salt:hasText
| - Následující zvláštní upozornění a opatření se vztahují na celou terapeutickou skupinu SSRI (selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu).
Použití u dětí a mladistvých do 18 let věku� Escitalopram Accord by se k terapii dětí a mladistvých do 18 let věku používat neměl. Ve srovnání s dětmi, kterým podávali placebo, se totiž sebevražedné chování (pokus o sebevraždu a sebevražedné myšlenky) a nepřátelské chování (převážně agresivita, vzdorovitost a hněv) v klinických studiích u dětí a mladistvých léčených antidepresivy vyskytovaly mnohem častěji. Jestliže však je na základě klinické potřeby rozhodnuto o léčbě, pak by měl být pacient pečlivě sledován ohledně výskytu sebevražedných symptomů. Kromě toho nejsou k dispozici dostatečné informace o dlouhodobé bezpečnosti použití u dětí a mladistvých z hlediska růstu, dospívání a rozvoje kognitivních a behaviorálních funkcí.
Paradoxní úzkost� U některých pacientů s panickou poruchou se při zahájení léčby antidepresivy mohou zvýraznit symptomy úzkosti. Tato paradoxní reakce obvykle odezní během dvou týdnů léčby. Ke snížení pravděpodobnosti výskytu anxiogenního účinku se doporučuje léčbu zahájit nižší úvodní dávkou (viz bod 4.2).
Záchvaty křečí� Pokud dojde k záchvatu křečí, léčba přípravkem by měla být přerušena. Antidepresiva typu SSRI by neměli užívat pacienti s nestabilní epilepsií. Pacienti se stabilizovanou epilepsií pak musí být pečlivě sledováni. Léčbu přípravky SSRI je nutno přerušit, pokud dojde ke zvýšení četnosti záchvatů.
Mánie� U pacientů s anamnézou mánie či hypománie se musí přípravky SSRI užívat s opatrností. U pacientů, kteří vstoupí do manické fáze, se musí přípravky typu SSRI vysadit.
Diabetes� U pacientů trpících diabetem může léčba antidepresivy typu SSRI narušit kontrolu glykémie (ve smyslu hypoglykémie / hyperglykémie).Může být zapotřebí upravit dávkování insulinu nebo perorálních antidiabetik.
Sebevražda či sebevražedné myšlenky nebo klinické zhoršení stavu� Deprese je spojena se zvýšeným rizikem sebevražedných myšlenek, sebepoškozování a sebevražd (neboli příhod souvisejících se sebevraždou). Toto riziko přetrvává, dokud není dosaženo významné remise. Jelikož se zlepšení stavu nemusí projevit během několika prvních nebo i více týdnů léčby, měli by být pacienti pečlivě monitorováni dokud takové zlepšení nenastane. Z obecných klinických zkušeností vyplývá, že v časných stadiích zotavování se může riziko sebevraždy zvyšovat.
Ostatní psychické poruchy, u kterých je escitalopram předepisován, mohou být rovněž spojeny se zvýšeným rizikem sebevražedného chování. Navíc mohou tato onemocnění probíhat společně s velkou depresivní poruchou. Proto by při léčbě pacientů s jinými psychiatrickými poruchami měla platit stejná bezpečnostní opatření jako při léčbě velkých depresivních poruch.
Je známo, že pacienti, kteří mají v anamnéze sebevražedné chování nebo sebevražedné myšlenky, a ti, kteří mají před zahájením léčby významnou sebevražednou představivost, jsou vystaveni vyššímu riziku sebevražedných myšlenek nebo pokusů a měli by být během léčby pečlivě monitorováni. Meta-analýza placebem kontrolovaných klinických studií prováděných s antidepresivy u dospělých trpících psychiatrickými poruchami prokázala ve srovnání s placebem vyšší riziko sebevražedného chování u mladých dospělých do 25 let léčených antidepresivy.
Pacienti, zvláště pak ti se zvýšeným rizikem, by měli být během léčby pečlivě sledováni, a to především na jejím začátku a po změně dávkování.
Pacienty (a ty, kteří o ně pečují) je třeba upozornit na nutnost sledování výskytu těchto příhod (tzn. jakéhokoliv zhoršení klinického stavu, sebevražedného chování nebo myšlenek a neobvyklých změn v chování), a pokud se tyto příznaky objeví, je nutné vyhledat okamžitě lékařskou pomoc.
Akathisie / psychomotorický neklid� Léčba přípravky SSRI/SNRI může být někdy doprovázena rozvojem psychomotorického neklidu charakterizovaného subjektivně nepříjemnými nebo problémy způsobujícími pocity spojenými s potřebou pohybu (často s neschopností zůstat v klidu sedět či postát). Pravděpodobnost výskytu takového neklidu je nejvyšší v průběhu několika prvních týdnů léčby. U pacientů s těmito příznaky může být zvýšení dávky škodlivé.
Hyponatremie� Při léčbě přípravky SSRI se vzácně vyskytovala hyponatremie (což bylo patrně v důsledku nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu - syndrom SIADH). Hyponatremie se obvykle upravuje po ukončení léčby. U pacientů se zvýšeným rizikem výskytu hyponatremie je zapotřebí opatrnosti (týká se to starších pacientů, nemocných s cirhózou nebo při současné léčbě přípravky způsobujícími hyponatremii).
Krvácivost� Při léčbě přípravky typu SSRI byl zaznamenán výskyt abnormálního kožního krvácení, jako je ekchymóza a purpura. Proto se u pacientů užívajících SSRI doporučuje pečlivé sledování, obzvláště pokud současně užívají perorální antikoagulancia nebo jiné přípravky ovlivňující funkci krevních destiček (např. atypická antipsychotika a fenothiaziny, většina tricyklických antidepresiv, kyselina acetyl-salicylová a nesteroidní antirevmatika (NSAID), tiklopidin a dipyridamol). Totéž platí pro pacienty se sklonem ke krvácivým stavům.
ECT (léčba elektrošoky)� Klinické zkušenosti se souběžnou léčbou přípravky typu SSRI a ECT jsou omezené, je tedy zapotřebí zvýšené opatrnosti.
Serotoninový syndrom� Při souběžné léčbě pomocí escitalopramu a přípravků, které mají serotonergní účinky, jako je sumatriptan nebo další triptany, tramadol a tryptofan, je zapotřebí zvýšené opatrnosti.�Ve vzácných případech byl při souběžném užívání SSRI a serotonergně působících léčivých přípravků zjištěn výskyt serotoninového syndromu. Vznik tohoto syndromu může být indikován kombinací příznaků jako agitovanost, třes, myoklonus a hypertermie. V takovém případě musí být léčba SSRI a serotonergními přípravky neprodleně přerušena a je třeba zahájit symptomatickou léčbu.
Třezalka tečkovaná� Souběžné užívání přípravků SSRI s rostlinnými přípravky obsahujícími třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum) může vést ke zvýšenému výskytu nežádoucích reakcí (viz odstavec 4.5).
Příznaky z vysazení pozorované při ukončení léčby� Příznaky z vysazení se při ukončování léčby vyskytují běžně, a to obzvláště v případě náhlého vysazení (viz odstavec 4.8). V klinických sledováních se nežádoucí účinky vyskytovaly během ukončování léčby přibližně u 25% pacientů léčených escitalopramem a u 15% pacientů užívajících placebo.
Riziko výskytu příznaků z vysazení může záviset na několika faktorech zahrnujících délku léčby, dávku užitou během léčby a rychlost snižování dávky. Nejčastěji se vyskytovaly závratě, smyslové poruchy (včetně parestézií a pocitů elektrického šoku), poruchy spánku (včetně nespavosti a živých snů), agitovanost nebo úzkost, nevolnost a/nebo zvracení, třes, zmatenost, pocení, bolesti hlavy, průjem, palpitace, emoční labilita, podrážděnost a poruchy zraku. Tyto symptomy jsou obvykle mírné až středně závažné, u některých pacientů však mohou být intenzivnější.�Příznaky se obvykle objevují během prvních dnů po ukončení léčby, ale mohou se velmi vzácně vyskytnout i u pacientů, kteří opomněli užít předepsanou dávku. Příznaky obvykle spontánně odeznívají samy, a to do dvou týdnů, ale u některých pacientů mohou přetrvávat po delší dobu (2-3 měsíce či déle). Doporučuje se tedy při ukončování léčby vysazovat escitalopram postupným snižováním dávky během několika týdnů nebo měsíců, a to dle individuálních potřeb pacienta (viz odstavec 4.2 "Příznaky z vysazení vyskytující se při ukončování léčby").
Onemocnění věnčitých cév srdce� Vzhledem k omezeným klinickým zkušenostem u pacientů trpících onemocněním věnčitých cév se u nich doporučuje zvýšená opatrnost (viz odstavec 5.3).
(cs)
|