salt:hasText
| - Bezpečnost dávek vyšších než 20 mg denně nebyla prokázána.
Escitalopram Accord se užívá v jedné denní dávce s jídlem nebo nalačno.
Velké depresivní epizody� Obvyklá dávka je 10 mg jednou denně. V závislosti na individuální odpovědi pacienta je možno dávku zvýšit na maximálně 20 mg denně.�K nástupu antidepresivního účinku jsou obvykle nutné 2-4 týdny léčby. Po ústupu příznaků je pak pro konsolidaci terapeutické odpovědi třeba pokračovat v léčení po dobu minimálně šesti měsíců.
Panická porucha s agorafobií či bez ní� Pro první týden se doporučuje zahajovací denní dávka 5 mg a poté se dávkování zvyšuje na 10 mg denně. V závislosti na odezvě u jednotlivých pacientů se pak může dávkování dále navyšovat až na maximálních 20 mg denně.�Nejvyšší účinnosti se dosahuje přibližně po třech měsících léčení; léčba pak pokračuje ještě několik dalších měsíců.
Sociální úzkostná porucha� Obvyklé dávkování je 10 mg jednou denně. K potlačení symptomů je obyčejně nutná 2-4-týdenní léčba. Podle odezvy u jednotlivých pacientů se pak následně může dávka snižovat na 5 mg nebo zvyšovat na maximálních 20 mg denně.
Sociální úzkostná porucha je onemocnění s chronickým průběhem a pro stabilizovanou odezvu se doporučuje 12-týdenní léčba. Dlouhodobé užívání se u respondérů sledovalo po dobu 6 měsíců a vedlo k poznatku, že u jednotlivých pacientů se takovým užíváním může předcházet recidivám; přínosy léčby je však třeba pravidelně vyhodnocovat.
Sociální úzkostná porucha je specifická porucha, která je diagnostickou terminologií dobře popsaná a neměla by se zaměňovat s nadměrnou stydlivostí. Farmakologická léčba je indikována pouze v případech, kdy porucha významně narušuje pracovní a společenské aktivity.
Ve srovnání s kognitivně behaviorální terapií se neposuzovalo místo takové léčby. Farmakologická terapie je součástí celkové terapeutické strategie.
Generalizovaná úzkostná porucha� Počáteční dávkování je 10 mg jednou denně. V závislosti na odezvě jednotlivých pacientů se pak dávka může zvyšovat maximálně na 20 mg denně.�U pacientů, kteří odpověděli na léčbu, užívajících 20 mg denně se jejich dlouhodobá léčba sledovala po dobu minimálně 6 měsíců. Přínosy léčby a dávkování je třeba pravidelně vyhodnocovat (viz bod 5.1).
Obsesívně kompulzivní porucha� Zahajovací dávkování je 10 mg jednou denně. V závislosti na odezvě jednotlivých pacientů se pak dávka může zvyšovat na maximálně 20 mg denně.�Vzhledem ke skutečnosti, že je obsesívně kompulzivní porucha (OCD) chronickým onemocněním, měla by léčba pacientů trvat natolik dlouho, aby došlo k ústupu symptomů.�V pravidelných časových intervalech je nutné provádět vyhodnocení přínosů léčby a správnosti dávkování (viz bod 5.1).
Starší pacienti (nad 65 let)� Měla by být zvážena poloviční úvodní dávka a také nižší maximální dávka (viz bod 5.2).�Účinnost escitalopramu se neověřovala u starších pacientů se sociální úzkostnou poruchou.
Děti a mladiství (do 18 let)� Escitalopram by neměl být používán k léčbě dětí a dospívajících ve věku do 18 let (viz bod 4.4).
Snížená funkce ledvin� Dávkování u nemocných s mírně až středně narušenou funkcí ledvin není třeba upravovat. U pacientů se závažným poškozením ledvin (CLCR do 30 ml/min) je zapotřebí zvýšené opatrnosti (viz bod 5.2).
Snížená funkce jater� Po dobu prvních dvou týdnů léčby by nemocní s mírně až středně sníženou funkcí jater by měli užívat úvodní dávku 5 mg denně. V závislosti na odpovědi jednotlivých pacientů je možno dávku zvýšit až na maximálně 10 mg denně. Opatrnost a mimořádně pečlivá titrace dávky jsou pak nezbytné u pacientů se závažným poškozením funkce jater (viz bod 5.2).
Pacienti s pomalým metabolizmem CYP2C19� U pacientů, o nichž je známé, že mají pomalý metabolizmus enzymového systému CYP2C19, se doporučuje po dobu prvních dvou týdnů léčby úvodní dávka 5 mg denně. V závislosti na individuální odpovědi pacienta je pak možno dávku zvýšit maximálně na 10 mg denně (viz bod 5.2).
Příznaky z vysazení vyskytující se při ukončování léčby� Náhlého vysazení přípravku je třeba se vyvarovat. Při ukončování léčby escitalopramem by se měla dávka postupně snižovat v průběhu nejméně jednoho až dvou týdnů. Sníží se tak riziko příznaků z vysazení (viz bod 4.4 a 4.8). Pokud se po snížení dávky nebo během ukončování léčby objeví obtížně snesitelné příznaky, může se uvažovat o návratu k předchozí předepsané dávce. Následně pak může lékař ve vysazování znovu pokračovat, vysazování by však mělo probíhat pomaleji.
(cs)
|