kauzální vztah mezi užíváním fenytoinu matkou a tvorbou tumorů u dětí není v současnosti prokázán z důvodu malého počtu případů.
U velké části pacientek dochází k nárůstu frekvence záchvatů v těhotenství vzhledem k narušené absorpci nebo metabolismu fenytoinu. Při léčbě těhotných žen s epilepsií je obzvláště vhodné pravidelné monitorování sérových hladin fenytoinu, které pak tvoří vodítko k vhodné úpravě dávky. Nicméně, po porodu bude pravděpodobně indikované převedení na původní dávku.
U dětí narozených matkám s epilepsií užívajících fenobarbital nebo fenytoin byly v prvních 24 hodinách po narození popsány koagulační poruchy. Je prokázáno, že vitamín K zabrání nebo upraví tuto poruchu a doporučuje se jeho podávání matkám před porodem a novorozenci po narození.
Používání u kojících matek
Ženám léčeným tímto přípravkem se nedoporučuje kojení, protože fenytoin se v nízkých koncentracích vylučuje do lidského mateřského mléka. Koncentrace fenytoinu v mateřském mléce představuje přibližně 1/3 odpovídají plazmatické koncentrace fenytoinu u matky.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)