salt:hasText
| - Absorpce
Rizatriptan se po perorálním podání rychle a úplně vstřebá. Střední hodnota perorální biologické dostupnosti z tablet je přibližně 40 až 45 %, přičemž středních hodnot maximálních plasmatických koncentrací (Cmax) se dosáhne přibližně za 1 až 1,5 hodiny (Tmax). Podání perorální tablety spolu s vysoce tučnou snídaní nemělo na rozsah vstřebávání rizatriptanu vliv, nicméně vstřebání bylo zpožděno asi o jednu hodinu.
Vliv potravy: vliv potravy na absorpci rizatriptanu z perorálního lyofilizátu nebyl hodnocen. U rizatriptanu v tabletách je Tmax zpožděna přibližně o 1 hodinu, pokud se tablety podávají po jídle. K dalšímu zpoždění absorpce rizatriptanu může dojít, pokud se perorální lyofilizát podává po jídle (viz bod 4.2).
Distribuce
Rizatriptan se na plasmatické proteiny váže minimálně (14 %). Distribuční objem je přibližně 140 litrů u mužů a 110 litrů u žen.
Biotransformace
Primární cestou metabolizace rizatriptanu je oxidativní deaminace monoaminooxidázou A (MAOA) na indolový acetylovaný metabolit, který není farmakologicky aktivní. Menší měrou se vytváří Nmonodemethylrizatriptan, metabolit s aktivitou na receptorech 5HT1B/1D podobnou aktivitě mateřské sloučeniny, ale k farmakodynamické aktivitě rizatriptanu významně nepřispívá. Plasmatické koncentrace Nmonodemethylrizatriptanu dosahují přibližně 14 % koncentrací mateřské sloučeniny, přičemž tento metabolit je eliminován podobnou rychlostí. Další méně významné metabolity zahrnují Noxid, 6hydroxysloučeninu a konjugát 6hydroxymetabolitu se síranem. Žádný z těchto méně významných metabolitů není farmakologicky aktivní. Po perorálním podání rizatriptanu značeného C14, přispívá rizatriptan k radioaktivitě obíhající v plasmě asi 17 %.
Eliminace
Po intravenózním podání se AUC v dávkovém rozmezí 10 až 60 μg/kg u mužů zvyšuje proporčně a u žen téměř proporčně s dávkou. Po perorálním podání se v dávkovém rozmezí 2,5 až 10 mg AUC zvyšuje téměř proporčně s dávkou. Plasmatický biologický poločas rizatriptanu u mužů a žen je v průměru 2 až 3 hodiny. Plasmatická clearance rizatriptan je v průměru asi 1 000 až 1 500 ml/min u mužů a asi 900 až 1 100 ml/min u žen; přibližně 20 až 30 % z toho je renální clearance. Po perorální dávce rizatriptanu značeného C14 se asi 80 % radioaktivity vyloučí do moči a asi 10 % dávky se vyloučí do stolice. To ukazuje, že metabolity se vylučují převážně ledvinami.
V souladu s metabolismem prvního průchodu se přibližně 14 % perorální dávky vyloučí do moči jako nezměněný rizatriptan, zatímco 51 % se vyloučí jako indolový acetylovaný metabolit. Jako aktivní Nmonodemethylmetabolit se do moči vyloučí méně než 1 %.
Pokud se rizatriptan podává podle maximálního dávkovacího režimu, nedochází během následujících dní k žádné akumulaci léčivého přípravku v plasmě.
Zvláštní skupiny pacientů
Pacienti se záchvatem migrény: záchvat migrény nemá na farmakokinetiku rizatriptanu vliv.
Pohlaví: AUC rizatriptanu (10 mg perorálně) byla u mužů v porovnání se ženami o přibližně 25 % nižší, Cmax byla nižší o 11 % a Tmax se dosáhlo za přibližně stejnou dobu. Tento zdánlivý rozdíl ve farmakokinetice neměl žádný klinický význam.
Starší pacienti: plasmatické koncentrace rizatriptanu zjištěné u starších subjektů (věkové rozmezí 65 až 77 let) byly podobné plasmatickým koncentracím pozorovaným u mladých dospělých.
Pediatričtí pacienti: u pediatrických migreniků ve věku 6 až 17 let byla provedena studie farmakokinetiky rizatriptanu (ve formulaci perorálního lyofilizátu). Střední hodnoty expozice po podání jediné dávky 5 mg rizatriptanu ve formě perorálního lyofilizátu pediatrickým pacientům vážícím 20 až 39 kg nebo 10 mg rizatriptanu ve formě perorálního lyofilizátu pediatrickým pacientům vážícím ≥ 40 kg byly o 15 % nižší, respektive o 17 % vyšší v porovnání s expozicemi pozorovanými po podání jediné dávky 10 mg rizatriptanu ve formě perorálního lyofilizátu dospělým. Klinický význam těchto rozdílů není jasný.
Porucha funkce jater (ChildPughovo skóre 5 až 6): po perorálním podání pacientům s poruchou funkce jater způsobenou mírnou alkoholovou cirhózou jater byly plasmatické koncentrace rizatriptanu podobné plasmatickým koncentracím zjištěným u mladých mužských a ženských subjektů. Výrazný vzestup AUC (50%) a Cmax (25%) byl pozorován u pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater (ChildPughovo skóre 7).
U pacientů s ChildPughovým skóre > 7 (těžká porucha funkce jater) nebyla farmakokinetika studována.
Porucha funkce ledvin: u pacientů s poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 10 až 60 ml/min/1,73 m2) nebyla AUC rizatriptanu významně odlišná od AUC u zdravých subjektů. U pacientů na hemodialýze (clearance kreatininu < 10 ml/min/1,73 m2) byla AUC rizatriptanu asi o 44 % větší, než u pacientů s normální funkcí ledvin. Maximální plasmatické koncentrace rizatriptanu u pacientů se všemi stupni poruchy funkce ledvin byly podobné plasmatickým koncentracím u zdravých subjektů.
(cs)
|