salt:hasText
| - Varování, které je třeba brát v úvahu zvláště u pacientů se srdečním selháním
U pacientů s chronickým srdečním selháním by se měl karvedilol podávat hlavně společně s diuretiky, ACE inhibitory, digitalisem a/nebo s vazodilatancii. Zahájení léčby musí probíhat pod nemocničním dohledem Terapii je možné zahájit jen v případě, že pacient je stabilizován na běžné základní terapii po dobu nejméně 4 týdnů. Pacienty se závažným srdečním selháním, deplecí solí a objemu tekutin, starší pacienty nebo pacienty s nízkým výchozím krevním tlakem je třeba monitorovat přibližně 2 hodiny po první dávce nebo po zvýšení dávky, protože může dojít k hypotenzi. Hypotenze způsobená nadměrnou vazodilatací je zpočátku léčena snížením dávky diuretik. Pokud příznaky stále přetrvávají, dávka libovolného ACE inhibitoru se může snížit. Na začátku léčby nebo během titrace dávky karvedilolu se může vyskytnout zhoršení srdečního selhání nebo retence tekutin. V těchto případech je nutné dávku diuretik zvýšit. V některých případech může být nezbytné snížit dávku karvedilolu nebo jeho užívání dočasně přerušit. Dávka karvedilolu by se neměla znovu zvyšovat dříve, než se příznaky způsobené zhoršením srdečního selhání nebo hypotenze způsobená vazodilatací dostanou pod kontrolu.
Během léčby karvedilolem bylo u pacientů se srdečním selháním a s nízkým krevním tlakem (systolický < 100 mm Hg), ischemickou chorobou srdeční a generalizovanou aterosklerózou a/nebo u pacientů s renální nedostatečností pozorováno reverzibilní zhoršení funkce ledvin. U pacientů se srdečním selháním a s uvedenými rizikovými faktory je třeba během titrace dávky karvedilolu monitorovat funkci ledvin. Pokud dojde k významnému zhoršení funkce ledvin, musí se dávka karvedilolu snížit nebo se terapie musí přerušit.
U pacientů se srdečním selháním je při současném podávání karvedilolu a digitalisu nutno brát v úvahu, že digitalis i karvedilol prodlužují atrioventrikulární vedení (viz bod 4.5).
Další obecná varování ohledně karvedilolu a beta-blokátorů.
Léky s neselektivní beta-blokující aktivitou mohou vyvolat bolesti na prsou u pacientů s Prinzmetalovou anginou pectoris. U těchto pacientů nejsou klinické zkušenosti s podáváním karvedilolu, nicméně alfa-blokující účinek karvedilolu by mohl těmto symptomům zabránit. V každém případě je nutno dát pozor při předepisování karvedilolu pacientům s podezřením na Printzmetalovu anginu pectoris.
Pacienti s chronickou obstrukční plicní nemocí, kteří neužívají žádnou perorální ani inhalační medikaci by neměli užívat karvedilol, pokud přínos léčby nepřevyšuje potenciální rizika užívání. Podává-li se karvedilol těmto pacientům, musí být na počátku terapie karvedilolem a během titrace dávky pečlivě monitorováni. Dávka karvedilolu se musí snížit, pokud se v průběhu léčby u pacienta vyskytnou známky bronchiální obstrukce.
Karvedilol může maskovat příznaky a projevy akutní hypoglykémie. V souvislosti s používáním karvedilolu může u pacientů s diabetes mellitus a srdečním selháním příležitostně dojít ke zhoršení kontroly hladiny glukózy v krvi. Proto je nutné diabetické pacienty užívající karvedilol, především při titraci dávky, pečlivě monitorovat pravidelným měřením glukózy v krvi a v případě potřeby upravit jejich antidiabetickou medikaci (viz bod 4.5). Hladiny glukózy musejí být také pečlivě kontrolovány po dlouhém období půstu.
Karvedilol může maskovat příznaky a projevy tyreotoxikózy.
Karvedilol může vyvolat bradykardii. Pokud tepová frekvence poklesne na méně než 55 úderů za minutu a objeví-li se symptomy spojované s bradykardií, je třeba snížit dávku karvedilolu.
Když se karvedilol užívá současně s blokátory kalciového kanálu, jako je verapamil a diltiazem, nebo s jinými antiarytmiky, konkrétně s amiodaronem, musí se monitorovat pacientův krevní tlak a EKG. Je třeba se vyhnout intravenóznímu současnému podávání (viz bod 4.5).
Cimetidin by se měl současně podávat pouze se zvýšenou obezřetností, protože účinky karvedilolu se mohou zvýšit (viz bod 4.5).
Uživatelé kontaktních čoček by měli být poučeni o možnosti snížené lakrimace.
Pozornost je třeba při podávání karvedilolu věnovat pacientům s anamnézou závažných hypersenzitivních reakcí a pacientům podstupujícím desensibilizační terapii, protože beta-blokátory mohou zvýšit jak citlivost vůči alergenům, tak závažnost anafylaktických reakcí.
Opatrnost je potřebná při předepisování beta-blokátorů pacientům s psoriázou, protože může dojít ke zhoršení kožních reakcí.
Karvedilol je nutno používat opatrně u pacientů s periferním cévním onemocněním, neboť beta-blokátory mohou zhoršit příznaky tohoto onemocnění. To platí i u pacientů s Raynaudovým syndromem, jelikož může dojít ke zhoršení symptomů.
Pacienty, kteří jsou pomalými metabolizátory debrisochinu, je třeba při zahajování terapie pozorně monitorovat (viz bod 5.2).
Protože existují jen omezené klinické zkušenosti, neměl by se karvedilol podávat pacientům s labilní nebo sekundární hypertenzí, ortostatickou hypotenzí, akutním zánětlivým onemocněním srdce, hemodynamicky významnou obstrukcí srdečních chlopní nebo výtokového traktu, konečným stadiem onemocnění periferních artérií, současnou léčbou antagonistou (1-receptoru nebo agonistou (2-receptoru.
U pacientů s feochromocytomem je nutno podat alfa-blokátor před použitím beta-blokátoru. Přesto, že karvedilol má jak alfa- tak beta-blokující farmakologický účinek, nejsou zkušenosti s jeho používáním za těchto podmínek. Proto je při předepisování karvedilolu pacientům, u nichž je podezření na feochromocytom, nutná opatrnost.
Kvůli svému negativně dromotropnímu působení by měl být karvedilol používán s opatrností u pacientů se srdeční blokádou prvního stupně.
Beta-blokátory snižují riziko arytmií při anestézii, nicméně zároveň může být zvýšené riziko hypotenze. Při používání některých anestetik je proto třeba zachovávat opatrnost. Novější studie však ukazují, že přínos beta-blokátoru je v prevenci perioperativní kardiální morbidity a v redukci incidence kardiovaskulárních komplikací.
Stejně jako ostatní beta-blokátory se karvedilol nemá náhle vysazovat. Platí to zvláště pro pacienty s ischemickou chorobou srdeční. Terapie karvedilolem se musí ukončovat postupně během dvou týdnů, např. snižováním denní dávky na polovinu každé tři dny. V případě potřeby je třeba současně zahájit náhradní terapii kvůli prevenci exacerbace anginy pectoris.
Tento léčivý přípravek obsahuje monohydrát laktózy a sacharózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy intolerance galaktózy a fruktózy, vrozeným deficitem laktázy, glukózo-galaktózovou malabsorpcí a insuficiencí sacharózo-isomaltázy by tento přípravek neměli užívat.
(cs)
|