| salt:hasText
| - Po intravenózním podání paklitaxel vykazuje dvoufázový pokles plasmatické koncentrace.
Farmakokinetika paklitaxelu byla zjišťována po 3hodinových a 24hodinových infuzích u dávek 135 a 175 mg/m2. Průměrný eliminační poločas se pohybuje mezi 3,0 až 52,7 hodinami a průměrné nekompartmentálně odvozené hodnoty celkové clearance byly mezi 11,6 až 24,0 l/hod/m2. Celková clearance se při vyšších plasmatických hladinách paklitaxelu snižuje. Průměrná hodnota distribučního objemu se za ustáleného stavu pohybuje mezi 198 až 688 l/m2, což svědčí o rozsáhlé extravaskulární distribuci, respektive o vazbě na tkáně. Při tříhodinové infuzi zvyšujících se dávek se hladiny v krvi zvyšovaly nelineárně s dávkami. Při 30% zvýšení dávky ze 135 mg/m2 na 175 mg/m2 se Cmax zvýšila o 75 % a AUC o 81 %.
Po intravenózní dávce 100 mg/m2 podané formou 3hodinové infuze 19 pacientům s KS byla Cmax 1530 ng/ml (v rozmezí 761–2860 ng/ml) a AUC 5619 ng.hod/ml (v rozmezí 2609–9428 ng.hod/ml). Clearance byla 20,6 l/h/m2 (rozmezí 11-38) a distribuční objem byl 291 l/m2 (v rozmezí 121-638). Průměrný eliminační poločas byl 23,7 hodin (rozmezí 12-33).
Intraindividuální variabilita farmakokinetiky paklitaxelu byla minimální. Kumulace paklitaxelu po opakovaných léčebných cyklech nebyla zaznamenána.
Ze studií in vitro lze soudit, že na proteiny lidského séra se váže 89 až 98 % léčivé látky. Cimetidin, ranitidin, dexamethason ani difenhydramin vazbu paklitaxelu na bílkoviny neovlivňují.
Způsob eliminace paklitaxelu u lidí nebyl zcela objasněn. Močí se vyloučí 1,3 až 12,6 % podané dávky v nezměněné formě, což svědčí pro rozsáhlou extrarenální clearence látky. Hlavní eliminační mechanismy paklitaxelu jsou pravděpodobně metabolismus v játrech a vylučování žlučí. Paklitaxel se primárně metabolizuje enzymatickým systémem cytochromu P450. Po podání radioaktivně značeného paklitaxelu se průměrně 26 % radioaktivity vyloučilo stolicí jako 6α-hydroxypaklitaxel, 2 % jako 3'-p-hydroxypaklitaxel a 6 % jako 6α‑3’‑p‑dihydroxypaklitaxel. Vznik těchto hydroxylovaných metabolitů katalyzují izoenzymy CYP2C8 a CYP3A4, případně CYP2C8 a CYP3A4.
Vliv renální a jaterní dysfunkce na farmakokinetiku paklitaxelu při tříhodinové infuzi nebyl dostatečně prostudován. U jediného pacienta s hemodialýzou nebyly při tříhodinové infuzi paklitaxelu v dávce 135 mg/m2 nalezeny rozdíly oproti nedialyzovaným pacientům.
V klinických studiích, ve kterých byl paklitaxel a doxorubicin podáván současně, byla distribuce a eliminace doxorubicinu a jeho metabolitů prodloužena. Celková plasmatická expozice doxorubicinu byla o 30 % vyšší, pokud se paklitaxel podával bezprostředně po doxorubicinu, než když byl mezi jednotlivým podáním přípravků 24hodinový interval.
Při použití přípravku Egilitax v kombinaci s jinými přípravky si, prosím, prostudujte dokumenty Souhrn údajů o přípravku cisplatina nebo trastuzumab s uváděnými údaji pro jejich použití.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)