salt:hasText
| - Tolerance
Hypnotický účinek alprazolamu se po opakovaném používání v období několika týdnů může snížit.
Závislost
Chronické užívání benzodiazepinů může vést k rozvoji fyzické a psychické závislosti na těchto přípravcích. Riziko závislosti se zvyšuje s dávkou a délkou léčby; je vyšší u pacientů s předchozí drogovou závislostí, závislostí na omamných látkách a alkoholismem. Pokud se vyvine fyzická závislost, náhlé ukončení léčby je spojené s abstinenčními příznaky. Ty mohou zahrnovat bolest hlavy, svalové bolesti, výraznou úzkost a napětí, poruchy spánku, neklid, zmatenost a podrážděnost. V závažných případech se mohou objevit následující příznaky: depersonalizace, derealizace, hyperakuzie, snížená citlivost a brnění v končetinách, přecitlivělost na světlo, zvuky a dotyk, halucinace a epileptické záchvaty. Abstinenční příznaky se mohou objevit po několika dnech po ukončení léčby.
Rebound fenomen úzkosti a tenze
Při přerušení léčby alprazolamem se může vyskytnout přechodný syndrom s příznaky, kvůli kterým byla léčba benzodiazepiny (nebo benzodiazepinům podobnými léky) původně indikována, a to s větší intenzitou než dříve. Syndrom může být doprovázen změnami nálady, nespavostí a neklidem. Kvůli vyššímu riziku abstinenčních/rebound příznaků při rychlém snížení dávky nebo náhlém ukončení léčby je doporučeno dávku snižovat postupně.
Délka léčby
Délka léčby má být co nejkratší (viz bod 4.2) v závislosti na indikaci. V případě úzkosti a tenze by neměla být delší než 8 – 12 týdnů, včetně postupného snižování dávky. Prodloužení léčby je možné pouze po opětovném zhodnocení stavu pacienta.
Na začátku léčby může být důležité, aby lékař informoval pacienta o omezeném čase léčby a vysvětlil mu postupné snižování dávek.
Je důležité připravit pacienty na možnost výskytu rebound fenoménu, aby se co nejvíce předešlo znepokojení z výskytu těchto příznaků během ukončování léčby. V případech užití benzodiazepinů s krátkodobým účinkem se mohou abstinenční příznaky objevit během intervalu mezi dávkami, zvláště pokud se jedná o vysokou dávku. Jestliže jsou použity benzodiazepiny s dlouhodobým účinkem, je důležité upozornit, že přechod na benzodiazepiny s krátkodobým účinkem není vhodný, vzhledem k nebezpečí vzniku abstinenčních příznaků.
Amnézie
Tak jako ostatní benzodiazepiny, alprazolam může způsobit anterográdní amnézii. Tento stav může vzniknout několik hodin po užití přípravku (viz také bod 4.8).
Psychiatrické a paradoxní reakce
Pokud se při léčbě objeví reakce jako neklid, rozrušení, podrážděnost, záchvaty vzteku, noční můry, zhoršení nespavosti, halucinace, psychóza, nevhodné chování, zmatenost a jiné poruchy chování, má být užívání tohoto léčivého přípravku ukončeno. Paradoxní reakce se objevují častěji u dětí a starších pacientů.
Zvláštní skupiny pacientů
Alprazolam nemá být u pacientů do 18 let používán, jelikož bezpečnost a účinnost alprazolamu nebyla studována.
Starší pacienti mají být léčeni raději nižší dávkou, než je dávka obvyklá (viz bod 4.2.). U starších pacientů je třeba alprazolam užívat s opatrností kvůli riziku pádu způsobeného sekundárně myorelaxačním účinkem benzodiazepinů.
Pacientům s chronickou respirační insuficiencí je třeba podávat nižší dávku, vzhledem k možnosti respiračního útlumu.
Benzodiazepiny jsou kontraindikovány u pacientů s těžkými poruchami jater, protože mohou podpořit rozvoj encefalopatie.
Benzodiazepiny nejsou účinné jako lék první volby pro primární terapii psychóz.
V několika případech byly hlášeny manické epizody u pacientů s latentní depresí.
Benzodiazepiny nejsou účinné jako lék první volby pro primární léčbu těžkých depresí a nemají se užívat samostatně k léčbě úzkosti spojené s těžkou depresí, protože u takových pacientů může dojít k sebevraždě. Při podávání těžce depresivním pacientům a pacientům se suicidálními tendencemi je třeba přijmout odpovídající opatření a předepisovat přiměřená množství.
U neléčených pacientů byla zjištěna souvislost panické poruchy s primární a sekundární depresí a zvýšeným sebevražedným chováním. Proto mají být vysoké dávky alprazolamu užívané při léčbě panické poruchy podávány se stejnou opatrností, s jakou jsou podávány ostatní psychotropní léky při léčbě depresivních pacientů nebo pacientů s podezřením na sebevražedné myšlenky a úmysly. Toto je třeba vzít v úvahu při předepisování alprazolamu.
Pro možné anticholinergní nežádoucí účinky se benzodiazepiny mají užívat s velkou opatrností u pacientů s akutním glaukomem s úzkým úhlem nebo u pacientů k tomuto onemocnění predisponovaných.
Benzodiazepiny mají být používány s největší opatrností u pacientů s anamnézou zneužívání alkoholu, omamných látek a drog.
Tento léčivý přípravek obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, hereditární laktasovou deficiencí nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy by tento přípravek neměli užívat.
(cs)
|