Studie toxicity se po jednorázovém podání i po opakovaném dávkování prováděly u myší, potkanů a psů. Kromě toho se realizovaly studie reprodukční toxicity u potkanů, studie karcinogenity u myší a potkanů a ověřovala se genotoxicita in vivo a in vitro. Profil celkové toxicity patrný u vysokých dávek tamsulosinu odpovídá známé farmakologické aktivitě alfa-adrenergních blokátorů. Při velmi vysokých dávkách docházelo u psů ke změnám parametrů EKG. Tato odezva se nepovažuje za klinicky relevantní. Tamsulosin nevykazoval žádné odpovídající genotoxické vlastnosti.
U samic potkanů a myší byl hlášen zvýšený výskyt proliferačních změn mléčné žlázy. Tato zjištění, která jsou pravděpodobně zprostředkována hyperprolaktinemií a která se objevila u vysokého dávkování, se považují za irelevantní.
(cs)