| salt:hasText
| - Valsartan/hydrochlorothiazid
Při souběžném podávání s valsartanem je systémová dostupnost hydrochlorothiazidu přibližně o 30 % nižší. Kinetika valsartanu není souběžným podáváním hydrochlorothiazidu výrazně ovlivněna. Tato pozorovaná interakce nemá na kombinované užívání valsartanu a hydrochlorothiazidu žádný vliv, protože kontrolované klinické studie prokázaly zřetelný antihypertenzní účinek, mnohem vyšší než při podávání jednotlivých látek samostatně nebo při podávání placeba.
Valsartan
Absorpce
Po perorálním podání samotného valsartanu je maximální koncentrace v plazmě dosaženo za 2-4 hodiny. Průměrná absolutní biologická dostupnost je 23%. Potrava snižuje expozici valsartanu (stanoveno pomocí AUC) přibližně o 40 % a maximální koncentraci v plazmě (Cmax) přibližně o 50 %, ačkoliv přibližně za 8 hodin po podání dávky jsou plazmatické koncentrace valsartanu u najedené skupiny a u skupiny nalačno podobné. Toto snížení AUC však není doprovázeno klinicky významným snížením terapeutického účinku, a proto může být valsartan užíván s jídlem nebo bez jídla.
Distribuce v organismu
Distribuční objem valsartanu je v rovnovážném stavu po intravenózním podání je přibližně 17 litrů, což naznačuje, že valsartan není extenzivně distribuován do tkání. Valsartan je silně vázán na proteiny séra (94–97 %), převážně na sérový albumin.
Biotransformace
Valsartan není významně metabolizován, protože pouze asi 20 % z podané dávky bylo detekováno ve formě metabolitů. V plazmě byl v nízké koncentraci (méně než 10 % AUC valsartanu) nalezen jeho hydroxy metabolit. Tento metabolit je farmakologicky inaktivní.
Eliminace v organismu
Valsartan má multiexponenciální kinetiku rozpadu (t½α <1 h a t½ß přibližně 9 h). Valsartan je vylučován především stolicí (přibližně 83 % dávky) a močí (přibližně 13 % dávky), převážně v nezměněné formě.
Po intravenózním podání je plazmatická clearance valsartanu přibližně 2 l/hod a jeho renální clearance je 0,62 l/hod (přibližně 30 % celkové clearance). Poločas valsartanu je 6 hodin.
Hydrochlorothiazid
Absorpce
Absorpce hydrochlorothiazidu po perorálním podání je rychlá (tmax okolo 2 hod.). Preparáty ve formě suspenze a tablet mají podobné absorpční charakteristiky. Absolutní biologická dostupnost hydrochlorothiazidu je 60-80 % po perorálním podání. Při souběžném podávání s jídlem bylo hlášeno zvýšení i snížení systémové dostupnosti hydrochlorothiazidu v porovnání se stavem nalačno. Tyto účinky mají nevelký rozsah a zanedbatelný klinický význam. Zvýšení průměrné AUC je lineární a v léčebném rozmezí závislé na dávce. Při opakovaném podávání hydrochlorothiazidu nedochází ke změně kinetiky a při dávkování jednou denně je akumulace minimální.
Distribuce v organismu
Distribuční a eliminační kinetika je obecně popisována bi-exponenciální zánikovou křívkou. Zdánlivý distribuční objem je 4 – 8 l/kg.
Cirkulující hydrochlorothiazid je vázaný na sérové proteiny (40-70 %), především sérový albumin.
Hydrochlorothiazid se též kumuluje v erytrocytech v koncentraci přibližně 1,8krát vyšší, než je koncentrace v plazmě.
Eliminace v organismu
Pro hydrochlorotiazid, více než 95 % absorbované dávky je vyloučeno jako nezměněná látka močí. Renální clearance se skládá z pasivní filtrace a aktivní sekrece do renálního tubulu.
Terminální poločas je 6-15 hod.
Zvláštní skupiny pacientů
Starší pacienti
Systémová expozice valsartanu je mírně zvýšena u starších pacientů ve srovnání s mladými, ale nebylo prokázáno, že by to mělo klinický význam.
Omezená data naznačují, že systémová clearance hydrochlorothiazidu je snížena jak u zdravých, tak u hypertenzních starších pacientů ve srovnání s mladými dobrovolníky.
Porucha funkce ledvin
Při doporučené dávce přípravku Apo-Valsartan/Hydrochlorothiazid není zapotřebí upravovat dávku pacientům s clearancí kreatininu 30–70 ml/min.
U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu <30 ml/min) a u pacientů, kteří podstupují dialýzu, nejsou pro Apo-Valsartan/Hydrochlorothiazid k dispozici žádné údaje. Valsartan se výrazně váže na plazmatické bílkoviny a nelze jej odstanit dialýzou, zatímco clearance hydrochlorothiazidu lze dosáhnout dialýzou.
Renální clearance hydrochlorothiazidu se skládá z pasivní filtrace a aktivní sekrece do renálního tubulu. Jak lze očekávat u sloučeniny vylučované téměř výhradně ledvinami, funkce ledvin má na kinetiku hydrochlorothiazidu výrazný vliv (viz bod 4.3).
Porucha funkce jater
Ve farmakokinetické studii pacientů s mírným (n = 6) a středně těžkým (n = 5) zhoršením funkce jater byla expozice valsartanu v porovnání se zdravými dobrovolníky přibližně dvakrát vyšší.
O použití valsartanu u pacientů se závažnou poruchou jaterní funkce neexistují žádné dostupné údaje (viz bod 4.3). Jaterní onemocnění nemá na farmakokinetiku hydrochlorothiazidu výrazný vliv.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)