salt:hasText
| - Se zvýšenou opatrností je třeba podávat budesonid pacientům s mykotickou nebo virovou infekcí.
U pacientů s plicní tuberkulózou je použití kortikosteroidů možné až po důkladném zvážení terapeutických výhod a jejich porovnání s nežádoucími účinky.
S opatrností by měl být přípravek používán rovněž u pacientů s glaukomem a nosní ulcerací.
Protože kortikosteroidy tlumí účinky při hojení kožních poranění, měli by pacienti s nosními vřídky, po chirurgických zákrocích nebo po poranění nosu začít s léčbou kortikoidů až po úplném zahojení rány.
Dosud nejsou zcela známy účinky dlouhodobé intranazální aplikace dětem, a proto je třeba pečlivě sledovat růst dětí dlouhodobě užívajících glukokortikoidy ( bez ohledu na způsob aplikace ) a vždy pečlivě uvážit přínos a možné riziko terapie. U dětí se dlouhodobá léčba tímto lékem nedoporučuje.
V důsledku přítomnosti látky butylhydroxyanisol v přípravku se mohou objevit kožní reakce nebo podráždění sliznice.
Při dlouhodobém podávání přípravku Tinkair 50 (g/100 (g se doporučuje jedenkrát až dvakrát ročně provést vyšetření nosní sliznice vzhledem k možnosti vzniku atrofické rinitidy nebo faryngeální kandidózy.
U pacientů, kteří jsou současně léčeni perorálními kortikosteroidy, musí přechod na používání samotného nosního spreje Tinkair 50 (g/100 (g probíhat pod kontrolou, aby se zabránilo nerovnovážnému stavu osy hypotalamus – hypofýza – kůra nadledvin. Proto se nosní sprej začíná používat při postupném snižování dávky kortikosteroidu podávaného perorálně.
Systémové nežádoucí účinky se mohou vyskytnout u intanasálních kortikoidů, zvláště při dlouhodobém užívání vysokých dávek. Výskyt těchto účinků je mnohem méně pravděpodobný než u perorálních kortikosteroidů a jejich výskyt se může lišit u jednotlivých pacientů a mezi různými léčivými přípravky. Mezi možné systémové nežádoucí účinky patří Cushingův syndrom, Cushingoidní rysy, adrenální suprese, růstová retardace u dětí a dospívajících, katarakta, glaukom, a velmi vzácně řada psychologických nežádoucích účinků nebo poruchy chování např: psychomotorická hyperaktivita, poruchy spánku, úzkost, deprese a agresivita (především u dětí).
(cs)
|