| salt:hasText
| - Manipulace: Jako se všemi cytostatiky, také s paklitaxelem je třeba zacházet velmi opatrně. Ředění se má provádět za aseptických podmínek personálem kvalifikovaným na práci s cytostatiky a v určených prostorech. Je třeba používat ochranné rukavice. Je nutné se vyhnout přímému kontaktu látky s kůží a sliznicemi. V případě kontaktu je třeba kůži umýt mýdlem a vodou. Při místním kontaktu bylo pozorování bodání, pálení a zarudnutí. Při styku se sliznicí je třeba postižené místo důkladně opláchnout vodou. Při vdechnutí látky byla pozorována dyspnoe, bolest na hrudníku, pálení v krku a nauzea.
Při uchovávání neotevřených lahviček v chladničce může vzniknout sraženina, která se po ohřátí na pokojovou teplotu rozpustí i bez protřepání, případně po mírném protřepání lahvičky. Kvalita léku tím není ovlivněna. Jestliže roztok zůstává i nadále zkalený nebo se v něm objeví nerozpustná sraženina, je nutno lahvičku zlikvidovat.
Při opakovaných odběrech přípravku si lahvičky zachovávají mikrobiologickou, chemickou a
fyzikální stabilitu po dobu 28 dní při teplotě 25°C. Odlišná doba a podmínky skladování závisí na zvážení uživatele, který pak nese příslušnou odpovědnost.
Při manipulaci se nesmí používat Chemo Dispensing Pin nebo podobný nástroj s hroty, protože by
mohl způsobit porušení zátky lahvičky, které by vedlo ke ztrátě sterility.
Příprava roztoku k i.v. podání: paklitaxel se před infuzí musí asepticky zředit na konečnou koncentraci 0,3 - 1,2 mg/ml infuzního roztoku. K naředění lze použít 0,9% roztok chloridu sodného nebo 5% roztok glukózy, nebo 5% roztok glukózy s 0,9% roztokem chloridu sodného, anebo
5% roztok glukózy v Ringerově roztoku.
Chemická a fyzikální stabilita takto připravených roztoků byla prokázána při teplotě 5°C a 25°C po dobu 72 hodin po naředění. Z mikrobiologického hlediska se má roztok použít okamžitě. Pokud se tak nestane, pak doba a podmínky uchovávání závisí na zodpovědnosti uživatele.
Připravené roztoky mohou být jemně zkalené, zákal je způsoben vehikulem a nedá se filtrací odstranit. Paklitaxel by se měl podávat za použití filtru v infúzní soupravě s mikroporézní membránou ≤ 0,22 μm (viz bod 6.6). Při simulovaném podávání infuzní soupravou s in-line filtrem nebyla pozorována žádná významná ztráta účinnosti přípravku.
Při podávání paklitaxelu byl vzácně pozorován vznik sraženiny obvykle ke konci 24hodinové infúze. Příčiny jejího vzniku nejsou osvětleny a je pravděpodobně způsobena přesycením naředěného roztoku. K minimalizaci vzniku sraženiny je třeba podávat paklitaxel co nejdříve po naředění, přičemž je třeba zabránit nadměrnému protřepávání roztoku. Infuzní soupravu je třeba před použitím důkladně propláchnout. Po dobu infúze je třeba pravidelně sledovat vzhled roztoku a v případě vzniku sraženiny ji ihned přerušit.
Pro minimalizaci kontaktu pacienta s DEHP, který se může uvolňovat z infuzních vaků, souprav nebo jiných lékařských nástrojů vyrobených z PVC, by měl být naředěný roztok paklitaxelu uchováván v lahvích neobsahujících PVC (sklo, polypropylén) nebo ve vacích (polypropylén, polyolefin) a rovněž soupravy použité k podávání by neměly obsahovat DEHP. Použití filtrů (např. IVEX-2), které obsahují krátkou přívodní nebo vývodní trubici z PVC nevedlo k významnému uvolňování DEHP.
Likvidace: všechny pomůcky použité při přípravě, podávání nebo manipulaci s paklitaxelem se musí likvidovat podle předpisů pro manipulaci s cytotoxickými látkami.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)