salt:hasText
| - Poměr rizika ku prospěchu léčby je třeba pečlivě zvážit u:
městnavé nedostatečnosti srdce zaviněné mechanickou překážkou bez současné fibrilace síní (těsnou mitrální stenózou se sinusovou tachykardií, stenózou aortálních chlopní, aneurysmatem, opakovanými embolizacemi do plic, cor pulmonale při respirační insuficienci, perikarditidou),
akutní hypoxémie,
akutního infarktu myokardu,
akutní myokarditidy,
vyššího věku nemocných,
poruch elektrolytové a acidobazické rovnováhy (hypokalémie, hyperkalémie, hypomagnezémie, hypokalcémie, hyperkalcémie, acidózy),
sick-sinus syndromu,
plánované kardioverze,
pacientů s myxedémem,
pacientů s komorovou tachykardií a komorovými extrasystolami.
U pacientů s renální insuficiencí je třeba upravit dávkování podle hodnoty clearance kreatininu (viz. Dávkování).
U akutního selhání levé komory srdeční podání diuretik a vazodilatancií obvykle předchází aplikaci digoxinu.
Při akutním selhání pravé komory není většinou digoxin dobře účinný.
U akutního infarktu myokardu není podání digoxinu vhodné, pouze při současném selhání myokardu a při fibrilaci síní.
Opatrnost je nutná při podávání Digoxinu 0,250 Léčiva pacientům s onemocněním štítné žlázy. Počáteční a udržovací dávky by měly být sníženy, pokud je funkce štítné žlázy snížena. Při hypertyreóze může být potřeba zvýšit dávky, a to z důvodu relativní digoxinové rezistence.
U pacientů se závažným respiračním poškozením může být zvýšena citlivost myokardu vůči digitalisovým glykosidům.
Přípravek obsahuje monohydrát laktózy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, a vrozeným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy by tento přípravek neměli užívat.
(cs)
|