| salt:hasText
| - Distribuce
Zdánlivý distribuční objem za ustáleného stavu je u zdravých jedinců přibližně 0,22 l/kg tělesné hmotnosti. Esomeprazol je z 97% vázán na plazmatické proteiny.
Metabolismus a vylučování
Esomeprazol se kompletně metabolizuje systémem cytochromu P450 (CYP). Hlavní podíl metabolismu esomeprazolu je závislý na polymorfním CYP2C19 odpovědném za tvorbu hydroxylových a demetylovaných metabolitů esomeprazolu. Zbývající podíl metabolismu je závislý na jiné specifické izoformě enzymu, na CYP3A4, odpovědné za tvorbu sulfonovaného esomeprazolu, hlavního metabolitu v plazmě.
Hodnoty uvedené níže charakterizují především farmakokinetiku u jedinců s funkčním enzymem CYP 2C19, tj. u jedinců s extenzivním metabolizmem.
Celková plazmatická clearance je zhruba 17 l/h po jednorázovém podání a zhruba 9 l/h po opakované aplikaci. Plazmatický eliminační poločas je asi 1,3 hodiny po opakovaném podávání jednou denně. Celková expozici (AUC) v plazmě se při opakovaném podávání esomeprazolu zvyšuje. Toto zvýšení je závislé na dávce a po opakované aplikaci vede k nelineárnímu zvýšení AUC. Uvedená časová a dávková závislost je způsobena snížením metabolismu prvního průchodu (first-pass metabolismu) a snížením systémové clearance, pravděpodobně vyvolaným inhibicí enzymu CYP2C19 esomeprazolem a/nebo jeho sulfonovým metabolitem. Při podávání jednou denně se esomeprazol mezi dvěma aplikacemi z plazmy kompletně eliminuje bez jakékoli tendence ke kumulaci. Po intravenózním podání esomeprazolu ve formě 30-minutové infuze (40 mg, 80 mg nebo 120 mg) s následnou nepřetržitou infuzí (4 mg/h nebo 8 mg/h) po dobu 23,5 hodin dochází ke zvýšení celkové expozice závislé lineárně na dávce.
Po opakovaných dávkách 40 mg podaných jako intravenózní injekce je průměrná maximální plazmatická koncentrace přibližně 13,6 µmol/l. Průměrná maximální plazmatická koncentrace po odpovídajících perorálních dávkách činí přibližně 4,6 µmol/l. Ve srovnání s perorálním podáním lze po intravenózním podání vidět menší zvýšení (asi 30%) u celkové expozice.
Hlavní metabolity esomeprazolu nemají na sekreci kyseliny žaludeční žádný vliv. Téměř 80 % perorálně podaného esomeprazolu se ve formě metabolitů vylučuje močí, zatímco zbytek je odváděn stolicí. Necelé 1 % lze nalézt v moči ve formě mateřské látky.
Zvláštní populace pacientů
Přibližně 2,9 ± 1,5% populace chybí funkční enzym CYP2C19 a jsou proto označováni jako pomalí metabolizátoři. U těchto jedinců katalyzuje metabolismus esomeprazolu hlavně CYP3A4. Po opakovaném perorálním podávání 40 mg esomeprazolu jednou denně byla průměrná celková expozice přibližně o 100% vyšší u pomalu metabolizujících osob než u jedinců s funkčním enzymem CYP2C19 (tj. u extenzivně metabolizujících osob). Střední maximální koncentrace v plazmě byly v průměru vyšší o cca 60%. Podobné rozdíly byly zjištěny i u intravenózního podání esomeprazolu. Tyto nálezy však nemají pro dávkování esomeprazolu význam.
U starších osob (ve věku 71 až 80 let) se metabolismus esomeprazolu významně nemění.
Po jednorázovém perorálním podání 40 mg esomeprazolu je průměrná celková expozice přibližně o 30 % vyšší u žen než u mužů. Po opakovaném podávání jednou denně nebyl žádný rozdíl v závislosti na pohlaví zjištěn. Podobné rozdíly byly zjištěny i u intravenózního podání esomeprazolu. Tyto nálezy však nemají pro dávkování esomeprazolu význam.
Metabolismus esomeprazolu u pacientů s mírnou až středně závažnou dysfunkcí jater může být zhoršen. U pacientů s těžkým postižením jaterních funkcí je pak metabolizmus zpomalen, což má za následek zvětšení celkové expozice esomeprazolu na dvojnásobek. V důsledku této skutečnosti by se u pacientů s GORD a s těžkou jaterní dysfunkcí neměla překračovat dávka 20 mg esomeprazolu. Pro pacienty s krvácivými vředy a těžkým postižením jater by měla po zahajovací bolusové dávce 80 mg stačit k následné nepřetržité intravenózní infuzi maximální dávka 4 mg/h po dobu 71,5 hodin. Esomeprazol nebo jeho hlavní metabolity nevykazují při dávkování jednou denně žádnou tendenci k akumulaci.
Studie u pacientů se sníženou funkcí ledvin se neprováděly. Ledviny jsou odpovědné za exkreci metabolitů esomeprazolu, ale nikoli za eliminaci mateřské látky. Nepředpokládá se tedy, že by se metabolizmus esomeprazolu u pacientů s poruchou ledvinových funkcí měnil.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)