| salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: ostatní antiepileptika, antimigrenotika, kód ATC: N03AX11
Topiramát je klasifikován jako monosacharid substituovaný sultanátem. Přesný mechanismus antikonvulzivního a antimigrenózního účinku topiramátu není znám. Elektrofyziologické a biochemické studie na neuronálních kulturách identifikovaly tři vlastnosti, které mohou přispívat k antiepileptické účinnosti topiramátu.
Akční potenciály vyvolané opakovaně trvalou depolarizací neuronů byly topiramátem blokovány v závislosti na čase, což svědčí o blokačním působení na sodíkový kanál v závislosti na stavu v jakém se kanál nachází. Topiramát zvyšuje frekvenci s jakou gama-aminomáselná kyselina (GABA) aktivuje receptory GABAA, a zvyšuje schopnost GABA indukovat proudění chloridových iontů do neuronů, z čehož vyplývá, že topiramát potencuje aktivitu tohoto inhibičního přenašeče nervového vzruchu.
Flumazenil, antagonista benzodiazepinu, tento účinek neblokoval a topiramát neprodlužoval délku otevření kanálu, čímž se odlišuje od barbiturátů, které modulují GABAA receptory.
Vzhledem k tomu, že se antiepileptický profil topiramátu výrazně liší od profilu benzodiazepinů, může modulovat subtyp GABAA receptoru necitlivý na benzodiazepiny. Topiramát antagonizoval schopnost kainátu aktivovat kainát/AMPA (α-amino-3-hydroxy-5-metylisoxazol-4-propionová kyselina) subtyp receptoru pro excitační aminokyselinu (glutamát), neměl však žádný zjevný účinek na aktivitu N-metyl-D-aspartátu (NMDA) na NMDA subtypu receptoru. Tyto účinky topiramátu byly závislé na koncentraci v rozpětí od 1 µmol do 200 µmol s tím, že nejnižší aktivita byla pozorována v rozpětí od 1 µmol do 10 µmol.
Kromě toho topiramát inhibuje některé izoenzymy karboanhydrázy. Tento farmakologický účinek je mnohem slabší, než účinek acetazolamidu, známého inhibitoru karboanhydrázy, a není považován za důležitou složku antiepileptické aktivity topiramátu.
Ve studiích na zvířatech vykazoval topiramát antikonvulzivní účinnost v testu s maximálním elektrošokem u potkanů a myší, a je účinný v modelech epilepsie u hlodavců, které zahrnují tonické záchvaty a záchvaty typu absencí u potkanů se spontánní epilepsií a tonicko-klonických záchvatů vyvolaných u potkanů kindlingem amygdaly nebo celkovou ischémií. Topiramát je jen slabě účinný při potlačování klonických záchvatů vyvolaných antagonistou GABAA receptoru pentylentetrazolem.
Studie u myší léčených souběžně topiramátem a karbamazepinem nebo fenobarbitalem vykazovaly synergii antikonvulzivní aktivity, zatímco kombinace s fenytoinem vykazovala aditivní antikonvulzivní aktivitu. V kontrolovaných studiích přídatné terapie nebyla mezi nejnižšími plazmatickými koncentracemi topiramátu a jeho klinickou účinností prokázána žádné korelace. U člověka nebyl prokázán vznik tolerance.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)