salt:hasText
| - U starších jedinců může dojít k výraznějšímu poklesu tepové frekvence.
Mírný negativně inotropní účinek nemívá obvykle vliv na funkci levé komory u pacientů se srdečním selháním.
Amiodaron způsobuje změny na EKG: prodloužení intervalu QT (prodloužená repolarizace), s možným vývojem vlny U – tyto změny jsou projevem jeho farmakologického účinku a nejsou známkou toxicity.
V průběhu terapie amiodaronem a ještě několik týdnů po jejím ukončení se pacienti musí vyhýbat oslunění a ozáření ultrafialovými paprsky, např. v soláriu. Pokud to není možné, je třeba ochraňovat nepokryté partie kůže, zejména obličej, ochrannou mastí s vysokým ochranným faktorem.
Amiodaron obsahuje v molekule vysoké procento jodu (37 %) a má dlouhý biologický poločas. Před zahájením terapie amiodaronem je třeba zkontrolovat funkci štítné žlázy těmito testy: stanovení T3, T4 a TRH. Dále je nutné pravidelné a pečlivé klinické sledování pacientů (zejména z hlediska výskytu příznaků hypertyreózy nebo hypotyreózy), a to nejen v průběhu terapie samotné, nýbrž ještě asi jeden rok po ukončení terapie. Vznikne-li podezření na změny, je třeba stanovit hladiny T3 a T4; při vážném podezření je třeba provést vyšetření koncentrace TRH (hormonu uvolňujícího tyreotropin, thyreotropine releasing hormone) a TSH (hormonu stimulujícího tyreoideu, thyreoidea stimulating hormone). Pro vysoký obsah jodu způsobuje amiodaron falešně pozitivní výsledky klasických testů na funkci štítné žlázy, jako např. testu na vazbu jodu.
U pacientů s těžkou poruchou plic je třeba pravidelně kontrolovat plicní funkce.
Někdy se může vyvinout difúzní postižení plicního intersticia. Vyvinou-li se dýchací obtíže jako izolovaný příznak, anebo ve spojitosti s poruchou celkového zdravotního stavu (např. se slabostí, ztrátou na hmotnosti), je nutné RTG vyšetření. Pokud se zjistí postižení plicního intersticia, je nutno terapii amiodaronem okamžitě ukončit. Terapie kortikosteroidy pak obvykle vede k ústupu choroby zpět do stádia alveolitidy.
Pravidelně je třeba sledovat hodnoty jaterních testů.
Je nutné zabránit hypokalémii, případně ji upravit, pokud již vznikla. Je třeba monitorovat QT interval a objeví-li se „Torsades de Pointes“, neměla by být podávána antiarytmika, ale je třeba zavést elektrosystolický pacing, dále je možné podat magnézium intravenózně.
Bezpečnost podávání přípravku dětem nebyla stanovena.
Přípravek obsahuje monohydrát laktosy.
Pacienti s hereditární intolerancí galaktosy, vrozeným deficitem laktasy nebo glukoso-galaktosovou malabsorpcí by neměli tento lék užívat.
(cs)
|