| salt:hasText
| - Jiná antihypertenziva mohou zvýšit hypotenzní účinek losartanu. Konkomitantní použití s jinými léčivy, které mohou způsobovat hypotenzi jako nežádoucí účinek (např. tricyklická antidepresiva, antipsychotika, baklofen a amifostin) může zvýšit riziko vzniku hypotenze.
Losartan se predominantně metabolizuje systémem cytochromu P450 (CYP) 2C9 na aktivní karboxylový metabolit. V klinické studii se zjistilo, že flukonazol (inhibitor systému CYP2C9) snižuje expozici aktivnímu metabolitu o přibližně 50 %. Zjistilo se, že konkomitantní léčba losartanu s rifampicinem (induktor metabolických enzymů) vedla ke 40% snížení plazmatické koncentrace aktivního metabolitu. Klinická relevance tohoto efektu není známa. Nebyl zjištěn žádný rozdíl v expozici při konkomitantní léčbě fluvastatinem (slabý inhibitor systému CYP2C9).
Podobně jako u jiných léčivých přípravků blokujících angiotensin II nebo jeho účinky může konkomitantní použití jiných léčivých přípravků zadržujících draslík (např. kalium šetřící diuretika: amilorid, triamteren, spironolakton) nebo léčiv s potenciálem hladinu draslíku zvyšovat (např. heparin), draslíkových doplňků nebo náhrad soli obsahujících draslík vést ke zvýšení sérové hladiny draslíku. Současná medikace se nedoporučuje.
Při konkomitantním podávání lithia s ACE inhibitory bylo zjištěno reverzibilní zvýšení sérových hladin lithia a jeho toxicity. Velmi vzácně byly také hlášeny případy s antagonisty receptoru angiotensinu II. Současnou medikaci lithia a losartanu je třeba indikovat opatrně. Pokud se tato kombinace ukáže jako nezbytně nutná, doporučuje se v průběhu konkomitantního použití monitorovat sérovou hladinu lithia.
Když se antagonisté angiotensinu II podávají simultánně s NSAID (např. selektivní
inhibitory COX-2, acetylsalicylová kyselina v protizánětlivých dávkách a neselektivní NSAID), může dojít k oslabení antihypertenzního účinku. Konkomitantní použití antagonistů angiotensinu II nebo diuretik a NSAID může vést ke zvýšení rizika zhoršení renálních funkcí, včetně možného akutního renálního selhání a zvýšení sérového draslíku, zejména u pacientů s již dříve existující slabou renální funkcí. Kombinaci je třeba podávat opatrně, zejména u starších pacientů. Pacienty je nutné adekvátně hydratovat, případně je vhodné zvážit monitorování renální funkce na začátku konkomitantní léčby a pravidelně také po jejím ukončení.
Duální blokáda (např. přidáním ACE inhibitoru k antagonistovi receptoru angiotensinu II) je omezena na individuálně definované případy, u kterých bude poté potřeba pečlivě sledovat renální funkce. Některé studie prokázaly, že u pacientů s významnou aterosklerózou, srdečním selháním nebo diabetem s poškozením cílových orgánů je duální blokáda systému renin-angiotensin-aldosteron spojena s vyšší frekvencí hypotenze, synkop, hyperkalemie a změn renálních funkcí (včetně akutního renálního selhání) ve srovnání s použitím samostatného léku ovlivňujícího systém renin-angiotensin-aldosteron.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)