| salt:hasText
| - Léčba by měla být zahájena a sledována lékařem, který má zkušenost s léčbou chronické hepatitidy C.
Způsob podání
Potahované tablety přípravku Copegus jsou podávány perorálně ve dvou dávkách současně s jídlem (ráno a večer). Vzhledem k teratogennímu potenciálu ribavirinu nesmí být tablety rozlomeny nebo rozdrceny.
Dávkování
Přípravek Copegus se podává v kombinaci s peginterferonem alfa-2a nebo interferonem alfa-2a. Přesné dávkování a trvání léčby závisí na typu použitého interferonu.
Další informace o dávkování a délce podávání přípravků peginterferon alfa-2a nebo interferon alfa2a v kombinaci s přípravkem Copegus je možné nalézt v SPC těchto přípravků.
Dávkování v kombinaci s peginterferonem alfa-2a:
Doporučená dávka
Doporučená dávka přípravku Copegus v kombinaci s injekčním roztokem peginterferonu alfa-2a závisí na genotypu viru a tělesné hmotnosti nemocného (viz tabulka 1).
Délka léčby
Délka kombinované léčby s peginterferonem alfa-2a závisí na virovém genotypu. Nemocní infikovaní HCV genotypem 1, kteří měli ve 4. týdnu detekovatelnou HCV RNA, by kombinací přípravků měli být léčeni po dobu 48 týdnů bez ohledu na výši virové nálože před léčbou.
Léčbu v trvání 24 týdnů je třeba uvážit u pacientů infikovaných:
- virem genotypu 1, u nichž byla virová nálož na počátku léčby nízká (LVL) ( 800 000 IU/ml)
- nebo virem genotypu 4,
u nichž byla HCV RNA ve 4. týdnu léčby již negativní a negativní zůstala i ve 24. týdnu. Celková doba léčby trvající 24 týdnů však může být spojena s vyšším rizikem relapsu než léčba trvající 48 týdnů (viz bod 5.1). U těchto pacientů je při rozhodování o délce léčby zapotřebí vzít v úvahu snášenlivost kombinované terapie a další prognostické faktory, např. stupeň fibrózy. Při uvažování o zkrácení doby léčby u pacientů s genotypem 1 a vysokou virovou náloží na počátku léčby (> 800 000 IU/ml), u nichž byla HCV RNA negativní ve 4. týdnu a negativní zůstala i v týdnu 24, by mělo být postupováno se zvýšenou opatrností vzhledem k tomu, že jsou k dispozici omezené údaje naznačující negativní dopad na setrvalou virologickou odpověď.
Pacienti infikovaní virem HCV genotypu 2 nebo 3, kteří mají detekovatelnou HCV RNA ve 4. týdnu, by měli být léčeni 24 týdnů bez ohledu na virovou nálož před léčbou. Léčba trvající pouze 16 týdnů může být zvažována u vybraných pacientů infikovaných genotypem 2 nebo 3 s LVL(800,000 IU/ml) na počátku léčby, kteří se stanou HCV negativní ve 4. týdnu léčby a zůstávají negativní i v 16. týdnu. Celkově 16 týdnů léčby může být spojeno s nižší šancí na odpověď a je spojeno s vyšším rizikem relapsu než při léčbě trvající 24 týdnů (viz bod 5.1). Při zvažování odchýlení se od standardní léčby trvající 24 týdnů by u těchto pacientů měla být vzata v potaz tolerance kombinované terapie a přítomnost dalších klinických nebo prognostických faktorů, jako např. stupeň fibrózy. Zkrácení délky léčby u pacientů infikovaných genotypem 2 nebo 3 s HVL (> 800,000 IU/ml) na začátku léčby, kteří se stanou HCV negativní ve 4. týdnu, má být zvažováno s větší opatrností, protože může významně ovlivnit trvalou virologickou odpověď (viz tabulka 1).
U pacientů infikovaných virem o genotypu 5 nebo 6 jsou k dispozici pouze omezené údaje, proto se doporučuje léčba kombinovaná s ribavirinem v dávce 1000/1200 mg, která má trvat 48 týdnů.
Tabulka 1 Doporučené dávkování přípravku Copegus v kombinaci s peginterferonem alfa-2a u HCV pacientů
Genotyp
Denní dávka přípravku Copegus
Délka léčby
Počet 200/400 mg tablet
Genotyp 1 LVL s RVR*
<75 kg = 1000 mg
75 kg = 1200 mg
24 týdnů nebo
48 týdnů
5 x 200 mg
(2 ráno, 3 večer)
6 x 200 mg
(3 ráno, 3 večer)
Genotyp 1 HVL s RVR*
<75 kg = 1000 mg
75 kg = 1200 mg
48 týdnů
5 x 200 mg
(2 ráno, 3 večer)
6 x 200 mg
(3 ráno, 3 večer)
Genotyp 4 s RVR*
<75 kg = 1000 mg
75 kg = 1200 mg
24 týdnů nebo
48 týdnů
5 x 200 mg
(2 ráno, 3 večer))
6 x 200 mg
(3 ráno, 3 večer)
Genotype 1 nebo 4
bez RVR*
<75 kg = 1000 mg
75 kg = 1200 mg
48 týdnů
5 x 200 mg
(2 ráno, 3 večer))
6 x 200 mg
(3 ráno, 3 večer)
Genotyp 2 nebo3
LVL s RVR **
800 mg(a)
16(a) nebo 24 týdnů
4 x 200 mg
(2 ráno, 2 večer) nebo
2 x 400 mg
(1 ráno, 1 večer)
Genotyp 2 nebo 3
HVL s RVR**
800 mg
24 týdnů
4 x 200 mg
(2 ráno, 2 večer) nebo
2 x 400 mg
(1 ráno, 1 večer)
Genotyp 2 nebo 3
bez RVR**
800 mg
24 týdnů
4 x 200 mg
(2 ráno, 2 večer) nebo
2 x 400 mg
(1 ráno, 1 večer)
*RVR ("rapid viral response") = rychlá protivirová odpověď (nedetekovatelná HCV RNA) v týdnu 4 a nedetekovatelná HCV RNA v týdnu 24
**RVR("rapid viral response") = rychlá protivirová odpověď (negativní HCV RNA) v týdnu 4
LVL= ≤ 800 000 IU/ml; HVL= > 800 000 IU/ml
(a) V současnosti není jasné, zda vyšší dávka přípravku Copegus (tj. 1000/1200/mg/den v závislosti na tělesné hmotnosti) má za následek vyšší poměry setrvalé virologické odpovědi (SVR) v porovnání s dávkou 800 mg/den v případě, že je léčba zkrácena na 16 týdnů.
Vzhledem k potřebě znovu léčit pacienty neodpovídající na léčbu a pacienty s relapsem je konečný klinický účinek zkrácené úvodní léčby (16 týdnů místo 24) neznámý.
Chronická hepatitida C – již léčení pacienti:
Doporučená dávka přípravku Copegus, v kombinaci s peginterferonem alfa-2a v dávce 180 mikrogramů jednou týdně, je u pacientů s tělesnou hmotností nižší než 75 kg 1000 mg denně a u pacientů s tělesnou hmotností 75 kg a více pak 1200 mg denně bez ohledu na genotyp.
Pacienti s detekovatelným virem v týdnu 12 by měli terapii ukončit. Doporučená celková délka léčby je 48 týdnů. Pokud jsou léčeni pacienti infikovaní virem genotypu 1, kteří dříve neodpovídali na léčbu peginterferonem a ribavirinem, je doporučená celková délka léčby 72 týdnů (viz bod 5.1)
Současná infekce HIV a HCV
Doporučené dávkování přípravku Copegus v kombinaci se 180 mikrogramy peginterferonu alfa-2a jednou týdně po dobu 48 týdnů je následující:
pacienti infikovaní HCV genotypem 1 < 75 kg: 1000 mg denně
pacienti infikovaní HCV genotypem 1 ≥ 75 kg: 1200 mg denně
pacienti infikovaní HCV genotypem jiným než 1 mají dostat 800 mg denně
Délka léčby kratší než 48 týdnů nebyla dosud adekvátně studována.
Predikce příznivé a nepříznivé odezvy na léčbu - dosud neléčení pacienti
Časná virologická odezva do 12. týdne, definovaná jako pokles virové nálože o dva logaritmy nebo dosažení virové nálože HCV RNA pod hranicí detekce, je předpovědním faktorem setrvale příznivé odezvy (viz tabulka 2).
Tabulka 2 Předpovědní hodnota virologické odezvy na konci 12. týdne léčby kombinací přípravků Copegus a peginterferon v doporučeném dávkování
Genotyp
Negativní
Pozitivní
Bez odezvy do týdne 12
Bez setrvalé odpovědi
Předpovědní hodnota
Odezva do týdne 12
Setrvalá odpověď
Předpovědní hodnota
Genotyp 1
(N= 569)
102
97
95% (97/102)
467
271
58% (271/467)
Genotyp 2 a 3 (N=96)
3
3
100% (3/3)
93
81
87% (81/93)
Obdobná negativní předpovědní hodnota byla zjištěna u nemocných současně infikovaných HIV a HCV infekcí léčených přípravkem peginterferon alfa-2a v monoterapii nebo v kombinaci s ribavirinem (100 % (130/130) respektive 98 % (83/85)). Pro genotyp 1 a genotypy 2/3 byla u HIV a HCV současně infikovaných nemocných stanovena pozitivní předpovědní hodnota 45 % (50/110) a 70 % (59/84).
Predikce příznivé a nepříznivé odezvy na léčbu - již dříve léčení pacienti
Při znovuzahájení léčby v délce 48 nebo 72 týdnů u dříve nereagujících pacientů bylo prokázáno, že virová suprese v týdnu 12 (nedetekovatelná HCV RNA je definována jako <50 IU/ml) předpovídá setrvalou virologickou odpověď. Pravděpodobnost nedosažení setrvalé virologické odpovědi v týdnu 48 nebo 72 léčby, pokud virové suprese nebylo dosaženo v týdnu 12, byla 96 % (363/380), resp. 96 % (324/339). Pravděpodobnost udržení setrvalé virologické odpovědi v týdnu 48 nebo 72 léčby, pokud virové suprese bylo dosaženo v týdnu 12, byla 35 % (20 z 57), resp. 57 % (57 ze 100).
Dávkování v kombinaci s interferonem alfa-2a:
Doporučená dávka
Doporučená dávka přípravku Copegus v kombinaci s injekčním roztokem interferonu alfa-2a závisí na tělesné hmotnosti nemocného (viz tabulka 3).
Délka léčby
Nemocní by měli být kombinací s interferonem alfa-2a léčeni alespoň šest měsíců. Nemocní infikovaní HCV genotypem 1 by kombinací přípravků měli být léčeni po dobu 48 týdnů. Kombinovaná léčba může být u nemocných infikovaných HCV jiného genotypu než 1 prodloužena na 48 týdnů, jestliže se vyskytnou jiné nepříznivé prognostické faktory (jako je vysoká vstupní nálož viru, mužské pohlaví, věk vyšší než 40 let nebo prokázaná přemosťující fibróza).
Tabulka 3 Doporučené dávkování přípravku Copegus v kombinaci s interferonem alfa-2a.
Hmotnost pacienta (kg)
Denní dávka přípravku Copegus
Délka léčby:
Počet 200mg tablet
<75
1000 mg
24 nebo 48 týdnů
5 (2 ráno, 3 večer)
≥75
1200 mg
24 nebo 48 týdnů
6 (3 ráno, 3 večer)
Změna dávkování při výskytu nežádoucích účinků
Další informace o úpravě dávkování a o ukončení léčby peginterferonem alfa-2a nebo interferonem alfa-2a je možné nalézt v SPC těchto přípravků.
Dojde-li v průběhu léčby kombinací přípravku Copegus a peginterferonu alfa-2a nebo interferonu alfa-2a k výskytu závažného nežádoucího účinku nebo laboratorním odchylkám, je třeba upravit dávkování obou přípravků odpovídajícím způsobem, a to až do odeznění nežádoucího účinku. Návody k úpravě dávkování byly vypracovány v souladu s výsledky klinických studií (viz tabulka 4).
Jestliže intolerance trvá i po úpravě dávkování, může být nutné vysadit Copegus nebo oba přípravky - přípravek Copegus a peginterferon alfa-2a nebo interferon alfa-2a.
Tabulka 4 Návod k úpravě dávkování při výskytu léčbou indukované anemie
Laboratorní hodnoty
Snížení dávky přípravku Copegus na 600 mg/den * pokud:
Ukončit podávání přípravku Copegus pokud:
Hemoglobin u nemocných bez srdečního onemocnění
<10 g/dl
<8,5 g/dl
Hemoglobin: nemocní s anamnézou stabilizovaného onemocnění srdce
pokles hemoglobinu o 2g/dl a více během kteréhokoli 4týdenního intervalu v průběhu léčby (trvalé snížení dávky)
12 g/dl přes to, že byla po 4 týdny podávána snížená dávka přípravku
* Při snížení dávky přípravku Copegus na 600 mg/den je nemocným podávána jedna 200 mg tableta ráno a dvě 200 mg tablety nebo jedna 400 mg tableta večer.
** Dojde-li k ústupu změn, přípravek Copegus může být opět podán, a to v denní dávce 600 mg, na základě rozhodnutí ošetřujícího lékaře může být denní dávka dále zvýšena na 800 mg. Návrat k původnímu dávkování se však nedoporučuje.
Zvláštní skupiny pacientů
Podávání přípravku při poškození ledvin: Doporučené dávkovací schéma ribavirinu (přizpůsobené podle tělesné hmotnosti nad a pod 75 kg) vede u nemocných s porušenou funkcí ledvin k významnému vzestupu plazmatické koncentrace přípravku. U nemocných se sérovou koncentrací kreatininu vyšší než 2 mg/dl nebo clearance kreatininu nižší než 50 ml/min, bez ohledu na to, zda jsou či nejsou léčeni dialýzou, nejsou o bezpečnosti, účinnosti a farmakokinetice ribavirinu k dispozici dostatečné informace, podle kterých by bylo možno podpořit zvláštní doporučení týkající se úpravy dávkování přípravku (viz bod 5.2). Ribavirin by měl být těmto nemocným podáván pouze v jednoznačně odůvodněných případech. K léčbě by mělo být přistoupeno (nebo by v ní mělo být pokračováno, jestliže se selhávání ledvin rozvine během léčby) s nejvyšší opatrností a za stálého monitorování koncentrace hemoglobinu, neboť v průběhu léčby se může vyskytnout nutnost úpravy léčby (viz bod 4.4).
Podávání přípravku při poškození jater: Farmakokinetické vlastnosti ribavirinu nejsou funkcí jater ovlivněny (viz bod 5.2). Proto u nemocných s porušenou funkcí jater není úprava dávkování přípravku Copegus nutná. U nemocných s dekompenzovanou jaterní cirhózou a jinými formami závažné poruchy jater je podání peginterferonu alfa-2a a interferonu alfa-2a kontraindikováno.
Podávání přípravku pacientům starším 65 let: Významnější vliv věku nemocných na farmakokinetiku ribavirinu nebyl prokázán. Před zahájením podávání přípravku Copegus musí, být stejně jako u mladších nemocných, vyšetřena funkce ledvin.
Podávání přípravku pacientům ve věku do 18 let: Léčba přípravkem Copegus u dětí a adolescentů (< 18 let) se nedoporučuje, protože nejsou k dispozici dostatečné údaje týkající se bezpečnosti a účinnosti kombinace s peginterferonem alfa-2a a interferonem alfa-2a. K dispozici jsou pouze omezené údaje týkající se bezpečnosti a účinnosti u dětí a dospívajících (6-18 let) při podávání v kombinaci s peginterferonem alfa-2a (viz bod 5.1).
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)